Rychlý i pomalý růst dětí signalizuje poruchu organismu

Růst hraje v životě dětí, a tím pádem i jejich rodičů, významnou roli. Dynamika růstu dokáže pozoruhodným způsobem reagovat na jakoukoli podstatnější poruchu v rostoucím organismu, její změna se projeví mnohdy dříve, než nastoupí konkrétní onemocnění.

Růst je u všech dětí naprosto specifický a změny v jeho dynamice mají velkou vypovídací hodnotu. Příčina poruchy růstu může být v kostech, ledvinách, hormonech, nádoru, výživě… „Praktičtí dětští lékaři jsou povinni při preventivních prohlídkách nejen zjišťovat, ale také hodnotit důležité tělesné charakteristiky, zejména hmotnost, tělesnou výšku a u dětí do 18 měsíců také obvod hlavy, a to výslovně podle růstových grafů,“ upozorňuje Mgr. Markéta Paulová ze Státního zdravotního ústavu.

Růstové grafy byly dříve součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, ale už nejsou. V současné době jsou růstové grafy celkem 19 tělesných charakteristik volně ke stažení z webu Státního zdravotního ústavu.

Co odhalí

V době, kdy se zvyšuje procento obézních dětí v populaci, pomáhá jednoduché sledování základních tělesných parametrů včas odhalit chybné výživové návyky vedoucí k nadváze, obezitě nebo naopak k nízké hmotnosti. Růstové grafy však mohou odhalit i takové poruchy, jako je Crohnova choroba nebo celiakie.

Nutriční terapeutka Jitka Tomešová z Poradenského centra Výživa dětí k tomu říká: „U obézních dětí je nutné sledovat kromě tělesné hmotnosti i tělesnou výšku, protože obézní mohou být jen opticky. Pokud se u dítěte z nějakého zdravotního důvodu zpomalí růst, bude mít na svůj věk malou výšku, ale věku odpovídající hmotnost, přesto to bude cvalík. Problém představují také děti, které jedí málo nebo téměř vůbec. Protože jejich tělo vyčerpá živiny pro mozek a orgány a na nic dalšího mu nezbyde energie, růst a vývoj se postupně zpomalí.“

Jíst až 6x denně

Správně jíst znamená u dětí konzumovat pravidelně 5–6x denně porce o velikosti odpovídající fázi růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě dítěte. Strava by měla být pestrá, bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. Sladkosti a slazené nápoje by měly být v jídelníčku zastoupeny v omezeném množství, sůl a solené potraviny výjimečně.

Zásah lékaře

„Pokud dítě roste příliš pomalu nebo naopak rychle, měl by se tím ošetřující lékař dítěte zabývat a pokusit se zjistit příčinu. Při posuzování křivky růstu dítěte je však nutné zohlednit i genetické dispozice, tedy výšku rodičů,“ radí dětská endokrinoložka a obezitoložka MUDr. Alexandra Moravcová z Poradenského centra Výživa dětí.

Podle ní zvláštní pozornost by měl lékař věnovat nedonošeným dětem, v jejichž případě totiž platí při posuzování tělesné hmotnosti a výšky úplně jiná pravidla. „Tyto děti bývají často nemocné a neduživé, obecně špatně jedí, přesto mají sklon k obezitě. Při nízké růstové rychlosti je u nich důležité včasné endokrinologické vyšetření, případně i léčba růstovým hormonem, jinak u nich může kromě jiného proběhnout dříve puberta, po níž se růst u všech dětí zpomaluje, až úplně končí a pak jsou malé,“ uvádí lékařka.