Jídlo pro batole: Jak se změnila výživa miminek v posledních 150 letech?

Život lidí v zemích, které dnes považujeme za vyspělé, se v uplynulých 150 letech zásadně změnil. Výrazně patrné je to i v oblasti zdraví a výživy. Přestože jsme k současné výživě a potravinám často skeptičtí, kvalita výživy se v dlouhodobém horizontu zlepšuje. Málokdo si dnes uvědomí, že průměrná délka života byla v porovnání s dnešní situací dříve velmi nízká (například ve Velké Británii to bylo na konci 19. století přibližně 45 let). Vysoká byla také úmrtnost v kojeneckém a dětském věku. Z často i více než 10 dětí v rodině se jich dospělosti dožilo pouze několik. Nemalý vliv na to měla právě nevyhovující výživa.

Jedinou šancí bylo kojení

Vysoká úmrtnost v časném období života byla způsobena komplexními negativními vlivy. Bezprostřední příčinou smrti dětí byly v té době ale převážně infekce. Neexistovala ochrana proti většině významných patogenů v podobě očkování, lékaři neměli k dispozici antibiotika. Ruku v ruce s infekčním tlakem působil negativně na zdraví dětí nedostatek potravy a především její špatná skladba. Pro většinu společnosti byla typická podvýživa, charakterizovaná především nedostatkem plnohodnotných živočišných bílkovin, vitaminů a esenciálních mastných kyselin. To se negativně odráželo na vývoji dětí. V té době byla běžná např. křivice, kterou dnes známe jen z literatury. Podmínkou přežití časně po narození bylo kojení. Bez něj byla šance na přežití mizivá. Nekojené děti umíraly nejen kvůli nedostatku potřebných živin, ale především pro sníženou obranyschopnost vůči potravou přenášeným infekcím. I z toho je zřejmé, jak významný ochranný prvek představuje mateřské mléko, které buduje přirozenou střevní mikroflóru, posiluje bariérové funkce střevní sliznice kojence, stimuluje slizniční a systémovou imunitu.dítě zelenina_135362506 maly

Historie zavádění příkrmů

Pevná strava byla zařazována do výživy kojenců zhruba ve stejné době, jak je doporučováno pediatry nyní, tj. v cca 4. – 6. měsíci věku. V nedávné době ale přechodně panovaly obavy z toho, že rozšiřováním jídelníčku právě kolem 5. měsíce věku může dojít k rozvoji potravinových alergií. Tento názor je už dnes ale překonaný.

„Neexistují žádné důkazy, že by oddalování konzumace jakýchkoliv potravin po 4. – 6. měsíci života snižovalo výskyt alergických onemocnění. Naopak, někteří odborníci se kloní spíše k tomu, že zavádění příkrmů různého druhu kolem půl roku věku paralelně s kojením dokonce pomáhá rozvoji potravinových alergií zabránit“ vysvětluje MUDr. Pavel Frühauf, CSc., primář Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN v Praze.

Problémem byla dříve již zmíněná špatná skladba a často i nedostatek potravy, což negativně ovlivňovalo vývoj imunity a zvyšovalo náchylnost dětí k infekcím, často se smrtícími důsledky. Nízké hygienické standardy při výrobě potravin byly příčinou kontaminace potravin patogenními mikroorganismy. Infekční tlak byl tedy v té době v porovnání s dneškem extrémní a byl příčinou vysoké úmrtnosti v dětském věku. Na druhou stranu jedinci, kteří přežili toto období, byli dobře promořeni a měli šanci dožít se vyššího věku.

Imunita dříve rozhodovala, klíčovou roli hraje i dnes

Každý člověk je určen mimo jiné také svou individuální imunitní reaktivitou. Ta je výsledkem interakcí mezi genetickou výbavou každého člověka a nespočetným množstvím proměnných faktorů prostředí, ve kterém každý jedinec vyrůstá. Až donedávna převládal názor, že rozhodující vliv má genetická výbava. Podle současných názorů, především s velkým pokrokem v poznávání tzv. epigenetických činitelů, které ovlivňují přepis genů, je zřejmé, že vnější prostředí působí na každého jedince velmi významně. Rozvoj imunity je celoživotní proces, který začíná již v nitroděložním období vývoje jedince. Prudký vývoj individuální imunitní reaktivity pokračuje i po narození, zvláště v kojeneckém období. Faktory vnějšího světa, především výživa, je však zásadně dotvářejí. Pokud tomu nebrání jiné okolnosti, mělo by být pravidlem, že každý novorozenec bude vyživován výlučně mateřským mlékem. Pouze mateřské mléko totiž poskytuje kojenci všechny živiny nutné pro optimální tělesný i duševní vývoj. Navíc se složení mateřského mléka v čase proměňuje a přesně reflektuje momentální požadavky vyvíjejícího se dítěte. Je prokazatelný pozitivní vliv především mastných kyselin obsažených v mateřském mléku na rozvoj nervové soustavy a tím mimo jiné i na inteligenci jedince. S ohledem na fungování imunitní soustavy a obranyschopnost jedince jsou kritické tzv. prebiotické oligosacharidy přítomné v mateřském mléce. Mateřské mléko je unikátní právě přítomností velkého spektra těchto složitých cukrů, které metabolismus člověka neumí přímo využít. Slouží však jako mimořádně účinná stimulace střevní přirozené mikroflóry. A právě střevní mikroflóra je pro rozvoj individuální imunitní reaktivity kriticky významná. Její přítomnost zesiluje bariérové funkce střevní sliznice. Moduluje však také slizniční a ve svém důsledku i celkovou imunitní reaktivitu člověka. Toto ovlivnění je jednoznačně pozitivní a s velkou jistotou vede k fyziologickému nastavení fungování imunity po celý zbytek života.

Současná strava je bezpečná, má ale i svá úskalí

Protože nic není černobílé, ani ve výživě se nevyvíjí všechno jen správným směrem. V minulosti byl život lidí a jejich stravování v souladu s evoluční podstatou člověka. Po celou dobu svého vývoje byl člověk vystaven selekci způsobené infekčním tlakem a také nedostatku potravy. Na tyto negativní jevy byl adaptován. Zmíněná adaptace na nedostatek potravy je nyní, kdy je naopak přebytek potravy, velkým problémem. Ve velké míře přibývá lidí obézních, což se negativně projevuje na zdravotním stavu populace. S ohledem na imunitu je třeba zmínit prozánětové působení tukové tkáně, které je odpovědné za poškození většiny orgánů těla obézních lidí. Evolučně je člověk nastaven také na převažující rostlinnou stravu charakterizovanou vysokým obsahem vláknin. Až donedávna byly maso a tuky přijímány v malém množství. Poměr mezi zmíněnými živinami se v průběhu sledovaných 150 let změnil opět s negativními dopady na zdraví lidí. Tato nepřirozená skladba potravy narušuje střevní mikroflóru, má negativní dopady na slizniční imunitu a v důsledku je odpovědná za zvyšování výskytu nádorových onemocnění nejenom trávicího traktu. Porovnáme-li stravu současnosti se stravou, která tady byla v minulosti, musíme konstatovat, že současná strava je z infekčního pohledu bezpečná. Bohužel, extrémní úsilí vynaložené na odstranění mikroorganismů z potravy má negativní dopady na imunitní systém člověka. Z tohoto pohledu je strava současného člověka mrtvá, debacilovaná. Přitom slizniční systém střeva čeká na mikrobiální podněty přirozeně přítomné v potravě. Jejich absence vede k deregulacím slizniční i systémové imunity a ke vzniku imunopatologických nemocí, např. alergií. Je třeba zdůraznit, že v minulosti byla potrava přirozená i s ohledem na chemická rezidua. Vždyť chemické látky charakteru herbicidů nebo insekticidů, jejichž stopy kontaminují současnou potravu, se masově používají při výrobě potravin teprve několik desítek let. V minulosti také nebyly téměř používány chemické látky (E), které se dnes masově používají s cílem zlepšit chuť, barvu, vůni a jiné organoleptické vlastnosti potravin. Všechny tyto chemické látky, které jsou považovány za „bezpečné“, mohou představovat ve svých kombinacích riziko pro imunitní soustavu současného člověka. dítě zelenina_121027911maly

Své úvahy o proměnách stravování v uplynulých 100 letech uzavřeme připomenutím, že pro zdraví člověka má naprosto zásadní význam vyvážený poměr mezi příjmem a výdejem energie. Bohužel, v současnosti jsme svědky skutečnosti, že podstatná část populace vyspělých zemí trpí nadváhou nebo je dokonce obézní. „Do obezitologické ambulance přichází v posledních letech celá řada dětí, jejichž hmotnost převyšuje doporučené hodnoty pro danou věkovou kategorii i dvojnásobně“, říká dětská obezitoložka z Poradenského centra Výživa dětí, MUDr. Alexandra Moravcová. „Problém je bohužel často v přístupu rodičů, kteří si přijdou jen ověřit, zda není příčina zvýšené hmotnosti zdravotního charakteru a další kroky nepodnikají. Nadváha či obezita však s sebou zdravotní komplikace přináší, a to např. v podobě zvýšené hladiny cholesterolu, hypertenze, ohrožení cukrovkou II. typu apod.“ dodává Moravcová.

prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.:

„Častá je mylná představa, že vývoj imunity končí v kojeneckém období. Imunita každého dítěte se i nadále rozvíjí, zvláště v batolecím věku. Proto i v batolecím období je nutné dbát na správnou výživu s ohledem na fungování imunity. Paradoxně batole, zvláště to, které navštěvuje jesle, je vystaveno mnohonásobně většímu infekčnímu tlaku než kojenec, který vyrůstá pouze s matkou a se svými nejbližšími. Navíc v batolecím věku dochází k rychlému psychomotorickému vývoji a také k dalšímu rozvoji nervové tkáně. To všechno je spojeno s nároky na výživu, nenahraditelný je především dostatek LCP mastných kyselin. Z pohledu imunity je zapotřebí zajistit dostatek kvalitních bílkovin.“ 

Miminko_Jídlo_pro_batole_Jak_se_změnila_výživa_miminek_v_posledních_150_letech_10_2013-page-001

 

Miminko_Jídlo_pro_batole_Jak_se_změnila_výživa_miminek_v_posledních_150_letech_10_2013-page-002

 

Miminko_Jídlo_pro_batole_Jak_se_změnila_výživa_miminek_v_posledních_150_letech_10_2013-page-003

Publikováno v časopise Miminko, 27. 9. 2013