Imunita na talíři
Matkou nemoci je špatná strava, říká čínské přísloví
Nástup do škol a školek plus první signály podzimního počasí představují pro dětský organismus zátěž. Imunitní systém se s ní musí poprat. Není proto od věci podpořit jeho výkonnost výživou.
„Imunitu oslabují například stres, porušení buněk kůže a sliznic chemickými zplodinami nebo užíváním antibiotik. Vhodné není ani nadměrné zatěžování organismu například vrcholovými sporty,“ vysvětluje MUDr. Eva Daňková, CSc., z pražského zdravotnického zařízení Imumed. Po vstupu do dětského kolektivu přichází zkouška obranyschopnosti – děti si mezi sebou předávají různé, nejčastěji respirační infekce. K jejich rozvoji přispívá i chladné počasí.
Přejídání nemoc nevyžene
„Nejlepší a nejúčinnější prevence proti onemocněním na podkladě poruch imunity je dodržování zdravého životního stylu. A jeho součást samozřejmě tvoří pestrá a vyvážená strava,“ připomíná Eva Daňková.
Pro imunitní systém je nezbytný optimální přísun energie, neměl by jí být nedostatek, ale ani přebytek. O zhruba třetině českých dětí, které trpí nadváhou až obezitou, se tedy nedá říct, že by jim energetické zásoby v podobě tukových polštářů zajistily větší schopnost odolávat nemocem. Důležitý je zejména dostatečný příjem bílkovin, nenasycených mastných kyselin (omega-3 a omega-6), vitaminů (hlavně A, B6, B12, C a E) a minerálních látek, jako jsou železo, zinek, selen a měď.
Veganství, úplné odmítání potravin živočišného původu, má podle Evy Daňkové na stav imunity negativní vliv, a to zejména na vyvíjející se imunitní systém. „U dospělých veganů je třeba uměle dodávat chybějící složky potravy, jako jsou vitaminy, vápník a další. Malým dětem však nelze tento způsob stravování doporučit,“ varuje lékařka.
Klíčový vitamin C
„Přírodní zdroje vitaminů jsou pro dětský i dospělý organismus nejvhodnější. Nejvíc jich najdeme v ovoci, zelenině, obilovinách a některých živočišných potravinách, jako jsou například játra či vejce,“ vypočítává nutriční terapeutka Jitka Tomešová z Poradenského centra Výživa dětí. Užívání multivitaminových preparátů považuje u dětí za zbytečné. „Doporučovala bych spíš jednotlivé vitaminy a jen na základě posouzení lékaře. Pouze v období chřipkových epidemií se vyplatí jako obranu před infekcí podávat antioxidační vitaminy C, E a A,“ radí Jitka Tomešová.
Kdo chce imunitě potomků prospět, měl by se postarat o to, aby se v jejich jídelníčku objevovaly především potraviny bohaté na céčko. Je-li již tělo napadeno infekcí, spotřeba tohoto vitaminu stoupne na desetinásobek doporučené denní dávky, která u dětí činí 70 až 100 miligramů. Nejvíc vitaminu C však nemají citrusy, jak se leckdy mylně uvádí. Podstatně více ho obsahují třeba šípky, rybíz či kiwi. Dobrý zdroj představují také papriky, zejména červené, brokolice, jahody, zelí a brambory.
Koktejl zdravých potravin
Vitamin A, který také hraje významnou roli v obraně proti nachlazením či bronchitidám a u dětí je nezbytný pro růst a vývoj celého organismu, se nachází v rybím tuku, vnitřnostech, mase, žloutcích a mléčných výrobcích. Provitamin vitaminu A, beta-karoten, lze získat z mrkve, špenátu, brokolice, manga a meruněk.
Třetí antioxidační vitamin E je obsažen v rostlinných olejích a tucích, semenech, pšeničných klíčcích, mandlích, luštěninách a celozrnných potravinách. Imunitu posiluje i kyselina pantotenová čili vitamin B5, který známe jako pantenol. Nachází se v pivovarských kvasnicích a pekařském droždí, kuřecím, telecím či rybím mase, obilovinách, ořeších a semenech.
„Minerálních látek potřebujeme většinou jen nepatrné množství, avšak jsou pro náš organismus nezbytné. Jejich nedostatek má pro děti vážnější důsledky než pro dospělé,“ uvádí Jitka Tomešová. Imunitu podporují nejen selen, zinek a železo, ale i měď, mangan, křemík a molybden.
Ryby dvakrát týdně
O nenasycených mastných kyselinách známých jako omega-3 a omega-6 se v poslední době hovoří hodně, protože mají řadu příznivých účinků na zdraví. Přispívají k omezení vzniku dlouhodobých zánětů, tlumí alergické reakce a podporují mozkovou činnost. Proto by se v jídelníčku dětí určitě mělo objevovat rybí maso alespoň dvakrát týdně. O tyto nenasycené mastné kyseliny bývají obohacovány i některé potraviny, například rostlinné tuky.
Pro správnou funkci imunitního systému jsou nezbytné i některé aminokyseliny, látky, z nichž jsou složeny bílkoviny. Jejich zdroj jsou především maso, mléko, mléčné výrobky a vejce, dále luštěniny, obiloviny a sója. *
Vápník především z mléka
„Maminky se domnívají, že vědí, co je pro jejich děti zdravé,“ říká profesorka MUDr. Hana Hrstková, CSc., přednostka 1. dětské kliniky FN v Brně, jež se podílela na průzkumu, který oslovil české matky ve věku 25 až 50 let. „V nemalém množství případů jsou však jejich domněnky mylné.“ Většinou si například nemyslely, že jejich děti trpí obezitou, ve velké míře se také mýlily v odhadu procenta tuku v tvarohových krémech a příliš „optimisticky“ hodnotily i denní přísun vápníku. „Někteří lidé se domnívají, že vápník je kromě mléka obsažen také v olejnatých semenech a zelenině se zelenými listy. To sice pravda je, ovšem tento vápník je pro lidský organismus hůře využitelný,“ připomíná Hana Hrstková.
„Nejlepší zdroj jsou mléčné výrobky a jeho vstřebávání zvyšuje rovněž přítomnost mléčného cukru,“ upozorňuje profesor MUDr. Jiří Nevoral, CSc., předseda Společnosti pro probiotika a prebiotika.
Pohlazení pro střevo
Příznivý vliv na stav imunity mají probiotika – bakterie, které pozitivně ovlivňují stav střevní mikroflóry. Velká část buněk imunitního systému se totiž nachází ve střevní sliznici a probiotické bakterie se starají mimo jiné o to, aby ve střevě nepřežívaly nežádoucí organismy. Probiotika tělu dodáme především formou probiotických, tedy „živých“ mléčných výrobků, což jsou různé jogurty a nápoje. Pozor na jejich skladování a dobu spotřeby! Prospívají jim teploty maximálně do výše 4 až 6 °C, ve větším teple probiotické bakterie rychle odumírají.
Publikováno v časopise Květy, 27.9.2007