Odkdy mají děti dostávat kravské mléko?

Zatímco část rodičů se snaží dávat dětem až do tří let věku pouze kojenecká nebo batolecí mléka, jiní už od prvních narozenin zařazují obyčejné kravské mléko. Jaký postup doporučují lékaři a odborníci na dětskou výživu?

S přibývajícím věkem dětí se navíc objevuje otázka, nakolik mléko ještě potřebují a čím ho případně nahradit. Dnešní medicína doporučuje, aby děti do jednoho roku včetně nedostávaly běžné kravské mléko, protože obsahuje příliš mnoho bílkovin a naopak málo vitaminů, a to včetně důležitého vitaminu D. Ten je zásadní pro vybudování pevných kostí. V kravském mléce je rovněž málo železa.

První čtyři měsíce života by mělo dítě dostávat výhradně mléčnou výživu, a to nejlépe mateřské mléko, případně umělá mléka určená nejmenším dětem. „Od druhého roku života může dítě dostávat kravské mléko, pokud možno plnotučné,“ říká pediatr a dětský gastroenterolog Peter Szitányi z dětské kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Pokud však rodiče nadále preferují umělé mléko s konstantním obsahem vitaminů, železa a bílkovin, mohou v jeho používání pokračovat. Je vhodné, aby ho volili s ohledem na věk a aktuální hmotnost dítěte.

Pokud jde o běžné mléko, je dobré sáhnout například po tom s označením bio, naopak se nedoporučuje podávání mléka ošetřeného UHT technologií neboli trvanlivého. Nevhodné je také čerstvé mléko z automatů, protože až na výjimky není pasterizované, a hrozí tak přenos listeriózy či tuberkulózy.

Plnotučné mléko by dítě mělo dostávat od dvou až tří let stejně jako ostatní plnotučné mléčné výrobky, protože cholesterol je pro děti a jejich vývoj důležitý, navíc se ví, že zdaleka ne všechny jeho složky jsou škodlivé.

Po třetím roce mohou rodiče naopak zařazovat i nízkotučné výrobky, vápníku je v nich stejně, pozor však, aby nebyly zbytečně zahušťované škrobem či doslazované, zvláště nevhodná jsou umělá sladidla. Odstředěné mléko se nehodí, i v polotučném je pouze jeden a půl procenta tuku.

Pokud dítě nechce žádné mléko, mělo by dostávat jogurt či tvrdé sýry, tavené raději ne, obsahují příliš mnoho fosforečných solí, děti by neměly jíst ani sýry plísňové. Opatrnost je na místě i u tvarohu, do roka by se mu děti měly vyhýbat, protože obsahuje příliš mnoho bílkovin, které by zbytečně zatěžovaly jejich ledviny.

Tak jako tak pro děti po roce už by mléko nemělo být hlavní součástí stravy, ale pouze jejím doplněním v množství cca 300 až 330 mililitrů za den. Pokud dítě pije litr mléka denně, nemá dost prostoru pro to, aby přijímalo pestrou stravu. Často je to tím, že dostává mléko z lahvičky, chutná mu tak, a nechce se ho proto vzdát. Ve dvou třech letech je to přitom vyloženě rizikové pro zuby, zakládá se tak na zubní kazy, navíc takové množství tekutiny bohaté na bílkoviny zatěžuje ledviny.

Dítě by proto na žízeň mělo pít vodu, případně jiné nápoje, mléko je potřeba brát spíše jako potravinu. Pokud je potomek zvyklý pít dokonce kakao, ráno se to dá snést, ale večer by jej dostávat neměl, také kvůli riziku zubního kazu. Školáci a dospívající mléko samozřejmě mohou pít také, ale spíše jako občasné oživení, například k snídani.

Zastánci standardní medicíny považují jeho konzumaci v dětství a dospívání za prospěšnou například kvůli budoucímu riziku řídnutí kostí. Jde však zejména o mléčné výrobky jako takové, mléko proto mohou dobře nahradit například zmíněné tvrdé sýry, pokud možno méně tučné, které jsou rovněž dobrým zdrojem vápníku a bílkovin. Je třeba přiznat, že existují i kritici pití mléka, podle nichž se pro člověka nehodí, s výjimkou malých dětí – pokud větší dítě mléko nepije vůbec, je třeba dodávat mu dostatek vápníku jinak, například pomocí oříšků či semínek, případně ryb. Bílkoviny mohou mít děti a dospívající z masa či luštěnin.

Zdroj: SuperMámy.cz