Podzimní útok na dětskou imunitu
Zejména pro školáky je podzimní období velmi náročné, protože klade obrovské nároky na jejich psychickou a fyzickou výkonnost. Organizmus dočerpává síly z letních měsíců, nastupuje stres ze zkoušení ve škole, začínají útočit virózy a jiná respirační onemocnění. To vše představuje obrovskou zátěž pro imunitní systém, který se s ní musí poprat. Akutními respiračními infekcemi trpí nejvíce děti v předškolním věku do 5 let, druhou nejohroženější skupinou jsou žáci základních škol ve věku 6 až14 let. Z hlediska výskytu těchto onemocnění vede prosinec, následován říjnem, listopadem a únorem.
Akutní respirační infekce (infekce dýchacího ústrojí) může probíhat zejména formou anginy, rýmy, akutního zánětu nosohltanu, akutního zánětu hrtanu a průdušnice, zánětu průdušek a zánětu plic. Zdrojem nákazy je člověk, přenáší se vzduchem, kýcháním nebo kašláním, z nemocné na zdravou osobu. Inkubační doba je většinou krátká, pouze několik dnů. Patří mezi nejčetnější onemocnění lidí prakticky na celém světě, postihují všechny věkové skupiny. Jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti a absence ve škole. V České republice bývá ročně hlášeno 5-6 miliónů těchto onemocnění. Respirační infekcí onemocní v průměru každý dospělý člověk 2x za rok, dítě v předškolním věku nejméně 4-5x.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Lidské tělo bojuje celý život s choroboplodnými mikroorganizmy, viry, cizorodými látkami a volnými radikály, které ho neustále napadají. Je to boj imunitního systému a je založený na schopnosti organizmu, imunitě, rozpoznat vlastní od cizího, cizí si pamatovat a bránit se mu. „Dobře fungující imunitní systém dětí je velmi výkonný a dokáže organizmus účinně chránit. K tomu, aby fungoval dobře, potřebuje dostatek vitamínů a minerálních látek. Ty nezajistíme dítěti potravinovými doplňky, ale pestrou stravou, bohatou na čerstvé ovoce a zeleninu,“ radí nutriční terapeutka Hana Knížková z Poradenského centra Výživa dětí.
V období nachlazení a většího výskytu viróz se vyplatí zvýšit na obranu organizmu před infekcí příjem antioxidačních vitamínů C, A a E. Nejdůležitější je vitamín C, jehož hlavní funkcí je právě podpora imunity. Tělo napadené infekcí spotřebuje až desetinásobek doporučené denní dávky vitamínu C. V období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění se doporučuje zdvojnásobit příjem vitamínu C. U dětí je potřeba vitamínu C 50-70 mg na den, u dospělých 75-90 mg, tj. zhruba 80 % potřeby všech vitamínů. Kromě posílení imunity vitamín C pomáhá odstraňovat pocity únavy a stres. Nejvhodnější formou pokrytí denní potřeby vitamínu C je konzumace ovoce a zeleniny, nejlépe v pěti denních dávkách. Hlavním zdrojem vitamínu C nejsou citrusy, jak se často uvádí, ale šípky, černý rybíz, červené papriky, nať petržele, brokolice, růžičková kapusta, jahody a kiwi. Důležitým zdrojem vitamínu C jsou ale i brambory. Vitamín C se velmi snadno ničí tepelnou úpravou, dlouhým skladováním, kontaktem s kyslíkem nebo kovem. Jeho využívání v těle nepříznivě ovlivňují antibiotika, acylpyrin a antikoncepční pilulky.
„V současné odborné literatuře se objevují důkazy o nezbytnosti vyššího příjmu B-komplexu, protože ke spuštění imunitních reakcí v organizmu jsou zřejmě nejdůležitější koenzymy pocházející z vitamínů B. Tyto specifické látky se nacházejí i v různých léčivých rostlinách, např. v rakytníku, lípě, jitroceli, podbělu nebo tužebníku, které tak mohou chránit před nemocí a při nemoci urychlit uzdravení,“ říká dětský lékař MUDr. Josef Zemánek, člen týmu Poradenského centra Výživa dětí. „Velice důležitou roli v posílení imunity hrají také stopové prvky měď, selen a zinek. Studie potvrzují velký rozdíl v jejich přítomnosti u skleníkové (velmi malé množství) a přírodní (výrazně větší množství) produkce ovoce a zeleniny. Toto zjištění bylo jedním z důvodů povinnosti uvádět i místo vypěstování v rámci Evropské Unie – např. Holandsko, Německo, Belgie (skleníky) nebo Maroko, Egypt, Itálie (přírodní),“ upozorňuje MUDr. Josef Zemánek z Poradenského centra Výživa dětí.
