Pozor na nebezpečnou žízeň!

Dodržujete pitný režim? A jak jsou na tom vaše děti? V letním období jsou nároky našeho organismu na příjem tekutin vyšší, proto pocity žízně rozhodně nepodceňujte.

Pro začátek si řekněme trochu čísel – lidské tělo je tvořeno ze 70 % vodou; denně v průměru vyloučíme 2 až 2,5 litru vody (močí, stolicí, dýcháním, kůží), v potravě každý den přijmeme necelý jeden litr tekutin -zbytek tedy musíme tělu dodat ve formě nápojů.

PROČ PÍT?

Dostatečný příjem tekutin je nezbytně důležitý pro správné fungování našeho organismu. Zajišťuje nejen látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin (vylučování škodlivých látek vznikajících v těle), ale také umožňuje ostatním tělesným orgánům (včetně mozku) pracovat na plný výkon. Navíc tělo potřebuje vodu i jako „chladicí kapalinu“, což je obzvlášť důležité právě v tomto letním období. Jak poznáme, že málo pijeme? Mírná dehydratace (odvodnění)organismu se projevuje bolestmi hlavy, únavou, malátností, sníženou schopností koncentrace.

Všechny tyto projevy nám určitě budou překážet v práci a dětem ve škole. Ztratíme-li tekutiny v objemu 2 % své tělesné hmotnosti (např. u 70 kg vážícího člověka je to 1,4 litru; u 15kilového dítěte jen 0,3 litru), klesne naše výkonnost o 20 %! Při 5% dehydrataci dokonce hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok. Jestliže dlouhodobě málo pijeme, můžeme si způsobit vleklé zdravotní potíže – kromě bolestí hlavy a zácpy to může být i porucha funkce ledvin, vznik ledvinových a močových kamenů, infekce močových cest, riskujeme vznik kardiovaskulárních chorob a dokonce i některých druhů rakoviny (např. rekta nebo močového měchýře).

KOLIK PÍT?

Někdo potřebuje pít více, někdo méně. Je to dáno mnoha okolnostmi – například tělesnou hmotností, věkem, pohlavím, složením stravy, kterou přijímáme, tělesnou aktivitou, teplotou a vlhkostí prostředí, ve kterém se pohybujeme, aktuálním zdravotním stavem atd. Proto nelze univerzálně stanovit konkrétní množství tekutin, které bychom měli denně vypít – pohybuje se zhruba mezi 1 litrem denně u člověka, který má sedavé zaměstnání a jeho strava je bohatá na tekutiny, a několika litry u člověka, který intenzivně fyzicky pracuje, sportuje nebo se pohybuje ve velmi teplém prostředí. Obvykle se ale doporučuje denně vypít 2,5 až 3 litry tekutin, v letních měsících, kdy se více potíme, dokonce až 5 litrů. Pijete-li vždy teprve tehdy, když máte žízeň, není to zrovna správné. Žízeň se totiž obvykle objevuje až v okamžiku 1-2% dehydratace. Neměli bychom pít ani nárazově velké množství tekutin (nejsme velbloudi!), ale naopak popíjet po malých dávkách v průběhu celého dne, podle aktuální potřeby a zátěže. Pozor, ani přijímání přílišného množství tekutin není zdravé! Způsobuje totiž přetěžování ledvin a srdce, což také může vést až k jejich selhání.

DEHYDRATACE U DĚTÍ

U malých dětí je riziko dehydratace mnohem vyšší než u dospělých, protože mají malý objem celkové tělesné vody a běžné denní ztráty tekutin v jejich případě představují velký podíl. Je proto velmi důležité, abyste pitný režim svých dětí pečlivě hlídali.

Na dehydrataci dítěte vás může mimo jiné upozornit i to, pokud je neklidné nebo zlobivé. Pozor dejte především u novorozenců a kojenců, protože u nich je podíl vody na celkové hmotnosti 80 %! Velice snadno proto u nich může dojít k dehydrataci. U dítěte vážícího 5 kilogramů může být kritickou ztráta už 10 % váhy, tedy 0,5 litru tekutiny. Hlavním a jediným zdrojem tekutin pro plně kojeného novorozence a kojence do 6 měsíců je mateřské mléko. Při teplém počasí řešte větší požadavek na tekutiny častějším přikládáním, kdy se dítě napije krátce na žízeň tzv. předního mléka, které je řidší. Pouze při extrémně teplém počasí, které u nás obvykle netrvá dlouho, můžete podat kojenci vodu, nejlépe po lžičkách. I v batolecím období je základem jídelníčku dítěte mateřské nebo kojenecké mléko. Také těmto dětem podávejte bez obav kojeneckou vodu nebo slabé dětské ovocné čaje. Vyvarujte se kravského mléka, zeleného nebo černého čaje či kakaa. V žádném případě dítěti nepodávejte stoprocentní ovocné džusy – pouze ředěné na velmi slabou koncentraci.

Předškoláci už se snadno nechají zlákat reklamami k pití sladkých sycených limonád a kolových nápojů, o jejichž negativním vlivu na organismus můžete číst dále.

Je důležité dětem vysvětlit, že mnohem zdravější jsou pro ně například nepřislazované ovocné džusy (vybírejte ty přírodní, bez umělých barviv, sladidel i dochucovadel), ovocné čaje či slabé minerálky. Měly by se však naučit hasit žízeň především kvalitní nesycenou vodou. Často si rodiče lámou hlavu, jak dítě donutit, aby více pilo. Jestliže je to i váš problém, pak neklesejte na mysli, existují různé vyzkoušené fígle, jak na to! V létě je ideální nalákat děti na různé ovocné koktejly a míchané ovocné nápoje, studené ovocné čaje a podobně. Zkuste jim je naservírovat v pěkné skleničce s obrázkem oblíbené pohádkové postavičky nebo zvířátka, nechte dítě, aby pilo brčkem apod. Dalším řešením je dítěti tekutiny do jídelníčku prostě „propašovat“ ve formě polévek nebo oblíbeného ovoce či zeleniny bohaté na vodu (jahody, meloun, jablka, hrušky, hroznové víno, broskve, salátové okurky, rajčata apod.).

CO PÍT?

Nejzdravějším nápojem je bezpochyby voda, ale to neznamená, že bychom neměli pít nic jiného. Kromě pitné vody (té z vodovodu či studny nebo balené kojenecké) je ke každodenní spotřebě vhodná i slabě mineralizovaná přírodní minerální voda bez oxidu uhličitého. Středně a silně mineralizované minerálky bychom neměli pít často a pravidelně, protože mohou přispět ke vzniku vysokého krevního tlaku, ledvinových, močových a žlučových kamenů, některých kloubních onemocnění, těhotenských komplikací nebo poruch fyzického vývoje dětí. Vůbec by neměly být podávány kojencům! Denně bychom proto těchto silnějších minerálek neměli vypít víc než půl litru.

Vody sycené oxidem uhličitým bychom také neměli pít příliš často, protože mohou způsobit žaludeční a trávicí potíže.

Mezi další vhodné nápoje patří například vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy a neslazené a ne moc silné čaje (zelené, ovocné). Bylinné čaje by se měly pít raději jen slabé a je vhodné je střídat. Nevhodnými nápoji, kterým bychom se měli úplně vyhýbat nebo je pít jen výjimečně a v malém množství, jsou různé limonády, kolové nápoje, ochucené minerální vody, energetické nápoje, ovocné nektary apod.

Důvodem pro jejich odmítání je velký obsah cukru, který nejenže zvyšuje pocit žízně, ale zbytečně zatěžuje náš jídelníček „prázdnými kaloriemi“; umělá sladidla, protože zvyšují chuť k jídlu; oxid uhličitý, který spolu s ochucovadly (což jsou organické kyseliny) mimo jiné poškozuje zubní sklovinu; kofein – diuretikum (odvodňuje organismus) a navíc návyková látka, která u dětí způsobuje hyperaktivitu; kyselina fosforečná obsažená v kolových nápojích pravděpodobně zvyšuje riziko vzniku osteoporózy (řídnutí kostí).

Kávu a alkoholické nápoje není možné počítat do potřebného denního objemu tekutin.

PITNÝ REŽIM V TĚHOTENSTVÍ A BĚHEM KOJENÍ

Také těhotné a kojící ženy by měly pečlivě dbát na to, aby své tělo dostatečně zásobovaly tekutinami. Platí pro ně přitom stejné obecné zásady, které jsme si uvedli, ale navíc by měly dát pozor na pití nápojů s obsahem kofeinu či chininu (tonik) a také na některé nevhodné bylinkové čaje.

***

Maminčin odborník
MUDr. Petr Karger
vyhledávaný praktický lékař s dlouholetou praxí a zkušenostmi, pracuje na Poliklinice Budějovická v Praze 4

Tabulka

         POTŘEBA TEKUTIN U DĚTÍ

věk         váha (kg)    ml/den        ml/kg/den

3 dny              3,0        250-300        80-100

3 měsíce       5,4       750-850        140-160

9 měsíců        8,6    1100-1250     125-145

1 rok                9,5    1150-1300     120-135

2 roky             11,8    1350-1500     115-125

4 roky             16,2    1600-1800     100-110

6 let                 20      1800-2000      90-100

Maminka, 25.8.2007