Co jsou to funkční potraviny?

Funkční potraviny obsahují fyziologicky významné složky, které svými vlastnostmi snižují riziko chronických onemocnění. Nejedná se o žádné kapsle či chemické preparáty, ale o potraviny, jenž mají prokazatelně příznivý vliv na lidské zdraví. Funkční potraviny často vznikají, když se do původní receptury přidají příznivě působící látky (např. speciální typy vlákniny, probiotika, prebiotika či rostlinné steroly. Zvýšení prospěšných látek může být dosaženo také speciálním šlechtěním. Funkční potraviny mohou také vznikat, odstraněním nežádoucí složky (např. alergizující).

Na obalech potravin označení „funkční potravina“ nenalezneme, jelikož tento termín není ustanoven v české potravinářské legislativě. Pro dětskou výživu jsou prospěšné především zakysané mléčné výrobky, např. jogurty, kyška, acidofilní mléko a další. Obsahují vysoký obsah vápníku a probiotické bakterie, které působí blahodárně na trávicí trakt. Po každém užívání antibiotik byste svému dítěti měli podávat právě zakysané mléčné výrobky pro obnovu střevní mikroflóry. Mezi funkční potraviny patří také výrobky se zvýšeným množstvím vlákniny, např. grahamové pečivo, celozrnné těstoviny a další.  Celozrnné pečivo je vhodné podávat dětem až od 10 let. Vyšší obsah vlákniny může způsobit u menších dětí zažívací potíže. Potraviny se zvýšeným obsahem vlákniny mají velmi pozitivní vliv na snížení hladiny cholesterolu v krvi a na prevenci onemocnění srdce a cév či některých nádorových onemocnění. Dále mezi funkční potraviny řadíme margaríny a mléčné výrobky obohacené rostlinnými steroly. Margaríny jsou vyráběny z rostlinných olejů a jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin řady omega-3 a omega-6, které jsou nezbytné pro správný růst a vývoj dětí. Kromě toho nám jejich pravidelné zařazování do jídelníčku pomáhá snižovat příjem nežádoucích nasycených mastných kyselin (SAFA), ve velké míře obsažených v živočišných tucích.  Určitě také mezi funkční potraviny patří potraviny obohacené jódem. Dnes se jódem obohacují především kukuřičné lupínky či kuchyňská sůl.  Přidávání jódu do potravin je velmi důležité pro prevenci onemocnění štítné žlázy či prevenci tělesného a duševního postižení plodu u těhotných žen.

I ve světě není názvosloví těchto potravin jednotné. Ve většině zemí se nerozlišuje mezi funkčními potravinami a nutraceutiky. Nutraceutika jsou vyráběny také z potravinářských surovin, ale následně se podávají v koncentrované formě v tabletách, roztocích atd. Avšak s nutraceutiky by se mělo zacházet jako s léky, i když patří mezi potraviny. V české potravinářské legislativě se označují jako potravinové doplňky. Jedná se většinou o multivitaminové preparáty, výrobky obsahující minerální látky, koenzym Q, extrakty bylin, preparáty ze sóje, bílkovinné preparáty apod. Většina českých odborníků na dětskou výživu uvádí, že multivitaminové a multiminerálové přípravky je vhodné zařazovat pouze v období oslabení imunity a to na přechodnou dobu (např. období chřipek). Po celý rok je vhodnější podávat vitamíny, minerální látky a užitečnou vlákninu v přirozené formě – čerstvé ovoce a zelenina

 Autor: Mgr. Miroslava Matějková

Použitá literatura:

Pokorný, J., Dostálová, J. Funkční potraviny. Výživa a potraviny, s. 66-67, 3/2002.

Boháčová, V. 140 otázek a odpovědí o výživě a potravinách. 1. vyd. Editor Jan Piťha. Praha: Forsapi, c2012, 71 s. Manuál dietologie, sv. 2. ISBN 978-808-7250-181.