Vliv vápníku na růst kostí a zubů

Minerální látky jsou pro dětský organizmus nepostradatelné – děti rostou a jejich tělo se teprve buduje. Nezbytné jsou ale i pro dospělé. Na rozdíl od vitaminů, které jsou organického původu a některé si organismus dokáže vytvořit sám, je vápník původu anorganického a člověk ho musí přijímat z potravy. Téměř 99 % tohoto prvku v těle se nachází v kostech a zubech. Zbylá část je v tělesných tkáních, kde se podílí na stazích svalů (i myokardu – srdečního svalu) a srážlivosti krve, přispívá k úpravě krevního tlaku. Právě to, že se v největší míře nachází právě v kostech a zubech, jej činí pro děti naprosto nezbytným.

Vstřebávání vápníku v našem organizmu je závislé na několika faktorech

Vápník se lépe vstřebává v vlákniny v jídelníčku; její velké množství urychluje průchod potravy střevem a tím se pravděpodobnost využití snižuje. Doporučuje se proto nejíst často mléčné výrobky současně s celozrnným pečivem.

Mezi látky, které využití vápníku snižují, patří také kyselina fytová, která je hojně obsažena v rostlinné stravě a vytváří též nerozpustné komplexy, které jsou těžko využitelné.

Potraviny bohaté na vápník

Denní doporučené množství vápníku se pohybuje věku. Děti do jednoho roku by jej měly přijmout 400 mg, děti od 1 do 10 let 600-900 mg, dospívající až 1200 mg. Pro těhotné a kojící maminky se doporučuje cca 1000-1400 mg vápníku denně.

Zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky, ryby – sardinky, losos apod.,vejce (zejména žloutek), některé druhy zeleniny – např. kapusta, brokolice, pórek, špenát, mák, pšeničné otruby, oříšky – mandle, arašídy, pistácie, slunečnicová semena, luštěniny – hrách, fazole, čočka, sója, cizrna, neloupaná rýže, tofu, ovoce – citrony, ostružiny, sušené fíky, rozinky.

Potravina (100 g) Energie (kJ) Bílkoviny (g) Sacharidy (g) Tuky (g) Vápník (mg) Fosfor (mg)
Polotučné mléko

205

3,5

4,8

1,6

118

91

Odstředěné mléko

150

3,5

5

0,1

123

97

Polotučný tvaroh

485

12,5

3,4

5,1

120

165

Vaječný žloutek

1576

16,1

0,3

31,9

140

590

Žervé

794

12

1,8

15

316

400

Sardinky v oleji

995

24

0

14

330

430

Tofu

305

8,1

0,7

4,2

510

95

Tavený sýr 30%

920

14,8

8

13,6

600

1100

Eidam 30%

1112

26,4

0

16,2

800

570

Ementál 45%

1685

28,7

0

29,7

1020

635

Sušené meruňky

1035

5

55,7

0,5

82

114

Pór

100

2,2

3,2

0,3

87

46

Mandle

974

7

3,4

20,2

94

168

Fazole

1112

22,1

44,1

1,4

100

410

Brokolice

109

3,3

2,8

0,2

105

82

Špenát

63

2,5

0,6

0,3

126

55

Pistácie (jádra)

2596

17,6

15,7

51,6

136

500

Sušené fíky

1012

3,5

54

1,3

190

108

Sójové boby

1547

35,9

15,8

18,6

240

660

Mák

2086

20,2

4,2

42,2

1460

850

Důsledky nedostatečného množství vápníku ve stravě

Dlouhodobý nedostatek vápníku ve stravě dětí se může projevit velmi nápadně – protože vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů – bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější, než jejich vrstevníci, hůře také rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice).

U dospělých pak známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. Také uvolňování zubů – paradentóza – může být příčinou nedostatku vápníku. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.

Tip na závěr:

Častou otázkou je, zda se vápník vstřebává lépe z potravin rostlinných nebo živočišných. Již výše v textu si ale můžete všimnout, že právě látky, které jsou v rostlinných potravinách obsaženy, vstřebávání vápníku omezují. Tomu odpovídá i jeho využitelnost: zatímco z potravin živočišného původu dokáže naše tělo využít kolem 40 % obsaženého vápníku, z rostlinných potravin je to kvůli obsahu vlákniny, kyseliny šťavelové a fytové okolo 5 %.