Látky ovlivňující imunitní systém

Jíme proto, abychom našemu tělu dodali energii potřebnou pro jeho „fungování“, děti potřebují vyváženou a pestrou výživu také pro svůj růst a vývoj. Mnoho živin má však vliv i na takové pochody v těle, které nejsou na první pohled příliš viditelné, např. práce enzymů, střevních bakterií nebo imunitního systému.

Lidské tělo je vlastně dokonalý „stroj“, který celý život bojuje proti choroboplodným mikroorganizmům, virům, cizorodým látkám či volným radikálům (tzv. antigenům), které nás neustále napadají. A to je role právě imunitního systému.
Imunita, neboli obranyschopnost, je schopnost organizmu rozpoznat „vlastní“ od „cizího“, „cizí“ si pamatovat a bránit se mu.

Obranyschopnost je možné ovlivnit mimo jiné i vhodně sestaveným jídelníčkem. Mezi nutriční látky, které k jejímu posílení přispívají, patří vitaminy, minerální látky, nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny a další.

Vitaminy

Vitaminy asi není potřeba příliš představovat, jejich důležitost pro lidský organizmus je většině lidí známá. Je však třeba zdůraznit, že je vhodné přijímat vitaminy především z přírodních zdrojů, tedy z ovoce a zeleniny, které jsou na vitaminy nejbohatší. Každý vitamin má v těle jinou funkci, pojďme se nyní podívat na ty, které podporují imunitní systém.

Vitamin C (kyselina askorbová)

Pravděpodobně nejznámějším vitaminem je vitamin C. Zároveň je i jedním z nerozšířenějších a nejpotřebnějších. U dětí je potřeba vitaminu C asi 50-70 mg na den, u dospělých pak 75-90 mg – tedy asi 80 % potřeby všech vitaminů.
Podpora obranyschopnosti je jeho hlavní funkcí s tím, že pokud je tělo napadeno infekcí, může se potřeba vitaminu C zvýšit až 10x. Jeho dostatečný příjem totiž může podle průzkumů dobu léčby výrazně zkrátit. Proto se také v období nachlazení a většího výskytu viróz (např. chřipka) doporučuje vitamin C podávat preventivně až ve dvojnásobných dávkách, pouze však po nezbytně nutnou dobu.
Je prokázán také příznivý vliv vitaminu C v prevenci srdečně-cévních onemocnění či rakovinu (jícnu, pankreatu, žaludku). Vitamin C má také antioxidační účinky (pomáhá v těle likvidovat volné radikály, které vznikají při některých metabolických pochodech), může tedy přispět k oddálení stárnutí. Také pomáhá čistit organizmus např. po užívání některých léků.

Dále ovlivňuje: vstřebávání železa, činnost štítné žlázy, krvácení dásní, odstraňuje pocity únavy a může pomáhat proti stresům.
K čemu vede nedostatek: objevuje se praskání kapilárních cév a snadný vznik modřin, krvácení dásní, vypadávání vlasů, snížení obranyschopnosti organizmu, únava. Velký deficit se dříve projevoval kurdějemi, ty se však již v současné době téměř nevyskytují.
Kde jej najdeme: jako hlavní zdroj vitaminu C se často uvádějí citrusy. To však není zcela přesné. Podstatně více vitaminu C obsahují šípky, rybíz či kiwi, dále papriky (hlavně červené), brokolice, již zmíněné citrusy, jahody, zelí a brambory.

Pozor: vitamin C se velmi snadno ničí tepelnou úpravou, dlouhým skladováním, kontaktem s kyslíkem nebo kovem. Jeho využívání v těle nepříznivě ovlivňují antibiotika, acylpyrin a antikoncepční tablety.

Vitamin A (retinol)

Obranyschopnost organizmu posiluje také vitamin A, zejména co se týče nachlazení či bronchitid. Vitamin A ale zodpovídá především za zdraví oční sítnice, tzv. retiny (odtud název „retinol“). Uvádí se také, že pomáhá v prevenci rakoviny, podporuje kvalitu pokožky a zabraňuje předčasnému stárnutí i tvorbě vrásek. Provitamin vitaminu A – beta-karoten – se často používá při léčbě kožních onemocnění, např. akné, ekzémů aj. U dětí je nezbytný pro růst a vývoj celého organizmu.

Dále ovlivňuje: zkracuje dobu rekonvalescence, je důležitý pro vývoj zubů, zvyšuje odolnost dásní, pomáhá v prevenci srdečně-cévních onemocnění. K čemu vede nedostatek: nejčastějšími projevy nedostatku vitaminu A je krvácení z dásní, svědění kůže, šeroslepost. Kde jej najdeme: vitamin A je obsažen v rybím tuku a v mase, žloutcích, vnitřnostech a mléčných výrobcích. Provitamin beta-karoten můžeme získat z mrkve, špenátu, brokolice, manga či meruněk.

Pozor: nejen nedostatek, ale i nadbytek vitaminu A se může projevovat nepříznivě – vypadáváním vlasů, nechutenstvím, průjmem či únavou. Hrozí především při nadměrném užívání preparátů s tímto vitaminem.

Vitamin E (tokoferol)

Dalším vitaminem, který má vliv na posílení imunity, je antioxidační vitamin E. Ten je důležitý zejména tedy pro starší osoby. Vitamin E přispívá také k prevenci onemocnění srdce a cév, rakoviny, podporuje životnost červených krvinek a v období těhotenství je důležitý pro zdravý vývoj plodu. Stejně jako ostatní antioxidanty může také zpomalit stárnutí.

Dále ovlivňuje: léčbu onemocnění jater a ledvin, kožních onemocnění, má detoxikační účinky, pomáhá při léčbě kožních onemocnění.
K čemu vede nedostatek:
může se projevovat sníženou schopností soustředit se, suchou kůží, brněním prstů či končetin nebo zvýšenou únavou.
Kde jej najdeme:
vyskytuje se především v rostlinných olejích a tucích (slunečnicový, olivový, řepkový), v semenech, pšeničných klíčcích, mandlích, luštěninách a celozrnných potravinách.

Vitamin B5 (kyselina pantotenová)

Vitamin B5 zná většina lidí v podobě pěny, gelu či tablet jako tzv. Pantenol. Ten je hojně využíván při drobných popáleninách nebo spálení sluncem. Kyselina pantotenová má kromě schopnosti tlumit zánět také pozitivní vliv na hojení ran a popálenin. Kromě toho přispívá k posílení imunity, klidní alergické reakce, celkově povzbuzuje organizmus i centrální nervový systém. Nedostatek vitaminu B5 se projevuje ve skutečně výjimečných případech, např. při dlouhodobém nedostatku únavou, citlivostí chodidel a pat či ztrátou chuti k jídlu.

Kde jej najdeme: hlavními zdroji vitaminu B5 jsou pivovarské kvasnice a pekařské droždí, vyskytuje se také v mase (zvláště v drůbežím, telecím a rybách), obilovinách, ořeších či semenech.

Další vitaminy s příznivým vlivem na imunitu:

D, B13, B15

Minerální látky

Minerálních látek známe podstatně více než vitaminů. Většinou je potřebujeme jen v nepatrném množství, přesto jsou zcela nezbytné. Jejich nedostatek by mohl mít pro organizmus neblahé následky. U dětí plní minerální látky stejné funkce, jako u dospělých, jejich nedostatek ale může mít daleko větší následky – včetně zpomalení růstu a vývoje dítěte.

Selen

Selen je velmi důležitý antioxidant, který má kromě posilování obranyschopnosti organizmu na starosti také boj proti některým tipům rakoviny, spolu s vitaminem E působí detoxikačně a má protizánětlivé účinky.

Dále ovlivňuje: snižováním tvorby krevních sraženin se podílí také na prevenci srdečně-cévních onemocnění, pomáhá s regenerací svalů po sportovním výkonu a také proti únavě.
K čemu vede nedostatek: nedostatek selenu se projevuje vyšší náchylností k infekcím, únavou, svalovou slabostí, zhoršenou kvalitou pokožky a vlasů a předčasným stárnutím.
Kde jej najdeme: přirozenými zdroji selenu jsou nejrůznější semena a ořechy, obiloviny, celozrnná mouka, mořské ryby a plody.

Pozor: velké množství selenu se ztrácí při průmyslovém zpracování potravin teplem a chemickým ošetřením.

Zinek

Zinek pomáhá také proti vzniku vlastního nachlazení či virózy a je potřebný také pro urychlení hojení nejrůznějších poranění či oděrek.

Dále ovlivňuje: zdraví a kvalitu pokožky, tvorbu svalové hmoty, v pubertě je nezbytný pro vývoj pohlavních orgánů, zlepšuje paměť.
K čemu vede nedostatek: objevit se může vyrážka, suchá kůže, porucha imunity, opakovaná nachlazení, špatné hojení ran, u dospívajících poruchy růstu a opožděné pohlavní dospívání.
Kde jej najdeme: nejvíce zinku obsahují dýňová semínka, dále semena sezamová, slunečnicová, mák, játra, houby, hovězí maso, sardinky, cereálie.

Další minerální látky s příznivým vlivem na imunitu:

měď, mangan, křemík, molybden

Probiotika

Nepopiratelný vliv na stav imunity mají také tzv. probiotika – bakterie, které příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry a svým účinkem pozitivně působí na celkový zdravotní stav člověka.
Velká část buněk imunitního systému se totiž nachází ve střevní sliznici a probiotické bakterie se starají mimo jiné o to, aby ve střevě nepřežívaly nežádoucí organizmy. Dále udržují potřebné pH, čímž přispívají k udržení dobrého stavu imunitních buněk a celkově tedy k posílení obranyschopnosti organizmu.

Dále ovlivňují: svou činností přispívají k tomu, že pro choroboplodné organizmy není ve střevech příznivé prostředí. některé studie nasvědčují i tomu, že probiotika dokáží rozkládat rakovinotvorné látky. Působením probiotických bakterií dochází k rozkladu solí žlučových kyselin a z nich uvolněný cholesterol se nemůže zpátky vstřebat. Probiotika ovlivňují také tvorbu některých vitaminů, usnadňují využívání vápníku a u malých dětí působí jako prevence před některými alergiemi.
Kde je najdeme: mezi probiotické kultury patří hlavně Lactobacillly, Bifidobacteria a další. Nalezneme je především v probiotických mléčných výrobcích – jogurtech a nápojích.

Pozor: probiotické bakterie jsou velmi citlivé na dlouhé skladování a na změnu teploty – mají rády chlad. Proto je dobré v obchodě vybírat co nejčerstvější probiotické jogurty i nápoje a doma je skladovat výhradně v chladničce.

Nenasycené mastné kyseliny

Nenasycené mastné kyseliny, které mají vliv na imunitní systém jsou kyselina dokosahexaenová (DHA) a eikosapentaenová (EPA). DHA a EPA patří mezi tzv. omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Jednou z hlavních funkcí omega-3 mastných kyselin je stavba mozku a podpora jeho činnosti, významnou úlohu hrají také při tvorbě látek účastnících se imunitní reakce, Nenasycené mastné kyseliny přispívají také k omezení vzniku dlouhodobého zánětu a tlumení alergických reakcí. Působí vazodilatačně a snižují shlukování krevních destiček a tím i riziko trombózy.

Dále ovlivňují: přispívají ke snížení rizika vzniku onemocnění srdce a cév, snižují srážlivost krve, mohou zmírnit hyperaktivitu u dětí, omezují rozvoj depresí či únavu, podporují schopnost soustředit se a pamatovat si, zcela nezbytné jsou v období těhotenství a kojení.
Kde je najdeme: hlavním zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin EPA a DHA je rybí tuk. Měli bychom tedy do našeho jídelníčku zařazovat dostatečné množství tučných ryb. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny můžeme dále získat z potravin, které jsou o tyto potřebné látky obohacené.

Pozor: bylo zjištěno, že Češi jedí ryb velmi málo – oproti západní Evropě zhruba poloviční množství. Existuje také velmi početná skupina dospělých i dětí, kteří ryby nejedí vůbec (podle průzkumu v Poradenském centru Výživa dětí jí ryby zřídka nebo vůbec téměř 70 % dětí), ačkoli bychom měli podle doporučení odborníků zařadit ryby do našeho jídelníčku asi 2x týdně. Pokud se nedostatek rybího masa týká i Vás, můžete vyzkoušet novinku Rama Idea! -rostlinný tuk, který je o omega-3 nenasycené mastné kyseliny obohacený.

Aminokyseliny

Pro správnou funkci imunitního systému jsou nezbytné i některé aminokyseliny – látky, které jsou stavebními kameny bílkovin. Látky, které jsou aktivní při imunitních reakcích, jsou většinou bílkovinné povahy a tak i pro jejich tvorbu jsou aminokyseliny potřebné.
Na obranyschopnosti se podílí především arginin, methionin, tryptofan, ornitin.

Kde je najdeme: aminokyseliny můžeme nalézt ve všech potravinách, které obsahují bílkoviny, především v mase, mléce, mléčných výrobcích a vejcích, dále luštěninách, obilovinách a sóji.

Pozor: nedostatek bílkovin a tím i některých nezbytných aminokyselin hrozí především u lidí, kteří dodržují některý z alternativních směrů výživy. Tím se vystavují mimo jiné i riziku snížené obranyschopnosti. V případě dětí, které ještě rostou a jejich organizmus prochází vývojem, jsou alternativní výživové směry naprosto nevhodné.

Další látky s příznivým vlivem na obranyschopnost

V přírodě se vyskytuje ještě celá řada látek, které mají na imunitní funkce těla vliv. Některé používáme denně, s některými se řada lidí příliš často nesetkává, jejich mechanizmy účinku také nejsou vždy dokázány.

  • Flavonoidy nalezneme v borůvkách, citrusových plodech, hroznovém vínu, petrželové nati, paprikách, brokolici, rajčatech, cibuli, hlávkové salátu, jablkách, pohance, čaji.
  • Fytoestrogeny nacházející se v sóji a výrobcích z ní, luštěninách, lněných semínkách, otrubách a ořeších.
  • Fenoly zelený čaj
  • ženšen, Echinacea, Aloe vera, Yucca, pupalka, propolis a další látky ve včelích produktech