Výživa v 1. roce Nemléčná kojenecká strava

V dnešní době, kdy na vás v regálech obchodů koukají různé výrobky známých i neznámých značek, není snadné se zorientovat a neudělat nějakou stravovací chybu. Dokud je miminko kojeno, nemusíte mít obavy, protože dostává to nejlepší. Ale jak správně postupovat, když nastane čas na první lžičku?

Abychom vám přinesli ty nejaktuálnější informace, připravili jsme tento článek s odbornicí z poradenského centra Výživa dětí, Hanou Knížkovou, DiS., nutriční terapeutkou.

V prvních šesti měsících života je pro dítě nejlepší stravou mateřské mléko, které samotné fyziologicky se vyvíjejícímu kojenci postačí jako zdroj stravy i tekutin do ukončeného 6. měsíce. Poté je třeba začít se zaváděním nemléčných příkrmů, a to i u těch dětí, které z kojení stále dostatečně prospívají. Mateřské mléko totiž v tomto období přestává miminku poskytovat dostatečné množství nezbytných složek stravy i energie. Zavádění nemléčných příkrmů probíhá individuálně, v některých případech již od ukončeného 4. měsíce věku dítěte, vždy na základě konzultace s pediatrem. Pokud je to však možné, v kojení pokračujte i po zavedení nemléčných příkrmů, a to až do věku dvou let i déle.

Začínáme zeleninou

Přikrmovat začínáme zeleninou. Jedná se o jeden druh, nejčastěji mrkev (nemusí však být pravidlem). Tu je třeba uvařit doměkka a nesolit, rozmixovat nebo prolisovat. Dítěti podáváme před polední dávkou kojení či náhradní mléčné výživy (je možné přejít z počáteční na pokračovací mléčnou kojeneckou výživu). Napoprvé dáme pouze několik lžiček a poté dokrmíme mlékem. U mrkve pak zůstaneme ještě několik dní, nepřidáváme jiný druh, aby bylo možné v případě alergické reakce vyvolané zeleninou odhalit přesnou příčinu. Jestliže se žádná reakce neobjeví, můžeme množství zvyšovat postupně až na cca 100 g, přičemž s přidáváním zeleniny snižujeme dávku mléka (kojení/náhradní mléčné výživy), až zeleninou nahradíme celou dávku poledního kojení. Po několika dnech zkoušíme další druhy zeleniny, vždy podle stejného scénáře jako v případě prvního zařazeného druhu. Určitě vyzkoušejte hrášek, brokolici, květák, brambory, špenát, cuketu, jednotlivé druhy je možné po odzkoušení i kombinovat. Později je vhodnou přílohou rýže nebo těstoviny, pohanka a jáhly.

Ovoce a maso až později

Po cca týdnu až dvou se k zelenině přidává uvařené a jemně umleté maso, nejčastěji drůbeží, hovězí a králičí. Množství masa zařazujeme od 20 g, od 7. měsíce se dávka zvyšuje až na 35 g. Maso by mělo být součástí příkrmu každý den, jeden den je možné ho zaměnit s vaječným žloutkem, který musí být z důvodu možných nákaz dostatečně tepelně upravený. Do příkrmu je vhodné přidat i malé množství (cca 1/2-2 čajové lžičky) kvalitního rostlinného oleje.

Jakmile si kojenec zvykne na masozeleninové příkrmy, je čas na ovocné přesnídávky. Postupujte podobně jako u zeleniny – jeden druh podávejte několik dnů. Pro malé děti se hodí ovoce, které je vypěstováno v našem podnebném pásmu – jablka, hrušky, meruňky, borůvky, švestky, meloun, hrozny, ale také banán.

„Ze strany rodičů se často setkáváme s argumenty, že jejich dítěti zelenina prostě nechutná a tím je pro ně odmítání zeleniny vyřešeno. Pokud se v takovém případě jedná o kojence či batole, tzn. dítě ve věku do 36 měsíců, je taková argumentace zcela neopodstatněná, dalo by se říci alibistická. V tomto věku se totiž stravovací návyky, stejně jako preference různých chutí, teprve utvářejí. Je proto nutné dětem i odmítanou zeleninu podávat opakovaně, aby mělo čas novou chuť přijmout. Než dítě novou chuť jakékoliv potraviny přijme, potřebuje běžně i 15 opakování. U těch nejmladších dětí může být problémem technika krmení. U prvních příkrmů je třeba trpělivost a lžičku vkládat dítěti hlouběji do úst, jinak dítě, do té doby zvyklé pouze sát z prsu nebo lahvičky, naučenými pohyby jídlo vysunuje z úst, což může působit jako odmítání,“ radí Hanka Knížková.

Dětem do 1 roku věku (ať už jsou kojené či nikoli) není vhodné podávat neupravené kravské mléko, které se svým složením od mateřského velice liší a potřebám dítěte v tomto věku naprosto neodpovídá. Neupravené kravské mléko obsahuje zejména vyšší obsah bílkovin a některých minerálních látek, což může abnormálně zatížit ledviny dítěte. Některé látky, např. železo, zinek či jód, jsou naopak vzhledem k potřebám dítěte deficitní. Neupravené kravské mléko není obohacováno o železo a vitaminy a jeho podávání může vést k anemii.

Sladkosti a slazené nápoje v jídelníčku kojenců a batolat znamenají dostatečné zasycení a pak dochází k odmítání dalších potravin a pokrmů, které však mají – na rozdíl od sladkostí – ve stravě své důležité místo. Nadměrná konzumace sladkostí tak může vést nejen k neúměrnému zvyšování hmotnosti, ale také k nevyváženosti jídelníčku a špatnému prospívání dětí, což bylo prokázáno např. při vysoké konzumaci ovocných šťáv. Sladkosti se mohou podílet i na zvýšené kazivosti zubů. Dítěti se zejména v batolecím věku formují první zásady správné životosprávy a vhodného jídelníčku, které mají obrovský vliv i na stravování v dospělosti.

Asi kolem 9. měsíce můžete kojenci nabídnout opravdu kvalitní šunku, nicméně zapomeňte na ostatní uzeniny, jako je párek, suché salámy nebo „umělé“ šunky. Také paštiky, zrající nebo dokonce plísňové sýry do jídelníčku kojence a batolete nepatří. Nejméně do 4 let by dítě nemělo jíst houby.

Šetřete solí a kořením. Malé děti nesmí pikantní jídla. Rovněž cukr je nevhodný, poohlédněte se po šetrnějším sladidle, např. rýžový sirup nebo sirup agáve.

Kdy může kojenec lepek, bílek a tvaroh?

„Představa, že odložením konzumace lepku do pozdějšího věku se předejde alergii či intoleranci (celiakii), je mylná a není vědecky prokázána. Poslední studie naopak ukazují, že podáním alergenů vč. lepku v období tzv. „tolerančního okna“ se riziko vzniku alergií podstatně snižuje. Lepek by se proto měl do dětského jídelníčku zavádět mezi ukončeným 4. až 7. měsícem věku. Velmi dlouhé odkládání jeho prvního podání je z hlediska pozdějších alergií rizikové. Je však nutné zdůraznit, že potraviny s lepkem by měly být podávány dětem kojeným a množství těchto potravin by nemělo být příliš velké.

Dětem do jednoho roku věku podáváme pouze vaječný žloutek. Vaječný bílek obsahuje velké množství bílkovin, a proto ho zařazujeme do jídelníčku až po prvním roce života dítěte. Do jídelníčku kojenců patří vejce zhruba 1krát týdně do pokrmu v lehce stravitelné formě, nejčastěji do maso-zeleninového příkrmu, kde vejce nahradí maso, a to zhruba od 7. měsíce. V jídelníčku batolat se doporučuje vejce zařadit až dvakrát týdně. Je potřeba si uvědomit, že vejce nekonzumuje dítě pouze tam, kde mu ho do pokrmu přidáme, ale také jako součást řady potravin, jako je pečivo, moučníky, sušenky, nákypy, vaječné těstoviny.

S mlékem a mléčnými výrobky (mimo kojení či náhradní mléčné výživy) se dítě začíná setkávat zhruba v 7. – 8. měsíci věku, kdy je možné zařazovat tzv. ovocnomléčný příkrm, složený z neochuceného bílého čerstvého jogurtu. Od 9. – 10. měsíce věku je možné podat dítěti i kravské mléko, nikoli však jako nápoj, ale jako součást pokrmu (kaše, puding apod.). Po prvním roce života (někteří odborníci se přiklánějí k ještě pozdější době z důvodů vysokého obsahu bílkovin) je pak možné rozšířit jídelníček o kousek tvrdého sýra. Dále se zařazuje tvaroh. Vhodné je podání zakysaných mléčných výrobků,“ uzavírá téma nutriční terapeutka.