Jídelníček batolete

Správný výběr je základem stravování

Otázky maminek v oblasti výživy batolat směřují nejčastěji k tématu „kdy“ a „co“. Důležitá by ale měla být především otázka, jak správnou potravinu vybrat, jak ji připravit a jak ji podávat. Nejčastěji chybujeme ve výběru kvalitních tuků, ale také při nákupu a hlavně přípravě zeleniny.
Minule jsme probrali obiloviny, takže už víme, že není zrnko jako zrnko a kašička pro kojence bude trochu jiná než pro batole. V případě obilných pokrmů se vždy vyplatí sáhnout po speciální směsi určené pro příslušnou věkovou kategorii. S tuky je ale situace složitější. Žádné speciální tuky pro kojence a batolata neexistují, názory slýcháme z různých stran rozdílné.
V prvních měsících života dítěte příjem tuků neřešíme. Vše za nás zajistila příroda v podobě mateřského mléka, které má vždy zcela optimální složení odpovídající věku našeho potomka. Jakmile přistoupíme k prvním příkrmům, otázka tuků je rázem na světě. V batolecím věku už by se měl podíl tuků ustálit na 30 až 40 % denního příjmu energie, předškolák už má mít ve stravě jen asi 30 – 35 % podíl tuků.

Základní zásady pro výběr tuků pro vás připravila Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka Fóra zdravé výživy:

„Pro správný růst a vývoj dětí je nezbytné dostatečné množství esenciálních mastných kyselin (ze skupin omega 3 a omega 6). Dětem do 3 let tuky vůbec neomezujeme, starším dětem nekupujeme nízkotučné výrobky. O to důsledněji bychom však měli dbát na kvalitu volných tuků (těch vázaných v potravinách děti přijmou dostatek až nadbytek).
Tuky s převahou nasycených mastných kyselin by u dětí měly tvořit max. 1/3 ze všech přijatých tuků. Zbylé 2/3 by měly tvořit tuky s převahou nenasycených mastných kyselin, zejména z řady polynenasycených omega 3 a omega 6. Ty mají vliv i na správný růst a vývoj dětí. Vhodným zdrojem jsou rostlinné tuky a oleje. Z běžně používaných rostlinných olejů je z pohledu esenciálních mastných kyselin nejvhodnější olej řepkový a sójový. Sójový olej se však v dnešní době vyskytuje spíše ve směsích a směsné rostlinné oleje často už tak výhodné složení nemají. Dobrým zdrojem omega 3 a omega 6 mastných kyselin jsou také ořechy, semínka a ryby, které jsou však z jídelníčku dětí často izolované (z důvodů nebezpečí vdechnutí a z důvodu obsahu kostí nebo stravovacích preferencí rodin).“

Výběr tuků se mezi generacemi liší

„Stejně jako v ostatních oblastech stravování mají i tuky svá „zlatá“ období, kdy je určitý druh preferován jako móda či trend, a to často bez podkladu v zásadách zdravé výživy. Více o tom říká Věra Boháčová: „Módní trendy pomohly osvětě olivového oleje, který spolu se zásadami středozemní kuchyně může velmi dobře obohatit náš jídelníček, a to jak chuťově, tak s ohledem na výživové benefity.
Na druhou stranu je velmi módní i používání kokosového tuku, který ač rostlinného původu, obsahuje až 90 % nasycených mastných kyselin. Na trhu se objevily lněné, bavlníkové, dýňové oleje aj., které sice mají výhodné složení, ale zase se většinou nehodí na tepelnou úpravu. Na druhou stranu ti, co na módní trendy nereagují vůbec, nereflektují často ani na současná odborná doporučení. Pak se stává, že toto „konzervativní křídlo“ považuje např. za nejvhodnější na smažení sádlo, případně ho nahradí slunečnicovým olejem. Ani jedna volba přitom není nejšťastnější. Sádlo sice snese vysoké teploty, ale oxiduje při nich cholesterol v něm obsažený. Slunečnicový olej je zase tradiční, ale na smažení nemá dostatečnou tepelnou stabilitu. U starší generace stále přetrvává nedůvěra k řepkovému oleji, ten má ale naopak řadu výživových předností – nízký obsah nasycených mastných kyselin, vysoký obsah „nedostatkových“ omega 3 masných kyselin a k tomu všemu je ještě tepelně stabilní.“

Zelenina ve všech podobách

Nedávný výzkum výživy nejmenších dětí odhalil výrazné nedostatky v jejich stravě. Mimo jiné také skutečnost, že jejich jídelníček je příliš jednotvárný a dostávají mnohem méně zeleniny, než by bylo zdrávo. Přitom právě zelenina nabízí tisíce kombinací a spoustu chuťových možností.

Předseda Společnosti pro výživu a vedoucí výzkumu Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku, MUDr. Petr Tláskal, CSc., k tomu upřesňuje:

„Vyšší příjem živočišných bílkovin je často provázen nadměrnou konzumací nasycených mastných kyselin. Spolu s jinými stravovacími návyky to vede mimo jiné i k navýšení příjmu sodíku a ke konzumaci kuchyňské soli. Celkově může taková strava způsobovat pozdější metabolické změny, jako jsou například obezita či postižení cév.“
„Na změnách metabolismu se může podílet i nižší příjem nenasycených mastných kyselin. Ty najdeme v rostlinných zdrojích nebo v rybách. Děti jich mají dlouhodobě nedostatek, a přitom právě tyto mastné kyseliny pozitivně ovlivňují psychomotorické schopnosti dítěte stejně jako jeho imunitu,“ dodává pan doktor Tláskal.
Již v kojeneckém období by se mělo dítě seznámit s mnoha druhy zeleniny, aby mělo dobrý základ stravovacích návyků pro pozdější období. „Kromě tolik oblíbené mrkve a brambor je potřeba brzy nabídnout dítěti i další druhy zeleniny, dobře poslouží hrášek, brokolice a květák. Později můžeme přidat kedlubnu, špenát, cuketu, červené zelí a další,“ doplňuje doktor Tláskal. Maminky se často zdráhají podávat dětem čerstvou zeleninu z obavy, že obsahuje dusičnany. Takovou situaci mohou vyřešit příkrmy ze skleničky. Jelikož se jedná o stravu určenou kojencům, podléhají příkrmy přísným kvalitativním normám. Obsah dusičnanů stejně jako například soli je v příkrmech limitován.
Batole po prvním roce by již mělo mít vytvořen pozitivní vztah k zelenině a přijímat ji jako běžnou součást jídelníčku. Přitom právě mezi prvním a třetím rokem života si rodiče často stěžují, že děti zeleninu odmítají. I to je důvodem pro pokles podílu zeleniny ve stravě předškoláků.
Pro batole je spektrum zeleninových jídel neobyčejně široké. Můžeme ji kromě vaření a dušení, což jsou nejvýhodnější způsoby přípravy, také vařit v páře, abychom zachovali co nejvíce chuťových vlastností, ale také zapékat například se sýrem, grilovat pokrájenou na plátky na plotýnkovém grilu bez oleje či používat jako součást omáček na těstoviny. Dáváme přednost zelenině sezónní, při jejím nedostatku pak preferujeme zeleninu mraženou, která si uchovává řadu prospěšných látek. Nepřátelství dětí vůči zelenině však často pramení v nevhodných stravovacích zvyklostech celé rodiny. Proto je ideální začít směrem k větší konzumaci zeleniny postupně obměňovat také jídelníček dospělých.

***

Tuky a my

• tuky jsou důležitou součástí jídelníčku
• důležité je nejen množství, ale zejména složení tuků
• 2/3 všech přijatých tuků by měly tvořit ty, ve kterých převažují prospěšné nenasycené mastné kyseliny
• tuky s převahou nasycených mastných kyselin by měly tvořit maximálně 1/3 přijatých tuků
• počítají se nejen tuky volné, ale i ty vázané v potravinách
• do jídelníčku by měly být pravidelně zařazovány ryby (alespoň 2x týdně)
• správně vybrané tuky je třeba umět správně použít
• řepkový olej je vždy správnou volbou – pro nutriční složení, variabilitu využití v kuchyni, neutrální jemnou chuť, dostupnost, cenu

Publikováno v časopise „Miminko“, 18.2.2015