Zdravější než cukr?

Stévie pochází z tropických a subtropických oblastí Jižní Ameriky, z oblasti kolem řeky Páraná. Zdejší indiáni rostlinu používali nejen jako sladidlo, ale také jako léčivku – třeba na pálení žáhy, cukrovku nebo jako prevenci zubního kazu. U nás začíná být stále populárnější coby téměř nekalorické sladidlo bez negativních účinků na zdraví.

Sladká tráva či medové lístky – i tak je nazývána rostlina, ze které se dá získat sladidlo takřka bez kalorií. Jak je to možné? Náš organismus jednoduše neumí rozložit koktejl vysoce sladivých látek, odborníky nazývaných glykosidy stévie. Ty jsou stabilní při teplotách až 250 °C, proto se dá stévie používat i při pečení a dalších tepelných úpravách. „Jde o sladidlo, které je 100-200krát sladivější než cukr, a přitom nezvyšuje energetický příjem,“ říká odborník na výživu RNDr. Pavel Suchánek a dodává, že přínosem může tahle rostlina být hlavně pro diabetiky: „Nezvyšuje hladinu krevního cukru a při dlouhodobém příjmu stabilizuje jeho hladinu. Jde o naprosto nezávadné přírodní sladidlo, které nemá na rozdíl od některých jiných umělých sladidel ani projímavé účinky při nadměrné konzumaci.“

STÉVIE ZA OKNEM
Stevia rebaudiana je subtropická rostlinka dorůstající výšky 65-80 centimetrů. Snadno se dá koupit přes internet, a mnozí lidé ji proto pěstují doma. Je nenáročná, potřebuje teplo a častou zálivku. Čerstvými, mraženými i sušenými lístky si můžete osladit třeba kávu nebo čaj. Ty čerstvé obsahují nezanedbatelné množství vitaminů (E, K, P,A, C, B), minerálů (fosfor, vápník, železo, hořčík, chrom, kobalt, selen, křemík) i antioxidanty. Komu se nechce stévii pěstovat, může si jednoduše koupit stéviový koncentrát.

Na konci 70. let dvacátého století se stévii začalo sladit v Japonsku a odtud se sladidlo rozšířilo do celé jihovýchodní Asie. Koncem listopadu 2011 konečně schválila stévii jako sladidlo do potravin a nápojů i Evropská komise. Výrobci nápojů po ní sáhli prakticky okamžitě, a proto jsou na trhu nové výrobky s menším množstvím kalorií. Někteří lidé si ale stěžují na zvláštní chuť stévie. „Při vysoké koncentraci může mít příchuť lékořice, a proto se například v nápojích používá kombinace 30 % stévie a 70 % cukru.
Odborníci zjistili, že právě tento poměr má na chuť nápoje minimální vliv, přesto jde o velkou úsporu energie,“ vysvětluje Pavel Suchánek.

Publikováno v časopise: Fitstyl, 4.10.2012