A teď si dám mrkvičku!

Může se zdát, že výživová doporučení pro děti i dospělé se mění takřka ze dne na den, nebo alespoň z roku na rok. Je pravdou, že vědecký vývoj běží rychle vpřed a některá doporučení, která platila ještě před časem, jsou už zcela naruby. Čím se tedy ve výživě dětí řídit?

Na internetu, v časopisech i knihách se můžete dočíst mnohdy zcela rozporuplné informace o zdravé výživě. Není lehké se v jednotlivých radách orientovat. Platí jedno, nebo druhé? Jednou se dětem doporučuje jíst téměř vše, podruhé je výběr přísně omezený. A je lepší máslo nebo margarín? Jíst tučné nebo méně tučné mléčné výrobky? Pokusili jsme se odpovědět na několik častých otázek, které si rodiče v souvislosti s dětskou výživou kladou.

Děti mohou jíst všechno?

Sice se zřejmě nejedná o doporučení odborníků na výživu, ale poradna babiček v tomto případě funguje spolehlivě: „Je to přece dítě, takže proč mu nedopřát a trápit jej zdravou výživou“. Ale kdy jindy se zdravou výživou u dětí začít, než právě u těch nejmenších? Platí totiž, že co se děti naučí již jako předškolní, to pak budou snadněji dodržovat později jako starší i v dospělosti.

Vejce není nepřítel

Poměrně nedávno jsme se ze všech stran v souvislosti s vysokou hladinou cholesterolu a prevencí srdečně-cévních onemocnění dovídali, že vejce jsou naším velkým nepřítelem. V jednom žloutku je obsaženo tolik cholesterolu, kolik bychom měli sníst za jeden den. V poslední době ale vejce postupně dostávají v našem jídelníčku zelenou. Kromě cholesterolu totiž obsahují řadu zdraví prospěšných látek – kvalitních bílkovin a tuku, obsahují také některé vitaminy (A, B1, B2, B3, B6) a minerální látky (vápník, fosfor, hořčík) a do zdravého jídelníčku dětí i dospělých tedy patří.
Uznávanou pochoutkou jsou také křepelčí vejce, o kterých si spousta lidí myslí, že jsou zdravější. Ale pozor, rozdíl je pouze při srovnání jednoho kusu – křepelčí vejce jsou totiž asi pětkrát menší. Ve srovnatelném množství gramů vajec křepelčích a slepičích je množství cholesterolu téměř stejné.

Máslo versus margarín

Tuky by měly v jídelníčku zdravého člověka tvořit cca 30-35 % doporučeného denního příjmu energie. Pro děti je to podle věku 30-40 %. Čím jsou děti mladší, tím je potřeba tuků vyšší. Tuky v těle zajišťují správné využití vitaminů rozpustných v tucích, jsou potřebné pro tvorbu některých hormonů, mechanickou ochranu vnitřních orgánů, tepelnou rovnováhu těla aj. Děti jsou většinou daleko aktivnější a větší množství energie z tuků snadněji využijí, například při hře. Příjem tuků bychom tedy dětem neměli nijak zásadně omezovat, důležitější je umět správně vybírat mezi jednotlivými výrobky.

Mnoho rodičů si navíc stále neuvědomuje důležitost rostlinných tuků v jídelníčku dětí, přetrvává představa, že by děti měly jíst „poctivé“ nebo také „přírodní“ máslo, zatímco rodiče si dají „dietní“ nebo „umělý“ margarín. Tato úvaha ale není správná. Pro děti, stejně jako pro dospělé, platí, že jsou pro ně rostlinné tuky vhodnější než tuky živočišné. Nejenže neobsahují cholesterol, ale navíc mají daleko více nenasycených mastných kyselin, z nichž některé jsou tzv. esenciální. Esenciální mastné kyseliny si naše tělo nedokáže vytvořit a je nutné mu je dodávat stravou. Jsou obsažené zejména v rostlinných olejích a v rybím oleji.

Dětem je vhodné zařazovat do jídelníčku k namazání na chléb a pečivo či k přidání do pomazánek kvalitní margaríny. Výborným ukazatelem pro výběr kvalitního výrobku je obsah trans mastných kyselin – těch by mělo být co nejméně.
Pro teplou kuchyni se hodí kvalitní jednodruhové rostlinné oleje, nejlépe olivový nebo řepkový. Tyto dva druhy mají podobné a velmi příznivé zastoupení jednotlivých mastných kyselin a navíc oba snesou poměrně vysoké teploty, kterým je nejrůznější kulinářské postupy vystavují.

Tučné mléčné výrobky

Malé děti potřebují dostatek tuku. Čím jsou mladší, tím je potřeba tuku na jeden kilogram vyšší. Můžete se proto dočíst nebo doslechnout, že je zapotřebí dávat dětem co nejtučnější mléčné výrobky, aby měly tuků opravdu dostatek. Děti proto dostávají smetanové dezerty a tučné jogurty, tučné sýry, plnotučné mléko. S nimi je ale spojen nadměrný příjem cholesterolu a tuku s převahou nevhodných nasycených mastných kyselin. Taková strava je pak spojena s nebezpečím rozvoje některých rizikových faktorů nemocí srdce a cév, nehledě na skutečnost, že se často jedná o výrobky zároveň velmi přeslazené. Častá konzumace takových potravin tak může podporovat také nežádoucí nadměrný růst tělesné hmotnosti a vznik nadváhy a obezity. Dětem tedy naprosto postačí mléčné výrobky v běžné tučnosti – jogurty do cca 3 %, sýry do 45 % tuku v sušině.

Zavádění lepku do výživy dětí

Velké spory se v poslední době vedou také kolem zavádění lepku do stravy nejmenších dětí. Asi před dvaceti nebo třiceti lety se za vhodné období považovala doba po zhruba čtvrtém měsíci věku dítěte. Poté se ale začala stále častěji objevovat celiakie nebo alergie na lepek. Proto se od časného podávání lepkových potravin ustoupilo a doporučil se jejich odsun až do doby po ukončeném prvním roce. Střevní sliznice dětí ale reagovala na takto pozdní podání lepku také alergickou reakcí. Proto v současné době doporučují lékaři zařazování malého množství lepkových potravin spolu s dalšími nemléčnými příkrmy, ale za současného kojení.

Desatero zdravé výživy dětí

• Dopřejte dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež.
• Nenechte děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst by měly pravidelně 5-6x denně; velikost porce přizpůsobte jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě.
• Dodávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie).
• Několikrát denně dětem podávejte mléčné výrobky, přednostně polotučné.
• Upřednostňujte kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky.
• Učte děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny.
• Nedosolujte již hotové pokrmy; sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně.
• Naučte děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litrů tekutin denně.
• Učte děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí mimo domov.
• Pravidelně konzultujte zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem.

Autorka článku Jitka Rusková, DiS., nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí, bezplatná informační linka 800 230 000www.vyzivadeti.cz

Publikováno v časopise Děti a MY, 19.2.2010