Kohoutková? Proč ne!

Nakolik je vhodné dětem dávat kohoutkovou vodu?

Pokud je dítě výlučně kojeno, není nutné mu v prvních šesti měsících života podávat další tekutiny. A to ani v letních měsících. U nekojených dětí je to jiné. Po konzultaci s lékařem je možné začít dětem přidávat malé množství tekutin např. při vyšší tělesné teplotě po ukončeném čtvrtém měsíci života. Na tekutiny je třeba myslet, když začne být dětský jídelníček tvořen převážně pevnou stravou. V 9. – 10. měsíci je proto možné dětem dávat přibližně 200 ml tekutin denně. Nejvhodnější je voda (stolní, pramenitá, neochucená) označená jako kojenecká nebo voda vhodná pro kojence.

Zda je vhodnější voda balená nebo vodovodní se nedá jednoznačně říct – obě mají své výhody i nevýhody. Pokud ale vodovodní voda odpovídá všem požadavkům na pitnou vodu je bezpečná i pro kojence. V ČR obecně platí, že pití vody z vodovodu je bezpečné, protože se jedná o vodu pitnou – tedy vhodnou na pití a vaření pro všechny obyvatele. Z balených vod tomu odpovídá voda pramenitá, kojenecká a vody s celkovou mineralizací do 1 g/l (slabě mineralizované vody).

Existují u nás i vodovody (málo malých vodovodů :-) ) u kterých je dočasně povolena výjimka z požadované kvality. Odběratelé ale o této skutečnosti musí být informováni, včetně informací o zdravotních rizicích a vhodnosti konzumace vody. Na to dohlíží hygienické stanice. Pokud má rodina doma studnu měla by si nechat prověřit zdravotní nezávadnost vlastní vody. Hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody jsou dány vyhláškou č. 252/2004 Sb.

Díky chloru (nebo jeho sloučeninám) nemá někdy vodovodní voda úplně vyhovující senzorické vlastnosti. Podle výše uvedené vyhlášky může být v pitné vodě přítomen chlor v množství do 0,3 mg/l. Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) je bezpečný limit až desetinásobný – taková voda by dětem už skutečně nechutnala :-)

autor: H. Knížková, nutriční terapeut