Jak je to s bílkovinami v dětském jídelníčku

Ze všech stran se na nás sypou informace o zdravé výživě, zdravou výživu dětí nevyjímaje. Jedni radí to, druzí ono, někdo vidí jedinou možnost v alternativních způsobech výživy, další přinášejí stále nové studie, proč by alternativní výživa neměla být základem pro sestavení jídelníčku dětí, zvláště ne malých. Jedním z hlavních argumentů, proč dětem nenabízet např. veganskou stravu, jsou bílkoviny.

Bílkoviny jsou vlastně základní stavební látky lidského těla, jsou důležité i pro tvorbu enzymů a jiných nezbytných látek. Kvalitu bílkovin určuje zastoupení aminokyselin, ze kterých jsou jednotlivé složeny. Ze 22 aminokyselin je pro dospělého člověka 8 tzv. esenciálních, pro děti dokonce 10. esenciální aminokyseliny si lidské tělo neumí samo vytvořit a musí je přijímat ze stravy.

Pro děti je esenciálních aminokyselin více proto, že dětský organizmus ještě roste a vyvíjí se. U dospělých se již růst zastavil, některé aminokyseliny pro ně tedy již esenciální nejsou.

BílkovinyPodle zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin a jejich vzájemného poměru v dané bílkovině rozdělujeme bílkoviny na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotná bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, navíc ve správném vzájemném poměru. Jako plnohodnotné můžeme označit bílkoviny v potravinách živočišného původu (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce). Rostlinné bílkoviny (v luštěninách, obilovinách, zelenině) všechny esenciální aminokyseliny v potřebném množství neobsahují, proto tyto označujeme jako neplnohodnotné.

Aby u dětí nebyl narušen růst a vývoj, je třeba dodat alespoň 40 % přijatých bílkovin z potravin živočišného původu, optimální je dokonce 50-70 %. I když je tedy vegetariánství Světovou zdravotnickou organizací uznáváno jako zdravý způsob stravování pro dospělé, není vhodné pro dlouhodobé stravování dětí, stejně jako další směry, v rámci kterých je zásadním způsobem omezen příjem živočišných potravin.

Množství bílkovin, které děti denně potřebují, se liší nejen podle věku, ale i podle pohlaví či podle toho, jakou má dítě pohybovou aktivitu. Nedostatek bílkovin totiž vede nejen k potížím s růstem a vývojem, ale může způsobit i snížení obranyschopnosti těla či regeneraci celého organizmu po sportovním výkonu. Obecně můžeme doporučit množství bílkovin denně podle následující tabulky:

Věk dítěte (roky) Bílkoviny (g/kg/den) Bílkoviny (g/den)
1-4 1 14 pro chlapce
13 pro dívky
4-7 0,9 15 pro chlapce
17 pro dívky
7-10 0,9 24
10-13 0,9 34 pro chlapce
35 pro dívky
13-15 0,9 46 pro chlapce
45 pro dívky
15-19 0,9 pro chlapce
0,8 pro dívky
60 pro chlapce
46 pro dívky

Může Vás napadnout, jak vlastně dostatečné množství bílkovin svému potomkovi zajistíte. Rozhodně neplatí, že množství potraviny je totéž, jako množství bílkovin. Orientovat se můžete podle celé řady publikací se složením potravin či podle některých programů, které dokáží množství bílkovin spočítat ze zadaného množství potraviny (např. www.e-kalkulacka.cz). Přibližně jej můžete určit i podle níže uvedené tabulky:

Potravina 100 g Energetická hodnota (kJ) Bílkoviny (g)
Eidam 45 % 1551 24,8
Kuřecí prsa 457 22,8
Vepřové maso libové 452 21,8
Hovězí maso libové 443 21,2
Losos 907 20
Hřiby 502 19,7
Kapr 522 18
Lískové ořechy 2809 12
Vejce 618 11,4
Bílý jogurt 305 3,9
Mléko 205 3,4
Vařené brambory 314 1,5
Jablko (se slupkou) 230 0,3

Při příjmu bílkovin je nevhodný také jejich nadbytek, k němuž může docházet např. u některých sportovců. Může totiž vést k přetížení ledvin a k jejich následným onemocněním. Proto není dobré si myslet, že budete dítěti podávat velké množství bílkovin, aby rostlo ještě lépe – i v případě bílkovin platí „všeho s mírou“.

Informace na závěr:

Mezi plnohodnotné bílkoviny patří i bílkovina sóji. Přesto se nedoporučuje sójou a výrobky z ní živočišné bílkoviny plně nahrazovat. Jedním z důvodů je obsah tzv. antinutričních látek, které snižují nebo zcela blokují využití jiných důležitých prvků (např. vitaminů).