Vliv bílkovin na růst a vývoj dětí

Co jsou to bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) můžeme označit za stavební látky organizmu, mají však celou řadu dalších nezastupitelných funkcí. Jsou důležité pro tvorbu buněk, enzymů, přenos nejrůznějších látek v těle, imunitu i stahy svalů. Kvalitu bílkovin určuje zastoupení aminokyselin, ze kterých jsou bílkoviny složeny. Aminokyselin existuje 22, z nichž je 8 pro dospělé tzv. esenciálních, pro děti dokonce 10. Esenciální aminokyseliny si lidské tělo neumí samo vytvořit a musí je přijímat ze stravy.
Pro dětský organizmus je esenciálních aminokyselin více z toho důvodu, že dětský organizmus roste a vyvíjí se. U dospělých, u nichž se růst již zastavil, již některé aminokyseliny esenciální nejsou.

Esenciální aminokyseliny:

Leucin
Isoleucin
Lysin
Valin
Metyonin
Threonin
Tryptofan
Fenylalanin

+ pro děti ještě: Histidin, Arginin

Struktura Fenylalanin

Bílkoviny rozdělujeme podle zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin a jejich vzájemného poměru na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotná bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, navíc ve vhodném vzájemném poměru. Jako plnohodnotné můžeme označit všechny bílkoviny, jejichž zdrojem jsou potraviny živočišného původu, tedy maso, mléko, mléčné výrobky, vejce. Zdrojem rostlinných bílkovin jsou zejména luštěniny, obiloviny, ořechy a brambory. Rostlinné bílkoviny všechny esenciální aminokyseliny v potřebném množství neobsahují, proto je označujeme jako neplnohodnotné.

Bílkoviny v dětské výživě

Pro zdravý růst a vývoj je třeba, aby alespoň 40 % všech bílkovin v dětské stravě bylo živočišného původu, jako optimální hodnota se uvádí 50-70 % bílkovin.

Množství bílkovin, které děti denně potřebují, se liší nejen podle věku, ale i podle pohlaví či pohybových aktivit dítěte. Nedostatek bílkovin totiž vede nejen k potížím s růstem a vývojem, ale může způsobit i snížení imunity či zpomalení regenerace organizmu po sportovním výkonu. Doporučený denní příjem bílkovin lze obecně vyjádřit následující tabulkou:

Věk dítěte

Bílkoviny – dávka doporučená podle hmotnosti dítěte
(g/kg hmotnosti dítěte/den)

Bílkoviny – průměrná doporučená dávka podle věku
(g/den)
1-4 roky
1 g
14 g pro chlapce
13 g pro dívky
4-7 let
0,9 g
15 g pro chlapce
17 g pro dívky
7-10 let
0,9 g
24 g pro chlapce i dívky
10-13 let
0,9 g
34 g pro chlapce
35 g pro dívky
13-15 let
0,9 g
46 g pro chlapce
45 g pro dívky
15-19 let
0,9 g pro chlapce
0,8 g pro dívky
60 g pro chlapce
46 g pro dívky

Zdroj: Nevoral, J.: Výživa v dětském věku

Zdroje bílkovin

Jak zajistit dětem dostatek bílkovin? Množství bílkovin se nerovná množství snědené potraviny, která je jejich zdrojem. Je tedy důležité mít alespoň základní představu o tom, které potraviny jsou na bílkoviny bohaté. Například 100 g kuřecích prsou neobsahuje 100 g bílkovin, nýbrž 22! Zbytek je tvořen vodou, tukem a minerálními látkami. Orientovat se lze podle řady publikací, které se složením jednotlivých potravin zabývají, nebo podle on-line programů, které dokáží obsah bílkovin spočítat ze zadaného množství potraviny, např. www.e-kalkulacka.cz.

Údaje o obsahu bílkovin ve vybraných potravinách přináší následující tabulka:

Potravina
100 g
Energetická hodnota
(kJ)
Bílkoviny
(g)
Eidam 45 %
1551
24,8
Kuřecí prsa
457
22,8
Vepřové maso libové
452
21,8
Hovězí maso libové
443
21,2
Losos
907
20
Hřiby
502
19,7
Kapr
522
18
Lískové ořechy
2809
12
Vejce
618
11,4
Bílý jogurt
305
3,9
Mléko
205
3,4
Vařené brambory
314
1,5
Jablko (se slupkou)
230
0,3

Zdroj: NutriDAN

Vliv nedostatku bílkovin na dětský organizmus

Nedostatek bílkovin v období těhotenství a kojení v jídelníčku maminky může znamenat zpomalení růstu a vývoje miminka či snížení obranyschopnosti. Pokud maminky stravují své kojence podle zásad veganství, hrozí také rizika spojená s příjmem velkého množství stravy, zejména ovocné, tedy sacharidové, což způsobuje vyšší hmotnost při nízkém vzrůstu dítěte.
Menší růst se týká i dětí od období batolecího do 10ti let. Ten se většinou vysvětluje omezenou kapacitou dětského žaludku, jenž má problém pojmout větší objem stravy, který vegetariánství vyžaduje. Při obvykle nižším energetickém obsahu této objemné stravy dochází k tomu, že má dítě pocit sytosti i při nedostatečném příjmu energie.
Lakto-ovo vegetariánství může pro dospívající znamenat poměrně vhodnou volbu, protože jejich strava obsahuje mnohem více ovoce a zeleniny, než strava některých jejich vrstevníků. Striktnější výživové směry mohou ale i pro organizmus adolescentů znamenat zátěž a vést opět k nedostatku celé škály látek, bílkoviny nevyjímaje.

Na co si dát pozor

Mezi plnohodnotné bílkoviny patří i bílkovina sóji, přesto se však nedoporučuje sójou a výrobky z ní živočišné bílkoviny plně nahrazovat. Jedním z důvodů je obsah tzv. antinutričních látek, které snižují nebo zcela blokují možnost využití jiných důležitých látek (např. vitaminů nebo enzymů). Tělo pak má sice vlastní potřebné látky dostatek, ale nemůže ji využívat.

I v konzumaci bílkovin platí zásada „všeho s mírou“. K nadbytečnému příjmu bílkovin mají sklon zejména sportovci, kteří chtějí dosáhnout většího podílu svaloviny a tím lepšího výkonu. Bílkoviny si proto do jídelníčku přidávají nejen většími porcemi potravin na bílkoviny bohatých, ale doplňují je i nejrůznějšími preparáty. Dlouhodobá nadměrná konzumace bílkovin může ale vést přetížení ledvin a jejich následným onemocněním.

Struktura Valin

Nedostatek bílkovin, ke kterému může dojít u vegetariánských dětí, se projevuje u malých i dospívajících jedinců zejména pomalým vývinem kosterního svalstva. Dále často dochází ke snížení odolnosti proti některým nemocem, a to v důsledku oslabení imunitní obrany. Nedostatek bílkovin způsobuje i  špatné hojení ran, snížení „životní energie“, vznik psychických poruch (depresí) a snížení detoxikační schopnosti jater.

Velký deficit bílkovin při dostatečném energetickém příjmu působí pokles albuminu (druh bílkoviny) v krvi, což může vést k častějšímu výskytu zánětů či infekcí. Hlavními patologickými projevy jsou otoky, degenerace kosterního svalstva a zpomalení tělesného i duševního vývoje. Pro těhotné maminky a nejmenší děti (cca do 10ti let věku) nelze doporučit žádnou z forem alternativní výživy. Pro dospívající a dospělé může určitá forma vegetariánství představovat zdravý životní styl, ovšem za předpokladu pečlivého plánování co nejbohatšího a nejvyváženějšího jídelníčku.

Kazuistika

Jídelníček:

  • Děti: 2,5 roku a 6 let
  • Snídaně:
    • Voda z namočeného obilí – žito, pšenice ( 50 a 200 ml) + nápoj radosti ze směsi bylinek a šípků
  • Přesnídávka:
    • Jablka ( 440 a 1160 g) + hrozinky ( 20 a 40 g)
    • Rozpuštěný pyl s medem – lžička, čaj z čerstvého malinového listí – sklenice
    • Mladší – mateřské mléko
  • Oběd:
    • Vařené jáhly ( 150 a 160 g) + lžíce oleje lisovaného za studena (nebo banány, mrkev, směs ořechů a semínek, čerstvě lisovaná karotková šťáva 150 a 200 ml, vojtěška, nebo syrový špenát, pórek, rajče, mořské řasy, petrželka, vojtěška, semínka slunečnice, sezamu, světlice, dýně, obilné klíčky cca 150 g)
    • Voda ( 100 a 200 ml)
  • Večeře:
    • Brambory vařené ve směsi bylinek, 500 a 600 g (nebo salát: rajče à 40 g, salátová okurka à 40 g, vojtěška, celerová nať, česnek, mořské řasy)
    • Sójové mléko ( 150 a 250 ml)

Výsledky vyšetření:

  • Oproti svým vrstevníkům děti podstatně menší, ale baculaté
  • Ve výživě nadbytek:
    • Kalorií + 38 %
    • Sacharidů + 74 %
  • Nedostatek:
    • Bílkovin – 14 %
      • Živočišné bílkoviny chyběly úplně, jediným zdrojem bylo mateřské mléko u mladšího dítěte
    • Vápníku – 68 %
    • Laboratorně byla nízká hodnota hořčíku a vitaminu B 12
  • Změněné spektrum aminokyselin v krvi obou dětí

Doporučená úprava jídelníčku:

  • Nová skladba jídelníčku:
    • Přidáno (v každodenním jídelníčku)
      • Bílý jogurt ( 200 g)
      • Acidofilní mléko (300 ml)
      • Kuřecí maso (30g)

Kontrola po půl roce:

  • Významné zrychlení růstu obou dětí
  • Více svaloviny
  • Zlepšení příjmu vápníku
  • Zlepšilo spektra aminokyselin

Na přípravě se podílela vrchní nutriční terapeutka z Fakultní nemocnice v Praze Motole Marieta Baliková, Dis.