Už nemusíme dojídat!

Pryč jsou doby, kdy nad nebohými dětmi stál ve školní jídelně učitel coby dráb a nekompromisně vyžadoval spolykání tlustého masa v univerzální omáčce. Dnes mají naše ratolesti, co se týče obědů i svačinek, mnohem větší možnost volby. To ale neznamená, že jedí zdravěji.

Současným školákům znějí vzpomínky rodičů jako nějaké vězeňské zkazky. Tlusté maso, v ústech téměř ožívající, pravidelné hrachové, fazolové či čočkové kaše, řídké polévky a  k tomu vlažný čaj. To vše zkonzumovat pokud možno do posledního drobku, neboť v opačném případě byl nevděčník pohrdající skvosty socialistické kuchyně posazen na pranýř v podobě stolku u okýnka, kde svou porci pod dohledem zuřivého kantora silou vůle dotlačil do žaludku.

Jako ve skanzenu

„S tlustým masem se dnes opravdu nesetkávám. Vždyť by si ho nikdo neobjednal,“ naoko se diví sedmnáctiletý Jakub Kovář s plastovou kartičkou kolem krku. Ta už mnohde vytlačila klasický arch stravenek a slouží právě k volbě pokrmu. „Máme většinou dvě možnosti, k nimž si můžeme nakombinovat zeleninu podle chuti.“ Zejména v malých městech však školní jídelny jedou podle zavedených norem. Paradoxně se tak naprosto míjejí s obvyklými chutěmi žáků. „Luštěninové kaše, nudle s mákem, buchtičky se šodó a rajské omáčky už děti z domu příliš neznají. Pohled do jídelníčku pak na strávníky působí jako návštěva skanzenu,“ říká MUDr. Pavel Fikrt.

Změnou prošly i populární svačinky. Klasický krajíc chleba s kusem salámu, či sýrem střídají croissanty, sendviče a ovoce. Často potomek prostě dostane peníze a ve školním bufetu si koupí, na co má chuť. Tato praxe ovšem neprospívá zdravé výživě, protože si většinou vybere sladkosti. „To záleží na kontrole, co se svěřenými prostředky školák udělá, ale také na výchově. Rodiče i prarodiče mají tendence skladbu dětského jídelníčku bagatelizovat v domnění, že se stravovací návyky později spraví samy od sebe. Nespraví,“ varuje lékař.

Z tlusťocha atlet nebude

Zdravotní obtíže způsobené nevhodným jídlem se neomezují pouze na obezitu, ale zahrnují i problémy s cholesterolem nebo vysokým tlakem. Dospělí přitom na tyto choroby absolutně nemyslí (viz graf) a podléhají tradovaným mýtům, že například z nadváhy ratolest vyroste. Tukových buněk založených v mládí se přitom tělo už nezbaví, takže z cvalíka vyroste ztepilý jinoch jen velmi zřídka.

Na zdraví dětí se projevuje i sociální postavení rodiny. Lidé s vyššími příjmy jedí obecně zdravěji. „Těm, kteří chtějí na potravinách ušetřit, bych doporučoval raději nekupovat maso žádné než nekvalitní. Navíc v ceně akčních salámů či uzenin lze pořídit i chutné bezmasé jídlo, které je navíc mnohem zdravější,“ radí MUDr. Pavel Fikrt.

Pozor na diety!

A čeho bychom se při výchově malého jedlíka měli vyvarovat? „Nenavykejte potomky na sladkosti. Odměna formou bonbonu svědčí o vaší chudé fantazii a dítěti nijak do budoucna neposlouží. Raději mu zaveďte pravidelný režim. Tatínek, který do poslední chvíle spí a ke snídani vypije šálek kávy, nebo maminka, která kvůli linii nesnídá vůbec, jsou ty nejhorší možné vzory.“ Naučte ho, že jakákoliv (i nezdravá) snídaně je lepší než žádná. Pokud je dítě hubené a nemá zdravotní problémy, nenuťte ho jíst více. „Buďte rádi, že má dobré spalování. Formuje-li se vám doma tlouštík, vysvětlete mu, co dělá špatně, a rozhodně ho nevystavujte posměchu, ani radikálním dietám. Na ty jeho mladý organismus není vůbec stavěný. Hubnout musí postupně.“

Tlusté maso zmizelo, špatné návyky zůstaly

Dětská strava v číslech

* 40 % třeťáků vůbec nesnídá a polovina z nich ani nesvačí
* 50 % školáků má ke svačině sladkost
* 20 % svačin obsahuje zeleninu nebo ovoce
* 15 % dětí trpí nadváhou či těžkou obezitou
* 2 – 6 % malých pacientů se v závislosti na věku potýká s vysokým cholesterolem nebo hypertenzí

Ring, 9.1.2007