Jak solí naše děti?

Průzkum stravovacích zvyklostí dětí ve věku 0 – 3 roky, který v průběhu května až července realizovalo Poradenské centrum Výživa dětí, ukázal šokující zjištění. Již mezi 6 a 12 měsíci věku má podle něj nadbytek sodíku ve stravě 80 % dětí, ve věkové skupině 1 – 1,5 roku je to  95 % dětí a děti ještě starší už překračovaly doporučené množství sodíku všechny. A nadbytek byl u některých dětí až čtyřnásobný! Tím je položen základ velmi špatnému trendu, který značně negativně působí na zdravotní stav dětí. Zátěž pro srdce a celý kardiovaskulární systém je zpravidla tak velká, že už u dětí školního věku lékaři často diagnostikují vysoký krevní tlak a jiné nežádoucí faktory, zakládající podmínky pro vznik závažných srdečně-cévních onemocnění v dospělosti. Diagnózy, které se dříve objevovaly v pokročilém dospělém věku, se tak přesouvají do stále nižších věkových skupin. Nepřekračovat množství soli za den je proto více než žádoucí. Kromě omezování potravin, na kterých je sůl na první pohled patrná, je také vhodné sledovat informace na obalech výrobků a dávat pozor na tzv. skrytou sůl.

„Překvapivě  byly nadbytky zjištěny i u dětí, které byly kojeny a dokrmovány pečlivě připravovanou domácí stravou“, uvádí doc. Urbanová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a dodává: „Velkým nešvarem je např. častá konzumace přesoleného pečiva, které mnohé děti dostávají již od kojeneckého věku. Později se k pečivu přidávají ještě uzenina, sýry, solená másla a jiné potraviny, které mají obsah soli většinou tak vysoký, že jen jejich jedna průměrná porce pokryje celodenní doporučenou dávku soli.“

Stupňování požadavků na slanou chuť, kterým byl dán základ právě v nejútlejším věku, dále pokračuje a již děti mladšího školního věku velmi výrazně upřednostňují slané potraviny. „Děti,      u kterých se tento trend nepodaří včas zvrátit, se bohužel stávají často velmi záhy pacienty dětských kardiologických ordinací“, uvedla Urbanová a dodává: „Diagnózy, které se dříve objevovaly v pokročilém dospělém věku, se přesouvají do stále nižších věkových skupin.“

Přestože se rodiče snaží dbát na kvalitu stravy svých dětí, často podceňují tzv. skrytou sůl, která není na první pohled patrná. 75 % konzumované soli pochází v potravě dětí z průmyslově zpracovaných potravin, asi 15 % je přidáváno během přípravy jídla a jen 10 % je obsaženo v přírodních surovinách. Při výběru hotové stravy, tzv. „skleniček“, by se měli rodiče zaměřit na deklarovaný obsah sodíku a upřednostňovat ty, u kterých je tento obsah co nejnižší.

Nepřekračovat množství soli (a sodíku) v dětském jídelníčku za den je rozhodně žádoucí. Kromě omezování potravin, na kterých je sůl na první pohled patrná nebo těch nejznámějších zdrojů soli, je dobré sledovat informace na obalech výrobků. Mnohé již množství soli nebo sodíku také uvádějí.

„Nejjednodušší a nejúčinnější je vůbec děti na nadměrně slanou chuť nenavyknout“, doporučuje Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí. „Co nejdéle proto kojte a veškeré příkrmy připravované doma nesolte. Kupujete-li hotové příkrmy ve skleničkách, máte šanci mít příjem velmi dobře pod kontrolou. Hodnoty sodíku jsou zde totiž povinně uváděny. Následně se i u starších dětí snažte mít jejich jídelníček co nejvíce pod kontrolou“, uzavírá Rusková.