Jídlem ke zdraví

Správným jídlem pro růst i imunitu dětí

Kdybychom sami byli přesvědčeni, že se stravujeme zdravě, a dávali bychom totéž jídlo našim dětem, zdaleka to nemusí být správně. Dítě není malý dospělý. V každém věku totiž organismus potřebuje něco jiného.

Předškoláci intenzivně rostou, a proto potřebují dostatek mléka a mléčných výrobků. Nutriční terapeutka Hana Knížková z Poradenského centra Výživa dětí (www.vyzivadeti.cz) dodává, že se imunitní systém dětí buduje až do tří let věku. Je dobré dávat dětem také zakysané mléčné výrobky (jogurt, zákys), které podporují zažívání i imunitu.

Pro růst jsou nezbytné nutričně hodnotné bílkoviny: libové maso, tvaroh, vejce, luštěniny nebo ryby. „V období růstu je zvýšený nárok na omega-3-mastné kyseliny, proto je dobré nebát se dávat ratolestem i tučnější druhy ryb. V dětském jídelníčku by se ryby měly objevovat ideálně třikrát týdně. Může to být i ve formě polévek, pomazánek a podobně,“ radí odbornice.

Mladší školáci (7-10 let) rostou pomaleji, a proto se méně navyšuje příjem energie. Ve starším školním věku (okolo 12. roku), se růst opět zrychluje, a dítě může mít potřebu jíst víc než obvykle. Pokud takové dítě ještě sportuje, může se stát, že toho sní víc než dospělý. V jídelníčku starších školáků by proto neměly chybět potraviny bohaté např. na vápník (mléčné výrobky), železo (maso, vnitřnosti) či vitamín B12 (maso, vejce, mléčné výrobky).

S vlákninou opatrně

Hana Knížková zdůrazňuje, že až kolem deseti, dvanácti let věku může v dětském jídelníčku výrazně převažovat celozrnné pečivo a výrobky z celozrnné mouky. Do té doby by mělo být jen doplňkem. Existuje totiž jednoduchá rovnice, kdy se k věku dítěte přičte číslo 5 – a dostaneme množství vlákniny (v gramech) – které by náš potomek měl za den sníst: předškoláci cca 8-11g, mladší školní děti 12-15g, děti mezi 11 a 15 lety cca 16-20g vlákniny. „V praxi se častěji vyskytuje nedostatek vlákniny – ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků – v jídelníčku starších dětí. Co se týče nadbytku, můžeme se s ním setkat u menších dětí, když se rodiče v honbě za zdravým životním stylem snaží ratolesti dávat ve velkém množství celozrnné potraviny, čerstvou i dušenou zeleninu, ovoce,“ popisuje nutriční terapeutka.

Dodává, že pokud takové dítě nemá dostatečný pitný režim a málo se hýbe, může mít nesnáze s obtížným vyprazdňováním. Pokud dostatečně pije, a ještě se hýbe, může ho naopak potrápit průjmem. „Nadbytek i nedostatek bych ale nevnímala jako častý  problém. Vláknina do dětského jídelníčku patří,“ říká Hana Knížková. Rodiče se proto nemusejí bát dávat starším dětem výrobky z celozrnné mouky, rýži natural, ovoce či zeleninu. Vhodným zdrojem vlákniny může být i doma připravené müsli: směs vloček, ořechů, sušeného a čerstvého ovoce. Pokud ratolest odmítá ostatní zdroje vlákniny, může být takové müsli vhodnou variantou.

Z důvodu lepší stravitelnosti Hana Knížková doporučuje u menších dětí zeleninu tepelně zpracovat, například s trochou oleje, jenž podpoří vstřebávání některých vitamínů, případně dávat syrovou zeleninu jen v první polovině dne a odpoledne a večer spíš podávat dušenou, která není na noc tak těžká.

Vzít děti do fast-foodu!

Dítě by – stejně jako dospělý – mělo jíst pětkrát až šestkrát za den, tři velká a dvě až tři menší jídla. Podle nutričních terapeutů je podstatné, aby se naučilo snídat a dopoledne svačit už odmalička. Pokud to zná z domova, ve školce si tento návyk utvrdí a pravděpodobně nebude mít problém se svačinami ani ve škole. Jak ale školákovi vysvětlit, že to, co dostává ke svačině z domova je lepší, než co si kupují spolužáci ve fast-foodu? Veďme ratolesti odmala, aby jedly pravidelně. A když dostanou hlad třeba v obchodě, nekupujme oplatku nebo párek v rohlíku, ale banán nebo kefírové mléko. Pak nebude mít problém se svačinami z domova. „Je fakt, že na školáky působí i kolektiv. Doporučuji proto, aby znaly fast-foody od rodičů. Aby je s rychlým občerstvením seznámila rodina, aby dítě ochutnalo hranolky, hamburgery, párky v rohlíku, ale přitom aby vědělo, že to není normální součást jídelníčku. Protože pokud rodič bude chtít ratolest striktně ochránit od některé potraviny, může se stát, že jí ona přejí hned, jakmile dostane kapesné a bude mít možnost,“ varuje nutriční terapeutka.

(kš)

Publikováno v Katolickém týdeníku 1/2014