Výživa dětí od 0 do 3 let věku

Každé dítě je individualita a každé se vyvíjí svým tempem. K tomu optimálnímu přispívá i vhodné složení jeho jídelníčku. O tom, že právě strava dětí leží rodičům na srdci, svědčí i časté dotazy, které řeší nutriční terapeutky ve svých poradnách. Jejich výběr nabízíme pro inspiraci. Možná si s některým problémem právě lámete hlavu i vy. A vidíte, nemusíte. Už znáte odpověď…

JEN PRO DĚTI?

Můžu věřit potravinám, které mají na obalu uvedeno, že jsou určené dětem? Mám na mysli skleničky s příkrmy, sušenky, kaše pro batolata a obecně potraviny pro děti do 3 let?

Potraviny pro kojence a děti do tří let musejí splňovat podmínky pro zvláštní výživu. Ty jsou dané vyhláškou č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. K nahlédnutí je tento dokument například na stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která dohlíží na to, aby výrobci dodržovali dané normy, stejně tak kontroluje kvalitu těchto potravin v obchodní síti.

CHRONICKÝ ODMÍTAČ JÍDLA

Můj tříletý syn je poslední dobou v jídle hodně vybíravý a odmítá jíst hlavně ovoce a zeleninu, přestože jako menší jedl vše, co dostal. Nevím, co dělat. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Nechci mu pořád ustupovat tím, že budu vařit jeho oblíbená jídla, ale na druhou stranu, než by snědl něco, co mu nechutná, raději nebude jíst nic.

„Problém“, který popisujete, je velice častý u dětí v tomto věku. Syn je v období, které je spojené s řadou změn, proto pro děti bývá jídlo často zdržením a nezajímá je. V tomto období se také výrazně mění dětské chutě. Než si dítě zařadí novou potravinu do jídelníčku, musí ji ochutnat třeba i 10krát. Důležité je, že v tomto věku máte jeho stravování plně ve svých rukou. Ačkoli se vám může zdát, že jí velmi málo, důraz by měl být kladen na pravidelnost ve stravování. Pokud odmítá hlavní jídla (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře), nemělo by dostávat nic náhradního mezi jídly – žádné sušenky, oblíbené jogurty, pečivo, sladké vody a podobně. Základem je pravidelné podávání hlavních jídel dne. Vhodné je společné stravování celé rodiny – děti si z rodinných příslušníků berou příklad, a proto by všichni měli konzumovat stejné jídlo a nikdo by neměl dostávat „něco extra“. Nejdůležitější je trpělivost a neustálé nabízení.

ALERGIE NA MED, OŘECHY?

Chci se zeptat na vhodnost hub, medu a ořechů pro tříleté dítě. Já jsem alergická na ořechy ve větším množství. Někde jsem četla, že by se houby a ořechy měly zavádět mezi 3.–4. rokem, ale nevím, proč. Kvůli alergii? A jak je to s medem?

Potraviny, které uvádíte (med, ořechy), patří mezi silné alergeny. V případě, že se alergie na danou potravinu v rodině vyskytuje, mělo by se její zařazování do dětského jídelníčku konzultovat s pediatrem. V případě hub se jedná především o velmi těžko stravitelnou potravinu, která v dětském jídelníčku nehraje důležitou roli. Všechny látky obsažené v houbách běžně přijímáme prostřednictvím pestré stravy. Tudíž v jídelníčku malých dětí mohou klidně „chybět“. Pokud je zařadit chcete, je lepší volit takové pokrmy, kterých budou součástí (houbové rizoto, polévka), než vyloženě houbové jídlo, jako houbová smaženice a podobně, kde je navíc horší stravitelnost podpořena smaženými vejci. Toto jídlo bych u dětí vynechala.

Citlivé citrusy

Jak je to se zařazováním citrusů do jídelníčku batolat? Slyšela jsem, že již v 9. měsíci nejsou pomeranče tabu? Skutečně mohu dítěti mladšímu než jeden rok dát pomeranč nebo grep?

Váš dotaz jsem pro jistotu konzultovala s primářem Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Pavlem Frühaufem, CSc., který mi potvrdil, že v současné době nejsou žádné důkazy o tom, že by oddalování jakýchkoli potravin po 4.–6. měsíci života snižovalo výskyt alergických onemocnění. To znamená, pokud ani jeden z rodičů či sourozenec nemá alergii, tak je možné citrusy zařazovat. V případě, že někdo z rodiny alergický je, doporučuje se preventivně tyto potraviny zařazovat až po 1. roce života.

Náhražka kávy

Můj synek si oblíbil bílou kávu (meltu), a to natolik, že k snídani odmítá pít cokoli jiného. Vařím ji půl na půl s mlékem. Mám obavy, jestli mu to z nějakého důvodu nemůže vadit. Přece jenom to není standardní dětské pití…

Pokud připravujete bílou kávu z melty, je možné ji synovi do jídelníčku zařadit. Melta totiž neobsahuje kofein, a tak je možné ji dát do jídelníčku dětí i kojících žen. Kombinace s mlékem je vhodná. Přednost by mělo mít mléko polotučné a jeho podíl by měl být větší než podíl meltový. Pozor ale na věk dítěte! Pokud je mladší než jeden rok, není vhodné mléko podávat jako samostatný nápoj, ale pouze jako součást pokrmů, a proto bílá káva z melty v jídelníčku tak malých dětí své místo ještě nemá.

Vhodné cereálie

Jsou müsli či dětské cereálie z výživového hlediska vhodnou snídaní pro děti? Dcera je vyžaduje denně.

Záleží na konkrétním druhu potraviny a na dítěti, kterému je určena. Pro kojence bych je ještě nedoporučovala, ale můžeme říci, že v jídelníčku zdravého dítěte s dostatečnou pohybovou aktivitou (bohužel u batolat těžko hodnotit) má své místo každá potravina. Ovšem záleží na snědeném množství a četnosti jejího zařazení do daného jídelníčku. Za nejvhodnější variantu můžeme považovat doma připravenou směs müsli z ovesných vloček, sušeného ovoce či ořechů v kombinaci s bílým jogurtem. V takovém případě se můžeme bavit o vhodné snídani. Ne ale pro každý den. Protože i snídaně by neměla být jednotvárná a jídla by se měla střídat. Někdy zařadit pečivo s kvalitní šunkou a rostlinným tukem, jindy jogurt s domácím müsli. Na našem trhu můžeme müsli zakoupit nejčastěji v sypané či zapékané podobě. Protože zapékaná müsli mají vyšší glykemický index a často obsahují přídavky cukru, tuku, eventuálně čokolády, jsou velkým zdrojem energie v relativně malém objemu potraviny. Vhodnější variantou jsou proto müsli sypaná, bez přídavku cukru. V případě cereálií se jedná o výrobky vyrobené nejčastěji z bílé mouky, které jsou většinou velmi bohaté na cukr a obsahují často i vyšší množství sodíku a malé množství vlákniny. Pro zpestření jídelníčku zdravého dítěte je můžeme zařadit v kombinaci s mléčným výrobkem. Neměly by však tvořit jeho pravidelnou součást, protože jejich nutriční profil (především v případě různých čokoládových variant) se blíží spíše sladkostem než výrobkům racionální výživy. U všech výrobků platí, že bychom měli číst obaly, sledovat složení a přednost dávat těm s nižší energetickou hodnotou a vyšším podílem vlákniny.

Lze vynechat mléko?

Mé dceři je 17 měsíců a poslední dobou odmítá jíst mléčné výrobky. Do 14 měsíců jsem kojila, umělé mléko po ukončení kojení však dcerka pít odmítá. Mám obavy, aby neměla nedostatek vápníku. Můžete mi poradit, čím zajistit jeho dostatek? Je pro takto malé dítě vhodná mořská řasa?

Vápník by v dětském jídelníčku jistě neměl chybět. Je důležitý především pro stavbu kostí, ale v organismu plní i jiné funkce. Podílí se například na srážlivosti krve, srdeční a svalové činnosti, nervosvalovém přenosu atd. Vápník se nejlépe vstřebá a využije z potravin živočišného původu, tedy mléka a mléčných výrobků. Lze ho však získat i z rostlinných zdrojů, jakými jsou kupříkladu špenát, řeřicha, brokolice, květák, kadeřavá kapusta, ořechy, mandle či mák. Z jiných živočišných zdrojů jsou to pak třeba sardinky v oleji. Ne všechny tyto potraviny však lze vhledem k věku dítěte zařadit. Například ořechy nejsou pro batolata příliš vhodné, a to především z důvodu jejich možného vdechnutí. Je zde také riziko alergické reakce. Dobrým zdrojem vápníku je i mořská řasa, na kterou se ptáte. Můžeme ji přidávat do polévek, ale vzhledem k množství, které se obvykle v kuchyni používá, jí nelze doporučenou denní dávku vápníku nahradit. Pokud ji chcete zkusit zařadit do jídelníčku dcery, doporučuji nejdříve pouze v malém množství a nikoli s dalšími novými potravinami tak, aby šla vypozorovat případná alergická reakce. Ideální bude spíše nenásilnou formou dceři nabízet širokou paletu mléčných výrobků, jogurtů a sýrů (především ty polotučné, nízkotučné výrobky by se neměly dětem podávat vůbec, plnotučné nebo smetanové mléčné výrobky spíše výjimečně). Pokud zařazujete novou potravinu, trvá jim déle, než si zvyknou na její chuť a přijmou ji jako běžnou součást svého jídelníčku. Navíc se chutě dětí průběžně mění, takže nelze radit nic jiného, než se obrnit trpělivostí a neustále to zkoušet znovu. Můžete se pokusit také tyto výrobky trochu „zamaskovat“. Místo například samotného jogurtu lze podávat ovocný salát s jogurtem a podobně. Pokud budete chtít využít možnost doplňků stravy, doporučuji vždy až po konzultaci s pediatrem.

Maso na stůl patří!

Jaký máte názor na podávání masa? Pro některé lékaře je nepřijatelné šestkrát za týden, pro jiné je to nezbytné. Odvolávají se přitom na nutnost podávání bílkovin.

Maso dětem dodává energii, zároveň je také důležitým zdrojem nutričně hodnotných bílkovin a vitaminů skupiny B, zejména B12, a také železa, které mají vliv na správnou krvetvorbu. Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Zařazujeme je pozvolna v množství od zhruba 20 g a postupně dávku zvyšujeme až na 40 g. Mezi nejvhodnější druhy patří netučná drůbež, králík, libové vepřové a hovězí maso a maso telecí. Zatímco u kojenců by mělo být každodenní součástí jídelníčku (jednou v týdnu je možné maso nahradit vaječným žloutkem), u dětí starších jednoho roku postačí, v pestrém a vyváženém jídelníčku, maso 3–4krát týdně. Samostatnou kapitolu tvoří ryby. Ty by se měly do dětského jídelníčku zařazovat před koncem prvního roku života, a to ne dříve než před ukončeným čtvrtým měsícem a ne déle než po ukončeném sedmém měsíci.

Pravidelné přesnídávky

Zajímalo by mě, co se stane, když moje ratolest nebude pravidelně snídat a svačit? Vadí to něčemu? Opravdu je to tak důležité pro budoucí školní výuku?

Vedle některých neovlivnitelných faktorů působících na úspěšnost dítěte ve škole existují i ty, které máme ve své moci. K těm patří například zajištění správné snídaně a školní svačiny. Dostatečný příjem energie po nočním hladovění, zajištěný vhodně sestavenou snídaní, uchrání dítě před nedostatkem energie v dopoledních hodinách a dodá tělu všechny potřebné živiny. Neměli bychom podceňovat vliv snídaně na schopnost dětí soustředit se, a to i na učení. Neklid, neschopnost soustředit se a sledovat výklad může souviset právě se špatnou nebo dokonce úplně vynechanou snídaní. Děti totiž nemají možnost vytvářet si zásoby energie, a tak se její nedostatek velmi rychle projeví. Stane-li se tak ve škole, je to velká komplikace. Svačina by pak měla zajistit plynulé doplnění živin a energie tak, aby dítě bez problémů zvládlo výuku do oběda. Ideálně by každé jídlo mělo obsahovat tzv. trojkombinaci všech základních živin – bílkovin, sacharidů a tuků. Vhodnou snídani či svačinu pro školní děti by tak měla tvořit například kombinace pečiva, rostlinného tuku, sýra či kvalitní kuřecí šunky, doplněná kouskem ovoce či zeleniny. Proto bychom měli naučit děti snídat a svačit, aby si tento režim zafixovaly a ve školních lavicích neměly problémy kvůli prázdnému žaludku.

„Středozemská“ kuchyně

Našim dětem nechutná olivový olej. Víme, že je dobrý pro naše zdraví. Může ho v kuchyni nějaký jiný olej nahradit?

Chápu preference „jemných“ chutí dětských strávníků :-) Olivový olej může v dětském jídelníčku plnohodnotně nahradit olej řepkový, který se dá použít jak k vaření a dušení, tak na přípravu studených pokrmů. Je to olej nejen chutný (a většinou s ním děti problém nemají), ale navíc je cenově velmi dostupný. Je vhodný do zeleninových salátů, omáček, salátových zálivek a k nakládání zeleniny. Dobře snáší tepelnou úpravu. Při správném použití se nepřipálí a pokrmům dodá jemný oříškový nádech. Řepkový olej je vhodným zdrojem prospěšných rostlinných tuků a do svého jídelníčku by jej měli zařazovat děti i dospělí. Jeho prospěšnost spočívá ve vysokém obsahu nenasycených mastných kyselin včetně omega-3, které sehrávají důležitou roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Olivovému oleji se svou výraznou chutí možná vaše děti přijdou na chuť v pozdějším věku.

Kousat, nebo mixovat?

Je pravda, že když dítěti budu pořád jen mixovat ovoce a zeleninu, nebude ji v pozdějším věku chtít jíst vůbec?

Ano, máte pravdu. Studie dokazují, že když se dětem nedávají obecně „kouskované“ porce, nechtějí potom jíst ovoce ani zeleninu. Proto trpělivě nabízejte kousky i když to děti zpočátku odmítají. Je to investice do budoucna.

Milovník salámů

Můj dvouletý syn má rád salámy, často je to to jediné, co je ochotný například k večeři sníst. V rodině je jíme všichni a synovi od 1 roku dáváme prakticky totéž, co konzumujeme my. Někde jsem ale četla, že salámy jsou nezdravé. Kolik jich může sníst, aby to bylo v pořádku a může je jíst vůbec?

Že má váš syn rád salámy, je snadno pochopitelné. Obsahují totiž velké množství tuku a soli, a to je kombinace, která „lahodí“ našim chuťovým buňkám a vyvolává příjemné vjemy v mozku. Na jejich chuť si děti velmi snadno zvyknou a ostatní potraviny jim postupně začnou připadat chuťově fádní. Z tohoto hlediska bylo nešťastné, že jste salám v takto nízkém věku synovi vůbec podala. Ale nic není ztraceno, snižujte postupně četnost nabízení a začněte salám nahrazovat „poctivější“ uzeninou, kterou je šunka nejvyšší kvality, ideálně s minimálním 90% obsahem masa. To je mezi uzeninami přijatelná volba i v takto nízkém věku. Ani ona ale nepatří do dětského jídelníčku každý den.

Doplňky stravy pro nejmenší

Jak je to s vitaminovými doplňky u malých dětí?

Řada rodičů ve strachu, aby jejich ratolesti něco důležitého nechybělo, doplňuje jídelníček spoustou vitaminových nebo minerálových preparátů, případně preparátů s vlákninou. Přitom ale zdravé dítě, které dostává pestrou a vyváženou stravu, bohatou na všechny základní živiny, nemusí podobné přípravky dostávat. Své opodstatnění mají v případě nízkého příjmu ze stravy (nedostatečně pestrá strava, některé alternativní způsoby stravování, poruchy vstřebávání a trávení způsobené nemocí či při snížení vstřebávací plochy trávicího systému, například po operaci) nebo při zvýšené potřebě (v době rekonvalescence, po dlouhodobých nemocech). U dítěte se zdravotními problémy je vhodné podávat vitaminové preparáty jen po konzultaci s ošetřujícím lékařem a dodržovat dávkování uvedené v příbalovém letáku.

***

Na otázky „Co je pro děti nejlepší“, vám mohou pomoci najít odpověď odborníci z Poradenského centra Výživa dětí, kteří poskytují bezplatné konzultace z oblasti výživy a správného životního stylu dětí do 18 let věku. Tým nutričních terapeutek je rodičům a jejich dětem k dispozici na informační lince 844 230 000 každý všední den od 8.00 do 16.00 hodin. K dispozici jsou také on-line poradny nutriční terapeutky, odborníka na sportovní výživu a pediatra. Více informací hledejte na stránkách www.vyzivadeti.cz

 

Uveřejněno v časopise MAMINKA, 30.4.2013, Strana 18, Příloha – Jídelníček

Foto popis| MAMINČIN ODBORNÍK Hana Knížková, DiS. nutriční terapeutka

O autorovi| PŘIPRAVILA: REGINA ROTHOVÁ