Pochutnání s dětmi v Asii
„Jednotlivé asijské kuchyně mají společné suroviny a koření, odlišují se však historickým vývojem, politickými vlivy (kolonizace, migrace) a zejména náboženstvím. Pro všechny je však typické, že nerozlišují chody a všechna jídla servírují najednou„, říká Radek Kašpárek z kulinářského ateliéru Ola Kala a dodává: „kuchař vždy usiluje o harmonii mezi vzhledem, vůní, sladkou, kyselou, slanou a hořkou chutí“.
Asijská kuchyně nešetří sójou a výrobky z ní, např. sójovou omáčkou. O příznivých účincích sóji na lidské zdraví bylo napsáno mnoho, málokdo si však uvědomuje, že v příliš velkém množství může sója i škodit, zejména malým dětem. „Sója obsahuje tzv. antinutriční látky, které brání využití některý vitaminů či enzymů. Navíc obsahuje látky podobné ženským hormonům estrogenům, které mohou mít při časté konzumaci neblahé následky zejména na malé děti“, varuje nutriční terapeutka Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí. Nadměrné množství přidané omáčky pokrm rozhodně „asijštějším“ neučiní, naopak je vhodné s ní zacházet opatrně.
Podle Kašpárka patří mezi další typické asijské přísady ústřicová a rybí omáčka, dezertní víno, rýžový ocet, miso pasta, čínské houby a další. Z koření je důležitý zázvor (čerstvý i mletý), chilli, pepř, česnek, dále kari a různé kari pasty, v Thajské kuchyni se neobejdeme bez kokosového mléka. Ne všechna orientální jídla ale musí pálit – naopak. Na své si přijdou i ti, kteří ostrou chuť nevyhledávají. V asijském pokrmu nebude určitě chybět ani zelenina, která se i tepelně zpracovaná zahrnuje do denního doporučeného množství. Mezi pro nás méně obvyklé patří klíčky mungo či bambusové výhonky, často se však setkáme i s „obyčejnou“ mrkví či fazolovými lusky atd. Pokrmy bývají doplněny i sójovým tofu, které na sebe váže chuti ostatních surovin. V Asii se pěstuje nepřeberné množství druhů rýže a ta proto tvoří častou přílohu, obvyklé jsou i rýžové (skleněné) nudle. Bohatým zdrojem minerálních látek jsou mořské řasy, důležité pro přípravu sushi.
S „asijskými“ pokrmy se můžeme běžně setkat i v Čechách. Ne každé čínské bistro ale nabízí autentickou asijskou kuchyni – spíše naopak. Levné pokrmy bývají často hodně uzpůsobené českým chutím a z původní recepturou mají společného jen málo. Na opravdovou specialitu je nutné zajít do specializované restaurace nebo se pokusit připravit ji doma podle originální receptury. Vyhlášenou asijskou restauraci poznáte podle toho, že se v ní stravují samotní asiaté žijící v naší republice.
Na co si dát pozor? Nutriční terapeutka Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí radí, aby se děti raději vyhýbaly nejrůznějším druhům ostrých a pikantních koření, které se používají při přípravě celé řady asijských specialit. Tyto přísady nejsou pro malé děti vhodné, mohou u nich totiž vyvolat střevní potíže, nemluvě o tom, že takové jídlo pravděpodobně nebude většině dětí chutnat. Velký pozor by si měli dát rodiče alergických dětí. Kvůli hojnému používání netradičních surovin (např. různých druhů zeleniny, ovoce a nejrůznějších živočichů včetně hmyzu, ale i zmíněné sóji) v kombinacích a kulinářských úpravách, na které není náš organizmus zvyklý, bychom mohli děti vystavit nepříjemným zážitkům s alergickou reakcí.
