Výsledky průzkumu „Jak jedí české děti?“

Průzkum

Letošního průzkumu, který v květnu proběhl pod názvem „Jak jedí české děti“, se zúčastnilo více než 500 dětí ze třetích a sedmých tříd.  Dotazníkové šetření proběhlo za podpory značky Rama a odborné garance Poradenského centra Výživa dětí. Z výsledků vyplynulo, že jídelníček mnoha dětí neodpovídá, co se týče energetického příjmu, doporučení odborníků.

Příjem energie

V jídelníčcích jsme při vyhodnocování narazili na mnoho extrémních hodnot z obou stran spektra – tedy energetický příjem jak extrémně vysoký, tak příliš nízký. Pro děti jsou přitom nebezpečné obě krajní hodnoty. Pro děti ve věku 7 až 10 let je doporučený příjem energie 7 100 až 7 900 kJ za den. Chlapci v této věkové kategorii (třeťáci) měli přitom podle našich zjištění v průměru energie více (asi 8 500 kJ), stejně staré dívky doporučení odborníků většinou splňují. Nejvyšší příjem energie u třeťáků však přesáhl 23 000 kJ, nejnižší naopak stěží dosáhl 1 000 kJ.

Dětem ve věku 10 až 13 let doporučují odborníci denní energetický příjem ve výši 9 400 až 11 200 kJ. U sedmáků zařazených do našeho průzkumu se přitom energetický příjem pohyboval v rozmezí 236 kJ až 25 182 kJ za den. Vezmeme-li v úvahu průměrné hodnoty energetického příjmu u starších dětí, zjistíme, že velká část dětí měla energetický příjem nedostatečný (dosahoval asi 8 000 kJ).

V tomto věku nastupuje razantní tělesný růst a u dětí začíná také pohlavní dospívání. Dostatečný energetický příjem v podobě hodnotných živin je proto velmi důležitý. Energeticky nedostatečné stravování může zbrzdit jak tělesný růst tak pohlavní vývoj,, kromě toho může narušit rozvoj svalové hmoty. Při dlouhotrvajícím energetickém deficitu, který je často provázen nedostatkem vitaminů a stopových prvků, dochází ke snížení imunity. Tímto nedostatkem trpí prakticky všechny tělesné orgány.

Nadměrný příjem energie ukládá organizmus do zásoby – o následcích a rizikových faktorech nadváhy i obezity se hovoří stále. Zopakujme tedy, že nadměrná hmotnost zatěžuje pohybový aparát a přináší kožní problémy. U dívek může pohlavní dospívání zrychlit, u chlapců jej naopak zpomaluje. Obézní děti jsou náchylnější k respiračním infekcím, mohou mít vyšší krevní tlak, změny v laboratorních hodnotách krevního cukru, inzulínu, lipidů, kyseliny močové – tyto faktory mohou v budoucnu vyústit v rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, jako je hypertenze, infarkt myokardu nebo metabolický syndrom. O metabolickém syndromu hovoříme, pokud se společně vyskytují 3 nebo více těchto faktorů: vysoká hladina krevního cukru, vysoká hladina inzulínu v krvi, vysoká hladina cholesterolu a krevních tuků, vysoký krevní tlak, nadváha nebo obezita.

Obézní lidé a zejména děti mívají i problémy psychosociálního rázu. Hůře se začleňují do kolektivu, trpí sníženým sebevědomím, samy sebe hodnotí jako neúspěšné a tráví velkou část dne sledováním televize nebo hraním počítačových her. Své frustrace často řeší dalším jídlem, zejména „uklidňujícími“ sladkostmi, a dostávají se tak do začarovaného kruhu.

Bílkoviny

Děti ze třetích tříd by měly denně sníst 45 až 50 g bílkovin, starší děti pak asi 55 g. Obě věkové kategorie tyto hodnoty překračují – chlapci třeťáci o 17 g, dívky o 10 g denně. Sedmáci konzumují denně o cca 6 g bílkovin více, shodně chlapci i dívky. Velkou část bílkovin děti přijaly ve sledovaném období také v podobě uzenin a paštik. Kvalitních bílkovin ve  formě ryb a bílého masa měly děti v jídelníčku výrazně méně, než by bylo žádoucí. Poměrně dobře zastoupeny byly mléčné výrobky, objevilo se však vyšší množství tavených sýrů. Tavené sýry rodiče stále poněkud mylně považují za zdravou součást jídelníčku, neměli by to s nimi přehánět. Tavené sýry totiž obsahují tzv. tavící soli (převážně fosforečnany), které mohou při nadměrné konzumaci napomáhat odvádění vápníku z kostí.

Dlouhodobý nadbytek bílkovin může vést např. k přetížení ledvin a jejich následnému onemocnění. Někteří odborníci uvádějí, že se nadměrný přívod bílkovin, zvláště v kojeneckém a batolecím věku, může částečně podílet i na rozvoji dětské obezity.

Tuky

Konzumace tuků byla, co se týče množství, téměř optimální a splňovala odborníky doporučené hodnoty. Mladší děti by měly denně sníst 60 až 70 g tuku, starší děti pak 75 až 90 g. Problematické jsou však zdroje zkonzumovaných tuků – jedná se zejména o živočišné tuky
(v uzeninách, paštikách, někdy pocházejí i z velkého množství vajec), skryté tuky (v oplatkách a dortech) nebo tuky ze smažených pokrmů. Pouze 1/3 tuků ve stravě by měla být hrazena tuky živočišnými, 2/3 pak kvalitními tuky rostlinnými, přičemž je vhodné vybírat např. rostlinné tuky s vyváženým poměrem nenasycených mastných kyselin.

Ani u výrazně obézních dětí a u dětí s hypercholesterolemií není možno tuky ze stravy zcela vyloučit. Je třeba jen výrazně omezit tuky živočišné a místo nich zařadit zdraví prospěšné tuky rostlinné.

Sacharidy

Zejména mladší děti mají ve stravě nadbytek sacharidů. Doporučené hodnoty příjmu sacharidů pro děti ve věku 7 až 10 let se pohybují v rozmezí 209 až 230 g na den. Chlapci průměrně přijmou asi 270 g sacharidů za den, dívky pak více než 250 g. Zajímavé přitom je, že děti snědí více sacharidů ve všední den než během víkendu. Vyšší příjem sacharidů dodává tělu nadměrné množství energie, která se, pokud není kompenzována dostatkem pohybu, ukládá v podobě tuku. Trvale nadměrný příjem sacharidů může navíc u disponovaných jedinců způsobit zvýšenou hladinu inzulínu (hyperinzulinémie), zvýšenou hladinu krevního cukru (hyperglykémie), což může poté vyústit v inzulinovou rezistenci a v rozvoj diabetu II. typu.

(připraveno ve spolupráci s MUDr. Alexandrou Moravcovou, Klinika dětského a dorostového lékařství, VFN Praha)