Maso a masné výrobky
Maso je cenným zdrojem plnohodnotných bílkovin a některých vitaminů a minerálních látek, které jsou pro náš organizmus důležité. Není tedy dobré, byť z dobré vůle, maso z dětského jídelníčku vyloučit.
Co je na mase tak důležitého? Především obsahuje tzv. esenciální aminokyseliny – látky, které tělo potřebuje pro svou správnou funkci, pro obnovu tkání a dětský organizmus také pro růst. Slovo „esenciální“ v názvu těchto aminokyselin znamená, že si je naše tělo neumí vytvořit z jiných neesenciálních aminokyselin, proto je musí přijímat ze stravy už hotové.
Maso je také zdrojem některých minerálních látek – např. železa, fosforu, zinku, hořčíku. Obsahuje také vitaminy skupiny B, vitamin A a D. Následující tabulka uvádí, kolik masa bychom měli sníst, aby nám, a především našim dětem, nehrozil nedostatek některých potřebných látek.
Jedna porce představuje 60 gramů masa. Několikrát týdně je možné ji bez obav nahradit jedním vařeným vejcem, 5 lžícemi vařených luštěnin nebo 2 lžícemi ořechů.
| Počet porcí za den | |
|---|---|
| Děti 2-3 roky | 1 porce |
| Děti nad 4 roky | 1-1,5 porce |
| Dospělí | 1-3 porce |
Jak se velmi často uvádí, nejvhodnější je maso drůbeží, protože je nejméně tučné (podávané bez kůže) a je také snadněji stravitelné. Protože ale drůbeží maso neobsahuje všechny vitaminy a minerální látky (především železo) v takovém množství, aby byla jejich potřeba v těle trvale pokryta, je vhodné jíst i tmavé druhy masa. Z nich je nejvhodnější libové hovězí nebo telecí.
Důležitou roli ve stravě hrají také ryby. Ve zdravém jídelníčku dospělých i dětí by měly být zastoupeny alespoň 2x týdně. Rybí maso obsahuje ve svém tuku mastné kyselin, které jsou důležité pro zdraví srdce a cév a u dětí podporují správný růst a duševní vývoj. Je v něm také větší množství vitaminů D a E a v mořských rybách jodu.
Dalšími masnými produkty jsou vnitřnosti. Jejich role ve výživě je dvojznačná – na jednu stranu jsou velmi tučné a obsahují velké množství cholesterolu, na druhou stranu jsou ale bohatým zdrojem vitaminu A, kyseliny listové a železa. Spousta lidí se obává, že játra jsou velmi zanesena škodlivinami, protože v těle fungují jako „čistička“. Není to tak docela pravda – velká část škodlivých látek z jater odchází. Je ale přesto vhodnější podávat dětem vnitřnosti jen občas (třeba 1x za 14 dní) a přednostně volit vnitřnosti z mladých zvířat (což mělo by být uvedeno na obalu).
Velmi oblíbenými masnými výrobky jsou uzeniny a paštiky. Tyto potraviny obsahují velké množství cholesterolu, tuků, soli a často také konzervačních látek, ne vždy jsou vyrobeny z kvalitních surovin. Neměly by proto být pravidelnou součástí zdravého jídelníčku ani dospělých, natož dětí. Chcete-li je přesto sami jíst, případně je dávat také svým dětem, vybírejte jen ty nejkvalitnější – šunku od kosti, drůbeží šunku. Ani ty by však neměly tvořit základ jídelníčku.
Proč NE:
- Stravovat děti podle zásad vegetariánství: pro malé děti je vegetariánská strava nevhodná. Pro správný vývoj děti potřebují, aby alespoň 40 % bílkovin, které snědí, bylo živočišného původu, optimální množství je dokonce 50-70 %. Živočišné bílkoviny naše tělo dokáže daleko lépe využít, stejně tak i minerální látky. Navíc některé vitaminy jsou pouze v potravinách živočišného původu!
- Podávat dětem uzeniny a paštiky: tyto potraviny obsahují velké množství tuku, cholesterolu, solí a někdy i konzervačních látek, které mohou být zdraví škodlivé. Do zdravého jídelníčku dospělých ani dětí nepatří.
