Sledujme růst našich dětí

Děti s nedostatkem růstového hormonu dříve dorůstaly bez léčby do výšky 110 až 135 cm, v současnosti mohou dosáhnout normální dospělé výšky. Zásadní roli hraje včasná diagnóza a léčba, která je tím účinnější, čím dříve se s ní začne. U některých dětí je ale porucha růstu rozpoznána velmi pozdě, až mezi 8. a 10. rokem věku.

Růstová porucha ovšem může signalizovat i jiné závažné onemocnění. Mezinárodní organizace pro podporu pacientů s endokrinními poruchami ICOSEP proto vyhlásila 20. září jako Světový den růstu, v rámci kterého proběhne po celém světě osvětová kampaň o poruchách růstu dětí. V České republice projekt zaštiťuje Česká endokrinologická společnost ČLS JEP.

„Cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o dětském růstu – připomenout zásadní důležitost tělesného růstu pro vývoj každého lidského jedince, upozornit na význam včasného diagnostikování růstové poruchy, a pomoci tak lépe rozpoznat děti, které rostou nedostatečně, nebo naopak nadměrně,“ říká prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., FCMA, přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Součástí kampaně jsou i doprovodné aktivity pro veřejnost jako přednášky pro rodiče dětí z mateřských škol nebo multižánrová akce (aktuální přehled aktivit, které se budou konat v rámci Světového dne růstu, je zveřejněn na webových stránkách www.denrustu.cz).

„Tělesný růst je nejcitlivějším dlouhodobým ukazatelem dětského zdraví. Proto praktický lékař pravidelně měří výšku a tělesnou hmotnost každého dítěte. Včasná diagnóza růstové poruchy umožní včasnou léčbu základního systémového i orgánového onemocnění (růstová porucha bývá často prvním příznakem) nebo léčbu růstovým hormonem u indikovaných pacientů,“ upozorňuje doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, Ph.D. z Dětské endokrinologické a diabetologické ordinace DK LF UP a FN v Olomouci. Ke srovnání, zda je tělesný růst v mezích normy, slouží tzv. percentilové grafy tělesné výšky, které umožňují srovnat výšku dítěte s jeho věkovou normou. Aktuální výšku dítěte s jeho vrstevníky porovná také interaktivní graf růstu a pravděpodobnou výšku dítěte v dospělosti vypočítá kalkulačka na www.denrustu.cz.

Odchylku v dynamice tělesného růstu většinou zaznamená jako první praktický dětský lékař při preventivních prohlídkách, při práci s růstovými grafy, ale někdy na ni upozorní i sám rodič. Rodiče by se měli o růst svého dítěte aktivně zajímat a případné pochybnosti bez zbytečného odkladu konzultovat s lékařem, protože čím dříve se začne s léčbou, tím lépe. U podezření na růstovou poruchu, vrozenou i získanou, by mělo následovat základní laboratorní vyšetření, které je v kompetenci praktického dětského lékaře. „Obvykle jsou potom děti odesílány do ordinací dětských endokrinologů. K určení přesné příčiny růstové poruchy je často nutná spolupráce endokrinologa s jinými specializovanými obory (dětská radiologie, gastroenterologie, neurologie, psychologie, genetika aj.). Jednou z častých příčin poruch růstu je nedostatek růstového hormonu v těle, který růst kontroluje,“ vysvětluje doc. Zapletalová.

Růstový hormon byl jako lék v klinické praxi poprvé použit před 60 lety. Na organizmus dítěte působí dodaný hormon stejně jako by působil jeho vlastní, který mu chybí. Díky léčbě může růst stejně jako ostatní děti. „V loňském roce bylo v České republice léčeno růstovým hormonem 2058 dětí a dospívajících. Denní aplikaci růstového hormonu může velmi usnadnit moderní elektronický, inteligentní aplikátor, přesně monitorující léčbu k dosažení ještě lepších výsledků. Vývoj také směřuje ke vzniku molekuly s pomalým vstřebáváním a optimálně zachovanou účinností při aplikaci nanejvýš jednou týdně,“ dodává prof. Lebl.