10 rad, jak posílit dětskou imunitu aneb skoncujte s věčnou rýmou
Jak to, že některé děti jsou celý podzim a zimu zdravé, maximálně mají občas nudli u nosu, zatímco u jiných kašel střídá angínu, rýma se hned mění v žlutozelenou a tak stále dokola? Možná je to smůla, možná problém s imunitou, ale možná alespoň do určité míry rozhoduje přístup rodičů.
1. Běžte prostě ven
Jakmile klesnou teploty k deseti nad nulou, končí vaše rodina s výlety a chodíte radši do kina. Veliká chyba, protože dětem (a nakonec i dospělým) svědčí pobyt venku více než cokoliv jiného. Jejich imunita potřebujte pobyt na čerstvém vzduchu, dopřejte jim ho pořádně alespoň o víkendech. Možná vás to bude stát investici do odolného oblečení, ale ušetříte na lécích a nepřijdete o výdělek, až s nimi budete muset kvůli nemocem zůstat doma.
2. Dejte jim pořádně najíst a nechte je dobře vyspat
Tohle doporučení se vám může zdát poněkud nudné, ale funguje to. Děti, které dostávají dobré jídlo, spí osm až deset hodin denně a zároveň se dost pohybují venku, jsou většinou ve srovnání s vrstevníky zdravější. A naopak, pokud se dítě cpe fast foodem, tráví odpoledne a večery u počítače a usíná až před půlnocí, jeho imunitní systém chřadne. Naučte se jako rodina jíst například hutné zeleninové polévky, je to ideální podzimní nebo zimní večeře, skvěle funguje také sušené ovoce a podobně. Pokud jde o spánek, snažte se, aby v ložnici nebo dětském pokojíčku nebylo více než osmnáct stupňů a aby tam nebyl suchý vzduch, funguje to přímo zázračně. Ani přes den byste doma neměli přetápět.
3. Má smysl kupovat potravinové doplňky?
Ano i ne: je pravda, že dětský imunitní systém potřebuje k tomu, aby byl výkonný a fungoval naplno, spoustu vitaminů a minerálních látek. Nevěřte však tomu, že se nejlépe pořídí v lékárnách a že stačí je užívat, aniž byste pro potomkovu imunitu jinak dělali ještě něco jiného. „Potřebné látky nezajistíme dítěti potravinovými doplňky, ale pestrou stravou, bohatou na čerstvé ovoce a zeleninu,“ vysvětluje nutriční terapeutka Hana Knížková z poradenského centra Výživa dětí. Než za podobné pilulky necháte v lékárně klidně i několik set za měsíc, dobře si to proto rozmyslete: spíš než na multivitaminové přípravky se zaměřte na něco konkrétního, lékaři na základě studií z posledních let doporučují zejména preventivní užívání probiotik. Ze stopových prvků jsou nejdůležitější měď, selen a zinek: vyskytují se i v ovoci, bohužel však ne tom skleníkovém. Pokud je vaše dítě nemocné co chvíli, proberte to s lékařem a nechte si případně na posílení jeho imunity něco předepsat. Z volně prodejných přípravků jsou dobré ty, které obsahují echinaceu nebo rakytník.
4. Proč je béčko lepší než céčko?
Mnoho lidí věří tomu, že stačí užívat vitamin C a zimní nachlazení se jim nebo jejich dětem vyhnou. Jenže užívání céčka má smysl zejména tehdy, když už dítě smrká a kašle. Do té doby je coby prevence zřejmě mnohem důležitější třeba béčko. „V současné odborné literatuře se objevují důkazy o nezbytnosti vyššího příjmu B-komplexu, protože ke spuštění imunitních reakcí v organismu jsou zřejmě nejdůležitější koenzymy pocházející z vitaminů B. Tyto specifické látky se nacházejí i v různých léčivých rostlinách, například v rakytníku, lípě, jitroceli, podbělu nebo tužebníku, které tak mohou chránit před nemocí a při nemoci urychlit uzdravení,“ vysvětluje dětský lékař Josef Zemánek. Pokud jde o céčko, zapomeňte na to, že jeho hlavním zdrojem jsou citrusové plody, protože mnohem více ho najdete v plodech, jako jsou šípky, černý rybíz, červené papriky, nať petržele, brokolice, růžičková kapusta, jahody a kiwi. A pozor, také brambory. Bohužel se vitamin C ničí teplem, tedy vařením.
5. Nemáte doma bacilonosiče?
Jestliže se nemoci přes veškerou snahu vracejí, a ještě si je navíc doma předáváte jako pingpongový míček, ačkoli jinak ve vašem okolí žádná epidemie není, zvažte, zda nechtít další důkladná vyšetření. Ta můžou odhalit třeba to, že někdo z vaší rodiny v sobě má například bakterii, která mu nijak neubližuje, ale ostatním se kvůli ní vracejí angíny. Nebo se tak dá odhalit slabší imunita vašich potomků, což může vyžadovat nasazení léků na její posílení, které jsou na předpis.
6. Očkování proti chřipce jako spása?
Uvažujete o tom, že byste letos nechali potomka očkovat proti chřipce? Proč ne, ale nečekejte zázraky, protože chřipka hrozí pouze během chřipkové epidemie, která se obvykle objevuje v průběhu ledna či února, ale proti běžnému zimnímu nechlazení rozhodně injekce nechrání. Někteří lékaři dokonce považují toto očkování za zbytečný zásah do vyvíjejícího se dětského imunitního systému, pro který je podle nich lepší, pokud se s nemocí popere sám.
7. Nechoďte bacilům napřed
Samozřejmě těžko se vyhnete například tomu, že budete potomky posílat do školky či školy, ale zkuste jim vysvětlit, jak moc důležité je třeba mytí rukou: chrání totiž i před rýmou. A naopak – pokud na dítě něco leze, necítí se dobře a má mírnou teplotu, dopřejte jeho organismu zpomalení a nechte ho doma, aby si mohlo odpočinout. Pokud má však jen rýmu nebo mírný kašel, může například chodit ven. Jakmile se změní počasí, zkuste tomu přizpůsobit životní styl vaší rodiny. Ani ne tak tím, že do dětí budete cpát pilulky horem dolem, aby něco nechytly, ale třeba tím, že omezíte návštěvy nákupních center či kina, kde je riziko toho, že tam něco chytíte, rozhodně vyšší než na procházce v lese.
8. Rýma a kašel jsou tu, co zkusit nejdříve?
Nevěřte jen lékům, jako jsou antibiotika a podobně. Zkuste hned v počátcích chorobu zabrzdit lidovými recepty, skvělé jsou například obklad zvaný priessnitz, cibulový čaj nebo sirup, stejně jako třeba čaj lipový nebo nějaký jiný hotový určený na průdušky. Prodávají se i speciální dětské čaje. Z dlouhodobého hlediska mohou pomoci i některé potravinové doplňky, zejména probiotika. Mnoho těchto prostředků můžete používat k úlevě i tehdy, pokud se nemoc zhorší a bez lékaře a léků by to nešlo.
9. Když už to bez léků nejde
Někdy to přes veškerou snahu nevyjde a dítě onemocní angínou nebo zánětem průdušek, kdy je na místě s ním vyrazit k lékaři. Ale pozor, rozhodně není vždycky potřeba, aby dostalo antibiotika, ačkoli si to lidé právě u těchto nemocí myslí. Nová zjištění mluví jasně: antibiotika mají smysl jen asi u jedné třetiny případů angíny a sotva u desetiny případů zánětů průdušek. Chtějte proto po dětském lékaři, aby vašemu dítěti udělal rychlý CRP test z krve, aby odhalil povahu zánětu, u angíny má smysl ještě streptest, jehož výsledky má lékař v ordinaci rovněž do pár minut.
10. Nemoc se musí vyležet
Pokud už dítě lehlo, nechte ho, aby nemoc skutečně vyleželo. Samozřejmě jakmile mu je po pár dnech lépe, je těžké ho udržet v posteli a ani to není nutné. Ale důležité je, aby mělo dostatek klidu, odpočinku i spánku a abyste ho netahali mezi lidi nebo po výletech, zvláště pokud se třeba sotva oklepalo z teploty. Zvolnění rodinného tempa má smysl i u zdánlivě banálních nachlazení – když zůstanete dva dny doma v klidu, dost možná zabráníte tomu, aby dítě vzápětí chytilo něco horšího.
Publikováno: 17.11.2015, Super mámy.cz
