České matky se mýlí

Správná výživa je zvlášť důležitá u dětí pro jejich správný fyzický i duševní vývoj. České děti však často tyto zásady nedodržují kvůli stravovacím zvykům v rodině.

„České matky se domnívají, že ví, co je pro jejich děti zdravé.“ říká prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc., přednostka 1. dětské kliniky FN v Brně a dodává: „V nemalém množství případů jsou však jejich domněnky mylné, neboť matky jsou nepřesně informované či mají zkreslené představy o zdravé výživě svých dětí.“ Profesorka Hrstková se podílela na průzkumu o výživě českých dětí, prováděném v posledních dvou letech. V průzkumu byly osloveny české matky ve věku 25-50 let.

Pozor na tvarohy!

Matky si v rámci průzkumu ve valné většině nemyslely, že jejich děti trpí obezitou, a to i přestože podle prof. MUDr. Hrstkové počet obézních českých dětí neustále stoupá. „Tento fakt může být dán tím, že například rodiče s nadváhou se zásadně nedomnívají, že je dítě obézní,“ říká prof. MUDr. Hrstková.

Pozitivní je fakt, že matky ve většině případů věděly, že např. zdravý jogurt pro děti by měl obsahovat do 4 % tuku. „Optimální množství tuku pro jogurt je na úrovni plnotučného mléka, to je 3 až 4 % tuku,“ tvrdí prof. MUDr. Hrstková a dodává: „Matky se pak ve velké míře mýlily v odhadu procenta tuku v tvarohových krémech. Většinou se domnívaly se, že se jedná o 6 až 10%. Tvarohové krémy obsahují více než 10 % a výjimkou nejsou ani výrobky s 15 % tuku. K dostání jsou však i méně tučné varianty.“

Vápník někdy chybí

Matky si také většinově myslí, že jejich děti mají dostatečný denní přísun vápníku. „To však v některých případech nemusí být pravda,“ říká prof. MUDr. Hrstková a pokračuje: „Někteří lidé se domnívají, že vápník je kromě mléka také obsažený v olejnatých semenech a zelenině se zelenými listy.“
To sice pravda je, avšak tento vápník je pro lidský organismus hůře využitelný. „Nejlepším zdrojem vápníku jsou proto mléčné výrobky a jeho vstřebávání zvyšuje i přítomnost mléčného cukru,“ upozorňuje prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc., předseda Společnosti pro probiotika a prebiotika.

Mléko potřebuje každý

Mimoto jsou zejména jogurty a kvašené mléčné výrobky také důležitým zdrojem živých kultur tzv. probiotik. Ta mají blahodárný vliv na celkové zdraví člověka, neboť napomáhají dobrému trávení, ale také například působí jako prevence střevních potíží, různých zánětů, astmatu a mnohých dalších chorob. Přispívají i ke zvýšení imunity.
Mnozí rodiče, jejichž děti trpí astmatem, se také domnívají, že mléko jejich děti zahleňuje. Profesorka Hrstková však podotýká: „Děti s astmatem mléko často potřebují, protože v jejich terapii je také potřeba většího množství vápníku, neboť bez něj u nich hrozí nebezpečí pozdější osteoporózy.“

Asi polovina dotázaných matek dává svým dětem pro zdravý růst pravidelně mléčné výrobky a vitamíny do stravy. „Pro děti jsou důležité zejména mléčné výrobky a dostatek pohybu, avšak je potřeba brát v potaz fakt, že i u dětí, kterým rostou kosti, svaly, kůže, podkoží a orgány, je energetický příjem limitován a záleží též na výdeji,“ upozorňuje prof. MUDr. Hrstková.

Kolik denně?

Podle Státního zdravotního ústavu jsou nízkotučné mléčné výrobky důležité pro každý věk. Týdně bychom měli přijmout nejméně 4 litry mléka, a to buď ve formě nízkotučného, zejména zakysaného nápoje nebo ve formě nízkotučných jogurtů, tvarohů a sýrů. Obecně se doporučuje konzumovat 2 až 3 porce mléčných výrobků denně, 3 až 4 porce denně by měli konzumovat dospívající, těhotné a kojící ženy.

(1 porce = 250 ml mléka nebo 150 ml jogurtu nebo 50 g sýrů)

Publikováno na serveru Aktualne.cz, 19.8.2007