Velikonoce a zdravé sladkosti pro děti

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, který je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily již v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský – pesach – památku osvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavy příchodu Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.

Velikonoční tradice

Velikonoce jsou také oslavou jara a proto by měly být veselé. S tradicí je spojena celá řada tradic, kterým se však v poslední době přikládá stále menší význam. Mezi tradice, které se dodržují dodnes i v moderních domácnostech patří zejména barvení vajíček, pečení a vaření různých velikonočních dobrot (velikonočních mazanců, jidášů, velikonočních beránků apod.), šlehání děvčat pomlázkou apod.
Tradičním pokrm na velikonoce v české kuchyni může být například pečené jehněčí maso, brambory a velikonoční nádivka.

Velikonoční symboly

  • beránek – v křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa
  • kříž – kříž je dnes nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním
  • oheň – velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce
  • svíce – svíce je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšeného Krista – tento symbol pochází ze starověkého slavení Veliké noci.
  • vajíčko – protože vajíčko obsahuje zárodek života, bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a v souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk vejce malovat.
  • zajíček - má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara
  • pomlázka – v Česku důvěrně známý symbol Velikonoc má také původ ve starých pohanských zvycích

Děti a velikonoční sladkosti

S velikonočními svátky je spojena i spousta sladkostí, které jsou děti zvyklé přijímat a často se jimi i přejídat. Většinou se jedná o různé čokoládky, bonbónky, sušenky atd. Jejich rodiče tomuto přejídání často přihlížejí s poznámkou „když je ten svátek, tak ať si dopřejí“. Z hlediska zdravé výživy to však není správné a to proto, že nadměrné množství sladkostí zvyšuje energetický příjem, což má vliv na vznik nadváhy (později i obezity). Další škodlivý vliv sladkostí spočívá v tom, že dochází ke zvýšené kazivosti zubů. Svátky by tedy měly být omluvou za to, abych se děti mohly sladkostmi přejíst a vytvořit tak „zásobu na další rok“.

Na druhou stranu ale není správné sladkosti z jídelníčku dětí zcela vyloučit, ale ani se je v dobré víře snažit nahradit sladkostmi s náhradními sladidly. Pokud svému dítěti nedáte sladkosti raději ani ochutnat, ve chvíli, kdy je prvně okusí, zaručeně jich sní co nejvíce a jen z těžka jej naučíte znát vhodnou míru. Náhradní sladidla ve sladkostech mohou budit dojem, že jich můžeme sníst více, protože jsou přece dietnější než sladkosti slazené cukrem. Není to ale tak docela pravda – často výrobky obsahují větší množství tuků nebo škroby a jejich výsledná energetická hodnota může být i vyšší. Náhradní sladidla navíc nejsou vhodná pro malé děti.

Děti by i během Velikonoc měly konzumovat především kvalitnější a svým způsobem tedy i „zdravější“ pamlsky. Může to být například čokoláda s vyšším podílem kakaa, ovoce a ořechy (ořechy pro děti starší, malé dítě by je mohlo vdechnout), sušené ovoce, cereální tyčinky bez polevy atd.

Pokud budete chtít zpracovat vejce, která děti dostanou při koledě, pamatujte vždy na přísloví „všeho s mírou“. Nadbytek vajec můžete využít třeba na přípravu vaječné pomazánky, hodí se i do velikonoční polévky nebo do různých zeleninových salátů. Vejce totiž nejsou příliš vhodná jako samostatný pokrm, vždy je lepší využít je v rozptýlené formě.

Tipy na velikonoční pochoutky