Pohled na alternativní stravování dětí

 

Nejen v naší republice se začínají alternativní stravovací směry mnohem více rozšiřovat, především vegetariánství. Na dospělou populaci připadá vegetariánská dieta na jednoho ze čtyřiceti jedinců. Vzhledem k tomu zaznamenáváme také nárůst dětí, které se ve svém stravování přiklánějí především k vegetariánství. Důvody pro alternativní způsoby stravování mohou být různé: například důvody náboženské, morální, rodinné zvyklosti, zdravotní.

V případě rodin, které po několik generací vyznávají konkrétní alternativní výživový směr, zpravidla nebývá problém se zajištěním nutričních potřeb jejich potomků (převážně kojenců, batolat a dětí v růstovém spurtu), jelikož se dané problematice věnují a znají její úskalí. Pokud je však jídelníček sestaven nezkušeným člověkem, který s alternativní výživou nově začíná, hrozí zde velké riziko deficitu některých makronutrientů, vitamínů a minerálních látek.

Skladbu jídelníčku a celkové výživy je důležité posuzovat striktně individuálně. Mezi odborníky převažuje spíše negativní postoj k alternativní výživě dětí, především z důvodu rizik nutriční insuficience. Kojené děti vegetariánských matek obvykle dobře prospívají v prvních šesti měsících věku. Neprospívání dětí lze očekávat především u matek, které dodržují veganské stravování. Množství mateřského mléka mohou matky dětí ovlivnit přísností dodržování diety. V případě, že matka odmítá kojení z důvodu striktní diety, doporučuje se mateřské mléko nahradit formulí ze sóji. Na našem trhu jsou dostupné výrobky, které kojence plně saturují. Jsou fortifikována aminokyselinami a stopovými prvky.

Nižší růstová rychlost dětí v kojeneckém a batolecím věku některých vegetariánských matek je dána tím, že jejich žaludek není schopen pojmout větší množství stravy, které vegetariánská výživa představuje. Je to spojeno také s nižší energetickou a biologickou denzitou stravy. Tomu odpovídá i růstový spurt u dětí kolem pátého roku věku spojený s poklesem energetické potřeby dítěte a s rozvojem kapacity žaludku. U vegetariánských dívek je dále pozorován opožděný nástup první menstruace.

Je nutné kombinovat různé zdroje bílkovin, aby dítě přijímalo adekvátní množství aminokyselin (luštěniny vs. cereálie, atd.). I minimální přídavek živočišné bílkoviny, například ve formě nízkotučného mléka, výrazně zvyšuje biologickou hodnotu stravy. Základními zdroji bílkovin jsou: čočka, fazole, hrách, burské ořechy, sójový tvaroh, tofu, další ořechy a olejová semena.

Závěr

Alternativní stravování u kojenců a batolat představuje signifikantní rizika nutričních deficiencí železa, zinku, vápníku a vitamínů B12 a D. Podle WHO nelze extrémně restriktní diety (makrobiotické, veganské) doporučit jako vhodný zdroj výživy pro děti do ukončeného druhého roku věku z důvodu stávajícího rizika proteino-energetické insuficience, růstové a psychomotorické retardace. V případě vhodně sestavené a správně vedené diety nejsou pro starší děti alternativní výživové směry rizikové.

Autor: Hana Knížková, DiS., registrovaný nutriční terapeut, *čerpáno z knihy „Výživa v dětském věku, J. Nevoral a kol., 2003″,