Vliv výživy na duševní vývoj

Výsledky dotazníkového šetření

Člověk se učí celý život
Podstatná část mozkových buněk vzniká během nitroděložního vývoje, ale po narození se mozek dále vyvíjí. Kromě toho, že mozek roste, zdokonaluje se také jeho vnitřní struktura – buňky mozku nabývají postupně svoji definitivní podobu, zvyšuje se počet jejich výběžků a vzájemných propojení. Díky tomu máme možnost získávat stále nové schopnosti, což potvrzuje přísloví, že „člověk se učí celý život“. Rozvoj nervových drah nezávisí jen na věku jedince, ale také na tom, jak mu sám pomáhá. Duševní rozvoj je možné podporovat nejen stimulací, ale prospívá mu také dostatek spánku a odpočinku, pravidelná pohybová aktivita a v neposlední řadě také vhodná výživa.
V poslední době se nás rodiče často ptají na to, co vše lze ze zdravotního hlediska ovlivnit vhodnou výživou. Povědomí rodičů o tom, že výživa ovlivňuje rozvoj kognitivních schopností, není podle našich zkušeností dostatečné. Rádi bychom znali Váš názor na tuto problematiku, a proto jsme si Vás dovolili požádat o zodpovězení několika otázek.

Výsledky šetření ke stažení zde.

Výherci:

1.
MUDr. Ctirad Kozderka
Průběžná 821
331 41 Kralovice

2.
MUDr. Eva Kapicová
Bezdružice 249
349 53

3.
MUDr. Iva Petrová
Náměstí 21
768 02 Zdounky

Co jsou kognitivní vlastnosti a jak jejich rozvoj vypadá?

Malé děti

Růst a vývoj mozku začíná již početím dítěte a pokračuje do dospělosti. Prudký růst mozku probíhá již v první polovině těhotenství – mozkové buňky se množí rychlostí třináctinásobku za sekundu.
Po porodu roste mozek nejrychleji v prvních dvou letech života. Dochází nejen ke značnému vývoji morfologickému, ale i vývoji funkčnímu.

Graf: Rychlost růstu mozku

Morfologický vývoj

Před porodem je myelizována sotva 1/3 nervových vláken. K myelinizaci zbylých vláken dochází zhruba v následujících 18ti měsících. Myelinová vrstva zajišťuje nervovým vláknům ochranu a tím usnadňuje přenos nervových vzruchů. Stávající nervové dráhy se větví (arborizují) a tím vznikají stále nové a nové. Zhruba v 5-6 letech již mozek dosahuje celé své velikosti.

Obrázek: Neuron, neurit a myelinová pochva

Funkční vývoj

V prvních měsících života dochází ke vzniku velkého množství nových nervových drah, které se projevují novými kognitivními schopnostmi dítěte. Nejprve jsou to jen trhavé pohyby končetinami či sací reflex, s přibývajím věkem již dítě začíná končetinami pohybovat koordinovaněji, začíná se pohybovat, uchopovat předměty, brouká si. Díky vzniku velkého množství nervových drah se může později učit, pamatovat si říkanky apod.

Větší děti a dospělí

I když je již růst mozku co do velikosti ukončen, tvoří se stále nové nervové dráhy. To umožňuje dětem, ale i dospělým, osvojovat si další dovednosti a znalosti. Děti se tak mohou učit ve škole, dospělí získávají nové znalosti ve své práci i v mimopracovních činnostech. Rozvoj nových nervových drah podporují např. některé hry (šachy), kreslení či hra na hudební nástroje.

Vliv výživy

Na vývoj mozku a kognitivních schopností dětí i dospělých má nepopiratelný vliv také výživa. Na růst mozku a jeho správné fungování působí řada látek – mezi nejvýznamnější patří vícenenasycené mastné kyseliny a vitaminy skupiny B, dále jsou to železo, jód, zinek, bílkoviny.

DHA

Asi 60 % suché části mozku tvoří tuk, z něhož podstatnou část (cca 1/3) představuje vícenenasycená mastná kyselina dokosahexaenová – DHA. Je to vlastně hlavní stavební prvek mozku a nervových buněk. Děti ji potřebují pro správný růst a vývoj, proto se často touto DHA fortifikují potraviny určené pro kojeneckou výživu. Protože metabolizmus v mozku probíhá nepřetržitě po celý život a neustále se vytvářejí nové nervové dráhy, potřebuje DHA i nervová soustava dospělého člověka.

ALA

Kyselina α-linolenová – ALA, je esenciální vícenenasycená mastná kyselina. Přestože ji tělo nezbytně potřebuje, nedokáže si ji vytvářet z látek jiných a proto je třeba mu ji dodávat stravou. Spolu s DHA je nutná pro správný růst a vývoj mozku, nervovým vláknům dodává pružnost, jako ostatní vícenenasycené mastné kyseliny přispívá ke zdraví kardiovaskulární soustavy, snižuje srážlivost krve a přispívá ke snižování hladiny cholesterolu.

Graf: Nenasycené a esenciální mastné kyseliny

B vitaminy

Na správném fungování nervové soustavy se podílí také celá řada vitaminů, mezi nimiž jsou nejdůležitější vitamin B1, B6, B12 a kyselina listová (vitamin B4). Jejich hlavní funkcí, co do vlivu na nervovou soustavu, je tvorba neurotransmiterů – částic přenášejících nervové vzruchy mezi jednotlivými nervovými buňkami. Díky vitaminům skupiny B jsou také nervová vlákna pružná a pevná a informace tak mohou proudit rychleji. Každý z nich má pak ještě svou vlastní specifickou úlohu, kterou ke správnému fungování nervové soustavy přispívá:

  • Vitamin B1 – chrání nervy před zánětlivými onemocněními a navíc působí proti náladovosti a podrážděnosti. Je potřebný pro dobrou paměť a urdžení pozornosti.
  • Vitamin B6 – podporuje schopnost soustředit se, jeho dostatek omezuje nervozitu.
  • Vitamin B12 – tento vitamin se přímo podílí na výrobě látek zajišťujících dobrou náladu (např. serotonin nebo dopamin). Podporuje vyrovnanost a pomáhá zmírnit projevy stresu a deprese.
  • Kyselina listová – pomáhá udržovat duševní zdraví a celkově dobrou psychickou pohodu. Její nedostatek v době těhotenství může se u miminka způsobit poškození nervové trubice.

Vliv výživy v praxi

DHA, je neesenciální mastná kyselina, organizmus si ji dokáže vytvářet z jiné mastné kyseliny – Α-linolenové. Tento proces je ale velmi neefektivní a vzniklé množství není dostačující, proto je třeba DHA i EPA tělu dodávat ze stravy. Jako doporučené množství DHA na den se nejčastěji uvádí cca 150-200 mg dětem ve věku 6 měsíců až 18 let, pro dospělé pak 200 mg. To také po přepočtení na týden odpovídá právě cca 2 porcím tučného rybího masa.

Ryby

Hlavním zdrojem DHA je mateřské mléko a rybí tuk. Proto je kojení naprosto nezbytnou součástí výživy zajišťující zdravý růst a vývoj kojence. Pokud je to možné, měla by matka své dítě kojit cca 6 měsíců. Pro dostatečný příjem těchto dvou nenasycených mastných kyselin v pozdějším věku se doporučují 2 porce tučného rybího masa za týden (což je cca 120 g na porci). Protože ale toto množství jen málokdo splní, průměrný Čech sní za rok cca 5,5 kg rybího masa – asi 100 g za týden, jsou možností také potravinové doplňky nebo obohacené potraviny.

Tabulka: Obsah vícenenasycených mastných kyselin (včetně DHA) ve 100 g rybího masa

Druh ryby Energie (kJ) Tuk (g) Cholesterol (mg) Vícenenasycené mastné kyseliny (mg)
Sardinka 579 5,4 18 1 579
Makrela 880 13,9 88 2 777
Tuňák 1 058 17,3 81 5 091
Losos 402 1,1 85 309
Treska 375 0,8 60 288
Pstruh 513 2,9 69 717
Kapr 512 4,2 83 367
Úhoř 1 115 21,9 181 1 035

Rostlinné oleje

Rostlinné oleje jsou nejbohatšími zdroji ALA, proto by měly být v jídelníčku v přiměřeném množství každý den. Nejvíce ALA obsahují oleje lisované ze semen – lněný, řepkový, sójový či olej z vlašských ořechů. Samotné ořechy jsou také jejím dobrým zdrojem.

Nedostatek u různých věkových skupin

Nedostatečný příjem nenasycených mastných kyselin stravou má na lidský organizmus prokazatelně nežádoucí vliv.
V případě nedostatku nenasycených mastných kyselin a vitaminů skupiny B u malých dětí může dojít k nedostatečnému vývoji centrální nervové soustavy, děti se hůře učí a koncentrují. Příkladem může být třeba studie NEMO prováděná v roce 2004-2005 mezi dětmi v Austrálii a Indonésii. Děti dostávaly po dobu jednoho roku každý den směs vitaminů, minerálních látek a nenasycených mastných kyselin. Po roce se u nich prokazetelně zlepšila paměť i verbální učení. Pomocí nenasycených mastných kyselin se také podle některých studií daří stabilizovat stav dětí hyperaktivních.
Dánští vědci se zabývali vlivem pravidelné konzumace rybího masa a tím i nenasycených mastných kyselin v období těhotenství ve vztahu k předčasnému porodu. Mezi ženami, které v období těhotenství nejedly ryby vůbec, prodělalo předčasný porod téměř 8 %, kdežto mezi ženami, které ryby do svého jídelníčku pravidelně zařazovaly, se předčasný porod týkal jen 1,9 % žen. Navíc nedostatek vitaminu B12 v době těhotenství může vést k poškození (rozštěpu) nervové trubice u plodu.
Existují také studie, které nenasyceným mastným kyselinám připisují pozitivní vliv na depresivní stavy, zmírnění kolísání nálad či zvýšení sportovního výkonu.
To, že jsou nenasycené mastné kyseliny nezbytné i ve stáří, dokládají jiné výzkumy, podlenichž mají senioři pravidelně konzumující ryby nejméně 1x týdně podstatně lepší paměťové testy. Pravidelnou konzumací ryb také mohou starší lidé předcházet rozvoji některých degenerativních onemocnění (např. Alzheimerovy choroby; Whaley, L. J., Fox, H. C., Wahle, K. W., Starr, J. M., Deary, I. J.: Cognitive aging, childhood intelligence, and the use of food supplements: possible involvement of n-3 fatty acids. Am. J. Clin. Nutr., Vol. 80, 1650 1657, 2004).

Závěr

Dostatečný přísun nenasycených mastných kyselin a patřičných vitaminů má prokazatelně pozitivní účinky na růst a vývoj centrální nervové soustavy a na rozvoj kongnitivních schopností již od samotného početí po dospělost. Protože se člověk učí a osvojuje si nové dovednosti v průběhu celého svého života, měly by být tyto živiny nedílnou součástí jeho stravy po celý život.
Dostatečný příjem nenasycených n-3 mastných kyselin DHA si můžeme zajistit dvěma porcemi tučného rybího masa týdně, potřebné množství ALA získáme z rostlinných tuků, olejů a ořechů. Protože ale podle současných zkušeností velká část populace toto doporučení nesplňuje, jsou možností potravinové doplňky nebo obohacené potraviny.