Pozor na dětský růst!

Během prázdnin rostou děti jako z vody. Potvrdí to všichni rodiče, kteří musí v září s nástupem do školek a škol svým ratolestem kompletně vyměnit šatník. Růst hraje v životě dětí, a tím pádem i jejich rodičů, velmi významnou roli. Dynamika růstu dokáže pozoruhodným způsobem reagovat na jakoukoli podstatnější poruchu v rostoucím organizmu, její změna se projeví mnohdy dříve, než nastoupí konkrétní onemocnění.

Růst je u všech dětí naprosto specifický a změny v jeho dynamice mají velkou vypovídací hodnotu. Příčina poruchy růstu může být v kostech, ledvinách, hormonech, nádoru, výživě… „Praktičtí dětští lékaři jsou podle vyhlášky povinni při preventivních prohlídkách nejen zjišťovat, ale také hodnotit důležité tělesné charakteristiky (zejména hmotnost, tělesnou výšku a u dětí do 18 měsíců také obvod hlavy), a to výslovně podle růstových grafů,“ upozorňuje Mgr. Markéta Paulová, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu a dodává: „růstové grafy byly dříve součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, ale už nejsou. V současné době jsou růstové grafy celkem 19 tělesných charakteristik volně ke stažení z webu Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz/publikace/data/rustove-grafy), stejně jako růstový software RustCZ využívaný jak lékaři, tak rodiči.“

V době, kdy se zvyšuje procento obézních dětí v populaci, pomáhá jednoduché sledování základních tělesných parametrů včas odhalit chybné výživové návyky vedoucí k nadváze, obezitě nebo naopak k nízké hmotnosti. Růstové grafy však mohou odhalit i takové poruchy, jako je Crohnova choroba nebo celiakie. Nutriční terapeutka Jitka Tomešová z Poradenského centra Výživa dětí k tomu říká: „u obézních dětí je nutné sledovat kromě tělesné hmotnosti i tělesnou výšku, protože obézní mohou být, řekněme, jen opticky. Pokud se u dítěte z nějakého zdravotního důvodu zpomalí růst, bude mít na svůj věk malou výšku, ale věku odpovídající hmotnost, přesto to bude cvalík. Problém představují také děti, které jedí málo nebo téměř vůbec. Protože jejich tělo vyčerpá živiny pro mozek a orgány a na nic dalšího mu nezbyde energie, růst a vývoj se postupně zpomalí.“

Správně jíst znamená u dětí konzumovat pravidelně 5-6x denně porce o velikosti odpovídající fázi růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě dítěte. Strava by měla být především pestrá, bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. Sladkosti a slazené nápoje by měly být v jídelníčku zastoupeny v omezeném množství, sůl a solené potraviny výjimečně. Užitečné rady a tipy z oblasti dětské výživy nabízí stránky www.vyzivadeti.cz v sekci »Jak na zdravou výživu dětí«.

Kdy signalizují růstové grafy nějaký problém? Lékař by měl zpozornět a případně poslat dítě na další vyšetření při každé náhlé a výrazné změně směru individuální růstové křivky dítěte oproti křivkám růstového grafu, zejména pokud tato změna přetrvává i po opakovaném měření (zpravidla provedeném v odstupu několika měsíců). Čím dříve, tím lépe, aby bylo možné co nejvíce eliminovat důsledky případné poruchy v dětském organizmu a aby mohl co nejrychleji začít kompenzační růst, kdy po vyřešení problému tělo dohání výšku.

 „Pokud dítě roste příliš pomalu nebo naopak rychle, měl by se tím ošetřující lékař dítěte zabývat a pokusit se zjistit příčinu. Při posuzování křivky růstu dítěte je však nutné zohlednit i genetické dispozice, tedy výšku rodičů (pro tyto účely se vypočítává tzv. midparent),“ radí dětská endokrinoložka a obezitoložka MUDr. Alexandra Moravcová z Poradenského centra Výživa dětí a doporučuje: „zvláštní pozornost by měl lékař věnovat nedonošeným dětem, v jejichž případě platí při posuzování tělesné hmotnosti a výšky úplně jiná pravidla. Tyto děti bývají často nemocné a neduživé, obecně špatně jedí, přesto mají sklon k obezitě. Při nízké růstové rychlosti je u nich důležité včasné endokrinologické vyšetření, případně i léčba růstovým hormonem, jinak u nich může kromě jiného proběhnout dříve puberta (po níž se růst u všech dětí zpomaluje až úplně končí) a pak jsou malé.“

K nejdůležitějším růstovým grafům patří percentilové grafy tělesné výšky, tělesné hmotnosti, a poměru hmotnosti k výšce a BMI. Jsou výsledkem antropometrických výzkumů v dětské populaci, prováděných Státním zdravotním ústavem ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. Tyto celostátní výzkumy se provádí od roku 1951 v desetiletých intervalech, naposledy v roce 2001. Výsledky se zpracovávají ve formě tabulek a grafů a slouží jako referenční údaje. V současné době platí jako referenční údaje data z roku 2001, protože v roce 2011 se výzkum neuskutečnil. „Před rokem 1989 šlo o státem preferovaný a také placený projekt. V roce 1991 jsme už žádali o grant, který jsme dostali, stejně jako v roce 2001. Další grant jsme nedostali, a tak musí nejen lékaři pracovat se zastaralými daty,“ vysvětluje Ing. Jana Vignerová, hlavní autor růstových grafů.