Bezlepková dieta je čím dál větším hitem nejen ve světě, ale i v Česku

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Měl jsem v poslední době až neuvěřitelně velké množství setkání s různými lidmi v restauracích, kteří s podivnou hrdostí odmítali pečivo, těstoviny a všechno, v čem by se nějak mohla objevit mouka z pšenice nebo z čehokoliv jiného. Drží totiž bezlepkovou dietu. A ne, že by měli celiakii, tedy nemoc, při níž tenké střevo trpí na nesnášenlivost na lepek, nebo jinou vážnou nemoc, prostě drží dietu bez pečiva, někteří kvůli tomu, aby zhubli, někteří prý prostě proto, že se bez lepku cítí lépe. Tahle móda není zdaleka jenom v Praze, přišla k nám ze Spojených států, kde trh s bezlepkovými potravinami teď zažívá obrovský boom. Je to byznys, který se odhaduje na 15 miliard dolarů, 300 miliard korun. A teď jsem se dočetl, že tihle lidé, kteří nechtějí pečivo a těstoviny a lepek, můžou mít kus pravdy. Že skutečně lepek může u řady z nich způsobovat různé problémy se zažíváním. A vědci teď dokonce zjistili, že na vině nemusí být jen lepek sám, ale různé druhy sacharidů a cukrů v potravinách, které těm lidem způsobují bolesti hlavy, špatné zažívání, nadýmání a bůh ví, co ještě. My máme teď na telefonu Pavla Suchánka, odborníka na výživu a sportovní aktivity dětí z občanského sdružení Výživa dětí. Dobrý den.

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

Dobrý den.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Je podle vás bezlepková dieta móda, nebo je na tom něco pravdy, že lepek prostě některým lidem, aniž by trpěli celiakií, nemusí dělat dobře?

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

Pane redaktore, ten problém na první pohled vypadá jednoduše. Ale musím říct, že čím déle se tou problematikou zabývám, tím mám pocit, že je to složitější a že ta situace opravdu není černo-bílá. My máme mimo jiné poradnu pro děti, které sportují a zabývají se více sportovními aktivitami, to znamená jsou v takových těch lepších hokejových a fotbalových klubech. A dost často narážíme na to, že tyto děti trpí nespecifickými bolestmi břicha po jídle. A je pravda, že v některých případech, i když nemají klinický obraz celiakie, nemají zvýšené protilátky, protože celiakie podle nejnovějších poznatků je nejenom intolerance, to znamená zjednodušeně řečeno, mechanická nesnášenlivost, ale i imunologická alergie a je zařazena mezi potravinové alergie s imunologickým dosahem, tak tyto děti po vyřazení lepku a potravin obsahujících lepek se jim výrazným způsobem ulevuje a zlepšuje se jejich tělesné složení. Neplatí to pro všechny, není to, zjednodušeně řečeno, lék pro všechny, kteří trpí nespecifickými bolestmi břicha po jídle, ale v některých případech, a to číslo je nezanedbatelné, nám to vychází na nějakých 40 procent …

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

40 procent?

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

… to může výrazně pomoci. Ano.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Pro mě to byla úplná novinka a já jsem to považoval za módu, že teď je najednou tolik lidí, kteří nechtějí jíst pečivo a byla to pro mě vlastně opravdu taková spíš módní vlna než něco, co má reálný podklad.

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

Ono to možná jako módní vlna začala. Na druhou stranu ta diskuse, která se kolem toho vyvolala, je velmi zajímavá. Myslím si, že je velmi inspirující a neměla by zapadnout. Protože lepek se bohužel nenachází pouze v pečivu, ale lepek, lépe řečeno škroby a lepek, to znamená škroby a bílkoviny, protože lepek je bílkovina, můžeme v rámci mouky najít i v některých potravinách, které přirozeně lepek neobsahují. To znamená může to být například v uzeninách, může to být v jogurtech a v dalších složkách. To znamená je potřeba si uvědomit, že zatížení lepkem může být větší než si uvědomujeme, pokud si nebudeme konkrétně sledovat více jídelníček. Na druhou stranu samozřejmě určité procento lidí je to móda. Ono to funguje i z tohoto důvodu, z toho důvodu, že najedou si kontrolujete množství potravin a kvalitu potravin, které konzumujete. To znamená, když konzumujete uzeniny, tak konzumujete jen tu nejvyšší kvalitu, když vybíráte chléb, tak nevybíráte klasický chléb, ale vybíráte buď bramborový nebo kukuřičný. Tam ta cena je někde úplně jinde. Takže i …

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

A tam ten lepek není?

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

… „šetříte“ velikostí porcí. A ve výsledku, ve výsledku samozřejmě ten efekt se dostaví mimo jiné právě proto, že si sledujete to, co jíte. A to je dost často základní bod každé redukční diety.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

A když se vrátím zpátky k tomu lepku, vy jste říkal, že si koupíte chleba bramborový nebo kukuřičný. Tam ten lepek není?

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

Ano, tam ten lepek není. Lepek nacházíme ve výrobcích z pšenice, žita, ječmene. Oni se nejmenují přímo lepek, mají své specifické názvy podle těch jednotlivých rostlin. Oves je pro někoho problém, pro někoho ne. Oves je takový hraniční, ale třeba cizrna, což je luštěnina, není problém, kinoa, což je pseudoobilnina, není problém. Kukuřice není problém. Na druhou stranu bulgur ano, staré druhy pšenice ano, pšenice celozrnná, taková ta, jak se hodně dneska používá špalda také je problematická. To znamená je opravdu se potřeba trošičku nad tím zamyslet. To, že je nějaká potravina módní a „zdravá“ ještě neznamená, že je, že neobsahuje lepek.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Když se člověk na ty lidi podívá, kteří odmítají to pečivo úplně, nebo těstoviny, tak ho napadá, neochuzují se o něco? Nejenom myslím chuťově, ale jako z hlediska zdravé výživy. Jako nebude jim ten lepek, který jim nedělá dobře, nebude jim chybět někde?

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

Víte co, obiloviny jako takové nejsou zdrojem veškerých esenciálních aminokyselin. To znamená aminokyseliny, které potřebujeme pro vývoj našeho organismu. To je už známo od vegetariánů. Takže víme, že vegetariáni, pokud chtějí mít plnohodnotnou stravu, tak musí kombinovat obilniny, luštěniny, pokud to jde, tak alespoň třeba vajíčka. To znamená bílkovinu z vajíček. A potom můžeme jejich stravu považovat za plnohodnotnou. Pokud tedy vyřadí tito lidé neplnohodnotnou bílkovinu, tak jim prakticky v podstatě nedostatek jakýchkoli živin nehrozí. Pokud nevyřadí zároveň například i zeleninu. Protože tam by potom mohl hrozit nedostatek vlákniny. Nedostatek vitamínu B nám většinou nechybí, protože ho máme zdroje v jiných, nebo můžeme používat jiné zdroje. Takže v podstatě neexistuje, pokud to nebude jinak dál extrémně udržující dietu, to znamená, že kromě obilovin vyřadím ještě třeba další zdroje bílkovin a vitamínu a minerálních látek, tak tam v podstatě žádné zdravotní zásadní omezení nehrozí …

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Takže ten, kdo by se do diety bez pečiva a těstovin a bezlepkových věcí nebo lepkových věcí chtěl pustit, tak do toho může jít po hlavě a nemusí to zas tak moc řešit, prostě může začít?

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

To si myslím, že není úplně jako výborný nápad. Řekl bych, že je rozumnější spíše si vyhledat nutričního terapeuta, což je člověk, který má vystudovanou vysokou školu a je, je v té potravinářství a v té výživě poměrně hodně zběhlý. A spíše se s ním poradit, které všechny potraviny patří vůbec do těch bezlepkových. Protože i třeba v oblasti pečiva je to velká skupina výrobků a ten člověk pokud to nebude znát, tak může mít poměrně jednostrannou tu stravu. Takže spíše než do toho „vletět po hlavě“, tak se ještě poradit s někým, kdo se v tom trošku víc vyzná. Nemyslím tím poradce pro výživu, ale myslím tím opravdu buď nutriční terapeuty, nebo vysokoškolsky vzdělané osoby v oblasti výživy, který mají třeba magisterský titul, případně doktorský titul. A potom si poradit o tom, aby ta strava byla dostatečně pestrá. Aby to v podstatě neskončilo na tom, že ten člověk bude konzumovat pouze kukuřici, co se týká obilovin, a nic jiného …

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

A brambory.

Pavel SUCHÁNEK, odborník na výživu a sportovní aktivity dětí, občanské sdružení Výživa dětí

A že bude konzumovat pouze, že bude konzumovat pouze některé druhy ovoce a některé druhy zeleniny a ta potrava, ta strava bude v podstatě jednotvárná. To bych řekl, že je výrazně rizikovější.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor

Říká o bezlepkové dietě Pavel Suchánek, odborník na výživu. Díky, že jste byl dnes s námi a vysvětlil nám to.