Vliv bílkovin na růst

• Co jsou bílkoviny
• Bílkoviny v dětské výživě
• Zdroje bílkovin
• Vliv nedostatku bílkovin na dětský organizmus
• Na co ještě si dát pozor

V posledních letech na nás ze všech stran útočí množství informací o zdravé výživě dětí i dospělých. Nezasvěcenému může připadat, že se různé přístupy a odborné názory liší, navíc se stále objevují nové a nové studie, které vysvětlují, proč je daná živina pro organizmus nezbytná, či naopak škodlivá. Vybrat si v záplavě informací není snadné. V podstatě však platí, že v dětské výživě nejsou vhodné žádné alternativy natož extrémy. Jedním z hlavních argumentů, proč by se měly děti vyvarovat alternativních výživových směrů, je nutnost zajištění dostatečného přísunu bílkovin. Právě bílkoviny totiž můžeme označit za stavební látky lidského těla a řada alternativních výživových přístupů jejich dostatek nezajišťuje.

Co jsou to bílkoviny

Kromě toho, že jsou bílkoviny stavební látky organizmu, mají celou řadu dalších nezastupitelných funkcí. Jsou důležité pro tvorbu buněk, enzymů, přenos nejrůznějších látek v těle, imunitu i stahy svalů. Kvalitu bílkovin určuje zastoupení aminokyselin, ze kterých jsou jednotlivé bílkoviny složeny. Aminokyselin existuje 22, z nichž je 8 pro dospělé tzv. esenciálních, pro děti dokonce 10. Esenciální aminokyseliny si lidské tělo neumí samo vytvořit a musí je přijímat ze stravy. 
Pro dětský organizmus je esenciálních aminokyselin více, protože dětský organizmus roste a vyvíjí se. U dospělých, kdy je růst a vývoj ukončen, již některé aminokyseliny esenciální nejsou.

Bílkoviny rozdělujeme podle zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin a jejich vzájemného poměru na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotná bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, navíc ve vhodném vzájemném poměru. Jako plnohodnotné můžeme označit všechny bílkoviny, jejichž zdrojem jsou potraviny živočišného původu, tedy maso, mléko, mléčné výrobky, vejce. Zdrojem rostlinných bílkovin jsou zejména luštěniny, obiloviny, ořechy a brambory. Rostlinné bílkoviny všechny esenciální aminokyseliny v potřebném množství neobsahují, proto je označujeme jako neplnohodnotné.

Bílkoviny v dětské výživě

Pro zdravý růst a vývoj je třeba, aby alespoň 40 % všech bílkovin v dětské stravě bylo živočišného původu, jako optimální hodnota se uvádí 50-70 % bílkovin.

Množství bílkovin, které děti denně potřebují, se liší nejen podle věku, ale i podle pohlaví či pohybových aktivit dítěte. Nedostatek bílkovin totiž vede nejen k potížím s růstem a vývojem, ale může způsobit i snížení obranyschopnosti těla či zpomalení regenerace organizmu po sportovním výkonu. Doporučený denní příjem bílkovin lze obecně vyjádřit následující tabulkou:

VĚK DÍTĚTE	BÍLKOVINY – DÁVKA DOPORUČENÁ PODLE HMOTNOSTI DÍTĚTE (G/KG HMOTNOSTI DÍTĚTE/DEN)	BÍLKOVINY – PRŮMĚRNÁ DOPORUČENÁ DÁVKA PODLE VĚKU (G/DEN)
1-4 roky	1 g	14 g pro  13 g pro
4-7 let	0,9 g	15 g pro  17 g pro
7-10 let	0,9 g	24 g pro  i
10-13 let	0,9 g	34 g pro  35 g pro
13-15 let	0,9 g	46 g pro  45 g pro
15-19 let	0,9 g pro  0,8 g pro	60 g pro  46 g pro

Vysvětlivky:  – dívky,  – chlapci

Zdroje bílkovin

Jak zajistit dětem dostatek bílkovin? Množství bílkovin se nerovná množství snědené potraviny, která je jejich zdrojem. Je tedy důležité mít alespoň základní představu o tom, které potraviny jsou na bílkoviny bohaté. Například 100 g kuřecích prsou neobsahuje 100 g bílkovin, nýbrž 22! Zbytek je tvořen vodou, tukem a minerálními látkami. Orientovat se lze podle řady publikací, které se složením jednotlivých potravin zabývají, nebo podle on-line programů, které dokáží obsah bílkovin spočítat ze zadaného množství potraviny, např. ZDE. 

Údaje o obsahu bílkovin ve vybraných potravinách přináší následující tabulka:

Vliv nedostatku bílkovin na dětský organizmus

Nedostatek bílkovin v období těhotenství a kojení v jídelníčku maminky může znamenat zpomalení růstu a vývoje miminka či snížení obranyschopnosti. Pokud maminky stravují své kojence podle zásad veganství, hrozí také rizika spojená s příjmem velkého množství stravy, zejména ovocné, tedy sacharidové, což způsobuje vyšší hmotnost při nízkém vzrůstu dítěte. 
Menší růst se týká i dětí od období batolecího do 10ti let. Ten se většinou vysvětluje omezenou kapacitou dětského žaludku, jenž má problém pojmout větší objem stravy, který vegetariánství vyžaduje. Při obvykle nižším energetickém obsahu této objemné stravy dochází k tomu, že má dítě pocit sytosti i při nedostatečném příjmu energie.
Lakto-ovo vegetariánství může pro dospívající znamenat poměrně vhodnou volbu, protože jejich strava obsahuje mnohem více ovoce a zeleniny, než strava některých jejich vrstevníků. Striktnější výživové směry mohou ale i pro organizmus adolescentů znamenat zátěž a vést opět k nedostatku celé škály látek, bílkoviny nevyjímaje.

Na co si dát pozor

Nedostatek bílkovin, ke kterému může dojít u vegetariánských dětí, se projevuje u malých i dospívajících jedinců zejména pomalým vývinem kosterního svalstva. Dále často dochází ke snížení odolnosti proti některým nemocem, a to v důsledku oslabení imunitní obrany. Nedostatek bílkovin způsobuje i špatné hojení ran, snížení „životní energie“, vznik psychických poruch (depresí) a snížení detoxikační schopnosti jater.

Velký deficit bílkovin při dostatečném energetickém příjmu působí pokles albuminu (druh bílkoviny) v krvi, což může vést k častějšímu výskytu zánětů či infekcí. Hlavními patologickými projevy jsou otoky, degenerace kosterního svalstva a zpomalení tělesného i duševního vývoje. Pro těhotné maminky a nejmenší děti (cca do 10ti let věku) nelze doporučit žádnou z forem alternativní výživy. Pro dospívající a dospělé může určitá forma vegetariánství představovat zdravý životní styl, ovšem za předpokladu pečlivého plánování co nejbohatšího a nejvyváženějšího jídelníčku.

I v konzumaci bílkovin platí zásada „všeho s mírou“. K nadbytečnému příjmu bílkovin mají sklon zejména sportovci, kteří chtějí dosáhnout většího podílu svaloviny a tím lepšího výkonu. Bílkoviny si proto do jídelníčku přidávají nejen většími porcemi potravin na bílkoviny bohatých, ale doplňují je i nejrůznějšími preparáty. Dlouhodobá nadměrná konzumace bílkovin může ale vést přetížení ledvin a jejich následným onemocněním.

Mezi plnohodnotné bílkoviny patří i bílkovina sóji, přesto se však nedoporučuje sójou a výrobky z ní živočišné bílkoviny plně nahrazovat. Jedním z důvodů je obsah tzv. antinutričních látek, které snižují nebo zcela blokují možnost využití jiných důležitých látek (např. vitaminů nebo enzymů). Tělo pak má sice vlastní potřebné látky dostatek, ale nemůže ji využívat.

Na přípravě se podílela vrchní nutriční terapeutka z Fakultní nemocnice v Praze Motole Marieta Baliková, Dis.