APETIT HLÁSÍ PORUCHU

Když dětem nechutná, je potřeba zjistit proč

Když dítě odmítavě kroutí hlavou na své oblíbené jídlo, může jít o banální, ale i opravdu závažný důvod.

Krok za krokem hledejte pravé příčiny nechutenství.

V dnešní době, kdy stále větší část dětské i dospělé populace trápí obezita a přejídání, se může zdát problém sníženého příjmu potravy nepodstatný. Nad dítětem, které se k jídlu nehrne, často jen mávnete rukou a pomyslíte si, že bude štíhlé, a tedy i zdravé. Občasná snížená chuť k jídlu opravdu nemusí nic znamenat. Pokud je však nechutenství výrazné nebo dlouhodobé, každopádně je potřeba se jím zabývat.

NECHUTENSTVÍ JAKO PŘÍZNAK NEMOCI

Snížená chuť k jídlu doprovází řadu onemocnění. Obvyklá je u infekčních onemocnění a může se dokonce projevit již v inkubační době, kdy o sobě jiné příznaky ještě nedávají vědět. Nechutenství může signalizovat onemocnění trávicího traktu, ale i jiných orgánů, časté je u úrazů hlavy, onemocnění mozku, ale také u cystické fibrózy, celiakie (nesnášenlivost lepku) a nádorových onemocnění. Velmi často nechuť k jídlu doprovází anemii (chudokrevnost, např. z nedostatku železa). Ztráta apetitu je mimo jiné vedlejším příznakem při užívání některých léků. Při déletrvajících problémech je potřeba se obrátit na lékaře pro vyloučení závažnější příčiny. Po odstranění základního onemocnění se chuť k jídlu většinou rychle navrací k normálu.

NELEKEJTE SE BĚŽNÝCH INFEKCÍ

Běžná infekční onemocnění, zvláště pokud má dítě vysoké teploty, jsou obvykle spojena s odmítáním stravy.
Doporučujeme proto: l podávat hodně tekutin, l nabízet dítěti jeho oblíbená jídla (s dostatkem vitaminů a bílkovin), ale zároveň lehká, nedráždivá a nekořeněná, v každém případě nepřehánět množství cukru a tuků v potravě, l jídlo se dítěti nemá nutit násilím, l pokud dítě nechce vůbec jíst, jsou vhodné např. mléčné a ovocné koktejly nebo i ředěné džusy, koncentrované mohou naopak dráždit, l při bolestech v krku či ústech je vhodné podávat stravu, která se dobře polyká, je spíše chladnější; nevhodná jsou jídla kořeněná či kyselá.

APETIT OVLIVŇUJE PSYCHIKA

Mnoho dospělých reaguje na stres či jiné „hnutí mysli“ přejídáním nebo naopak sníženým příjmem potravy.
U dětí je to stejné. Zkuste najít chvilku společného klidu a v příjemné atmosféře si se svým potomkem popovídejte. Nemá problémy ve škole, v kolektivu? Nečeká ho zkouška či test, ze kterého má strach? Je v rodině vše v pořádku? Nepodceňujte dětské vnímání – i když jste přesvědčeni, že neví třeba o partnerských problémech v rodině, děti velmi dobře vycítí napětí a mohou se tím trápit. Nízký příjem jídla může být i projevem vážných psychických chorob – mentální anorexie či bulimie. Rizikový věk je již kolem 12 let, někdy ale dokonce i před 9. rokem, ohroženy jsou zejména dívky. Léčba je obtížná a vyžaduje pomoc odborníků.

DĚTI JSOU ZRCADLEM OKOLNÍCH VLIVŮ

Příčiny odmítání některých potravin a vůbec přístup k jídlu jsou často dány stylem stravování v rodině.

Pokud například matka sama jí velmi málo nebo pouze vybrané potraviny z obavy o svou váhu, její děti a zejména dcery mohou tento model stravovacího chování postupně převzít. Není zcela neobvyklé, že již děti na prvním stupni základní školy večeří velmi málo nebo velmi lehce z popudu svých rodičů a z důvodu regulace hmotnosti.

Stejně tak není možné očekávat, že v rodině, kde rodiče nekonzumují zeleninu, bude dítě tyto potraviny vyhledávat. Zdůrazňování toho, že některé potraviny jsou zdravé, a proto je třeba je jíst, může vést děti naopak k přesvědčení, že co je zdravé, není chutné.

Kromě rodiny ovlivňují přístup k jídlu u školních dětí také spolužáci a kamarádi. Trendem moderní doby je bohužel nechodit do školní jídelny vůbec. Obědy ve školní jídelně jsou však pro děti a mládež důležitou součástí jejich celkového denního příjmu stravy.

K JÍDLU NENUŤTE ANI NEPŘEMLOUVEJTE

Nechuť k jídlu může být i důsledkem přehnané péče rodičů o stravu a stolování dítěte. Pokud je dítě do jídla nuceno nebo je při něm často káráno, může začít s jídlem spojovat nepříjemné pocity.

Jindy se konzumace jídla stává „bojem o moc“. Ustaraní rodiče mají strach, zda dítě jí dostatečně, a stravu mu zbytečně nutí – přemlouváním, odměnami, násilím. Děti možnost ovládat své okolí prostřednictvím jídla cítí a ochotně využívají, výsledkem je návykové nechutenství u dítěte a zoufalí rodiče. Lékem i prevencí je klidný, laskavý, i když rozhodně nerozmazlující přístup.

NECHUTENSTVÍ, NEBO VYBÍRAVOST?

Někdy nemusí snížená potřeba jídla znamenat nechutenství. Drobné děti jedí ve srovnání s těmi mohutnějšími přirozeně méně. Energetická potřeba je také nižší v období pomalejšího růstu. Nesledujte proto jen váhu dítěte, ale spíše jeho celkové prospívání, v úvahu berte i rodinné předpoklady.

Některé děti odmítají celou řadu potravin pouze z důvodu, že se dostatečně zasytí jinými (preferovanými) potravinami, často sladkostmi nebo rychlým občerstvením. V tomto případě nejde o nechutenství, ale vybíravost. Je potřeba vytrvat a zavést do jídelníčku dítěte jemně, ale důsledně pravidla.

Oblíbené potraviny poskytnou sice dostatek (či spíše přemíru) energie, jsou ale chudé na nezbytné živiny. Odmítáli dítě určitou potravinu, zkuste ji na čas vynechat a pak opakovaně nabídnout v jiné formě, nezvykle ochucenou, upravenou. Dětem totiž trvá déle, než přijmou novou složku do svého jídelníčku (zatímco dospělým stačí setkat se s potravinou 4-5x, u dětí je to až 11x).

JAK NA MALÉ NEJEDLÍKY

U nejmenších dětí mohou nastat problémy např. při převádění na nemléčnou stravu. Postupujte trpělivě – nejprve lze potravinu smíchat s mateřským mlékem, později novou složku nenápadně přidávat k již známým. Pomáhá také zapojit hru, která by ovšem v žádném případě neměla nad jídlem převážit.

U nejmenších je vhodné střídat různé způsoby krmení: lžičkou, z prstu, brčkem, lahvičkou, hrníčkem, rukou. Děti rády jedí spolu s ostatními a rády se učí jíst samostatně, dopřejte jim to. Rodičům „nejedlíků“ všech věkových kategorií lze doporučit následující pravidla: l Nedovolte dětem „jíst za chodu“ – stolování má mít svůj řád, místo a pravidelnost.

  • Zajistěte při jídle klid a příjemnou atmosféru.
  • Dítě jemně povzbuzujte, pokroky chvalte.
  • Nabízejte jídlo častěji, ale ne průběžně celý den – mezi jednotlivými jídly má být pauza „na vyhládnutí“.
  • Podávejte raději menší porce, lákavě nazdobené, velké množství jídla chuť většinou spíše potlačí.
  • Nenuťte děti dojíst vždy celou porci, ponechte jim možnost svůj příjem regulovat.
  • Dbejte na pestrost a vyváženost jídelníčku, nenechte dítě jíst pouze sladká a tučná jídla.
  • Stravu připravujte tak, aby byla dobře stravitelná a polykatelná.

POVZBUĎTE CHUŤ VAŠICH RATOLESTÍ

Chuť k jídlu mohou povzbudit některé doplňky, například vitaminy skupiny B, mléčné bakterie nebo hořčiny. Apetitu prospívá i dostatek pohybu a čerstvého vzduchu. V případě, kdy se neprokáže organická příčina nechutenství a nechuť vašeho dítěte k jídlu i nadále trvá, se lze obrátit o pomoc na psychologa či nutričního poradce (např. Poradna dětské výživy při FN Motol).

Publikováno v časopise Moje zdraví, 24.10.2007