Mrkev

Také někdy přichází Vaše dítě ze školy a na otázku, co bylo k obědu, odpoví, že mu zas nutili tu nechutnou dušenou mrkev? Možná si takový případ pamatujete i sami ze svých školních let. Nucení sice není nejlepší způsob, jak děti naučit správně jíst, ale co se mrkve týče, skutečně by neměla v jídelníčku chybět.

Mrkev je považována za nejstarší známou zeleninu, Římané ji nazývali „královnou“. Navíc se jedná o zeleninu velmi dobře stravitelnou, což potvrzuje i skutečnost, že patří k prvním potravinám zařazovaným do jídelníčku miminek při přechodu z kojení na tuhou stravu a je povolena ve většině módních i léčebných diet.
Klasická mrkev je typicky oranžovočervená, může být ale i do žluta. Mrkev s kulatější špičkou je známá jako karotka, v posledních letech na oblibě získává malá „baby karotka“.

Téměř 90 % mrkve tvoří voda, v malém množství obsahuje bílkoviny a tuky a cca 6 g sacharidů. Díky tomu také tělu dodává velmi málo energie – ve 100 g pouhých 125 kJ. O mrkvi se proto někdy říká, že má tzv. zápornou energii – dodá tělu méně energie, než je zapotřebí k jejímu strávení. Z minerálních látek obsahuje především draslík, hořčík a fosfor. Tím podporuje růst vlasů a nehtů, posiluje srdce a celkově podporuje imunitní systém. Významné je také množství kyseliny listové, které obsahuje cca 1/10 doporučené denní dávky. Ta je zase důležitá pro správnou funkci nervové soustavy a pokud chybí v období těhotenství, může dojít k defektu nervové trubice u ještě nenarozeného dítěte.

Látkou, která s mrkví spojovaná asi nejvíce, je vitamin A a jeho provitamin Β-karoten. Ve 100 g mrkve je 440 µg vlastního vitaminu A (1/2 doporučené denní dávky) a 5 300 µg Β-karotenu. Vitamin A i karoteny jsou nezbytné pro správné fungování zraku, pro ostré vidění a vidění ve tmě. Navíc zlepšuje kvalitu kůže, důležitý je v době opalování. Pokožka je odolnější slunečním paprskům a opálení déle vydrží. Pokud jíme pravidelně větší množství mrkve, získá pokožka oranžový nádech. Vitamin A si dokáže naše tělo vytvářet právě z Β-karotenu. K tomu je ale za potřebí vyšší teplota a trocha tuku. Vitamin A navíc patří mezi vitaminy rozpustné v tucích, proto je třeba přijmout současně nějaký tuk. Můžete tedy dětem mrkvový salát přelít trochou rostlinného oleje nebo dát na přikusování chléb s rostlinným tukem.

Mrkev patří mezi druhy zeleniny, které můžeme koupit v obchodě v průběhu celého roku. Při výběru dbáme na to, aby nebyla nějak poškozená, neměla zelené nebo černé skvrny a byla dostatečně očištěná. I očištěnou mrkev je třeba před použitím znovu omýt a oškrábat, protože může obsahovat zbytky z pěstování (hnojiva, pesticidy, choroboplodné zárodky z hlíny). Pokud doma mrkev také skladujeme, je jí nejlépe ve sklepě zapíchané do kupky hlíny. Jestli tuto možnost nemáme, postačí dolní patro chladničky.

Při přípravě pokrmů by se mrkev neměla zpracovávat příliš dopředu – příznivé vitaminy se v ní totiž snadno ničí. Stejně tak se ničí větší množství vitaminů při krájení na malé kostky oproti krájení na kostky větší. Vařit nebo dusit bychom měli mrkev v co nejmenším množství vody a pod pokličkou.

Mrkev má v kuchyni skutečně široké využití. Čerstvá se dá jen tak ukusovat, pokrájet na jednohubky, do špízu nebo salátu. Vařená je pravidelnou součástí celé řady polévek, zeleninových směsí, omáček atd. Připravit se může i samostatně grilovaná nebo restovaná, obzvlášť chutné jsou pokrmy z baby karotky.