NEJSOU CUKRY JAKO CUKRY

NEJSOU CUKRY JAKO CUKRY

„Bílý“ cukr jako takový je pro tělo pouze zdrojem energie. Proto nadměrná konzumace sladkostí dětem rozhodně neprospívá. Ovšem pod pojmem cukry se skrývají i látky, které z jídelníčku vyškrtnout nelze. Jak tedy vyvážit dobré a zlé sladkosti? Jak odvést dětskou pozornost od zbytečného mlsání?

Na začátek trocha teorie. Sacharidy patří mezi základní složky lidské stravy. Tvoří více než 50 % denní energetické potřeby. Mezi sacharidové potraviny patří obiloviny, pečivo, těstoviny, ovoce či zelenina, protože obsahují větší množství sacharidů. Základním sacharidem pro naše tělo je glukóza (hroznový cukr).

Spolu s fruktózou je obsažena v ovoci a medu. Pro organismus člověka je to nejrychlejší a základní zdroj energie a je naprosto nezbytná, především pak pro mozek a červené krvinky.

 

SACHARIDY = CUKR

Sladkou chuť vnímáme jazykem – především na jeho špičce jsou umístěny receptory pro tuto příjemnou chuť. A na ni se zvyká rychle. Řada rodičů zjistí až pozdě, že se z jejich dítěte stal „závisláček“. Stačí totiž maličko, bonbon, dílek čokolády, a vztah ke sladkému je na světě. I když jste rodiče s přísnými zásadami zdravé stravy, mohou vaši autoritu podrýt prarodiče nebo kamarádi… Pokud se tak už stalo, mělo by se množství cukru postupně snižovat, aby se předešlo pozdějším problémům s nadváhou či zubním kazem. Ideální by bylo pozvolné snižování množství, až si ratolest navykne na méně sladkou až nesladkou chuť. Ale připravte se na urputný a dlouhý boj.133893424_čokoládová tyčinkamaly

K ŽIVOTU NEJSOU NUTNÉ, ALE…

Cukr a sladkosti ve své koncentrované podobě dítě ke správnému růstu a vývoji prakticky nepotřebuje. Přesto se nedají z jídelníčku úplně vyloučit, a proto bychom měli upřednostňovat spíše sladkosti „zdravější“. Mezi ně patří v první řadě ovoce a z něho připravené ovocné saláty sypané například sekanými ořechy. Dále můžeme dětem nabídnout müsli tyčinky bez polevy, kvalitní čokoládu s vysokým podílem kakaové hmoty (50 % a více), sušené ovoce, různé druhy ořechů. V letním období jsou velmi oblíbené zmrzliny (lepší jsou ty doma připravené z mléka a ovoce). Z dezertů jsou vhodné třeba tvarohové, ovocné, s jogurtem, ovocné koláče, dorty s ovocem a želé. Při jejich přípravě je vhodné použít i celozrnnou mouku (buď na celou dávku, nebo půl na půl s bílou). Vše musí být samozřejmě přizpůsobené věku dítěte.

ČÍM MOHOU ZPŮSOBIT OBTÍŽE

Sladkosti (a také slazené nápoje) obsahují velké množství cukru a energie a některé zákusky či sušenky také velké množství tuku. Nadměrná konzumace sladkostí může vést ke zvyšování tělesné hmotnosti, ale rovněž k nevyváženosti jídelníčku a špatnému prospívání dětí, což bylo prokázáno třeba při vysoké konzumaci ovocných šťáv. Sladkosti se mohou podílet i na zvýšené kazivosti zubů.113559856_limonádymaly

Nenapravitelné škody pak mohou napáchat také do budoucna. Dítěti se zejména v batolecím věku formují první zásady správné životosprávy a vhodného jídelníčku, které mají obrovský vliv i na stravování v dospělosti. Proto nezakazujte úplně (víte přece, že zakázaného chleba největší krajíc), ale změňte jídelníček tak, aby se sladkosti staly jen okrajovým zpestřením.

A pozor: Chybou je pasovat sladké do role odměny za cokoli.

NĚKTERÉ OTÁZKY KOLEM SLADKOSTÍ

1. JAK ČASTO?

To je naprosto individuální! Záleží na každém dítěti, jeho zdravotním stavu, denní pohybové aktivitě, genetických předpokladech, metabolismu… a také na tom, o jaké konkrétní „sladkosti“ se jedná. Pokud ratolesti nabízíme čerstvý ovocný salát, může si ho spolu se zeleninou dopřávat každý den. Ale i ovoce má určitý podíl cukru, a proto je vhodnější zařazovat jej do jídelníčku dětí i dospělých přednostně v dopoledních hodinách. U sladkostí dvojnásobně platí všeho s mírou!

2. KTERÉ NEPOUŽÍVAT?

Pro děti nejsou vhodné „dobrůtky“ s umělými sladidly, proto bychom se jim měli velkým obloukem vyhnout.

Hlavním rozdílem mezi přírodními cukry a chemickými sladidly je jejich kalorická hodnota. Chemická umělá sladidla totiž sama o sobě neobsahují téměř žádnou energii, jejich jediným cílem je zpříjemnit chuť požívané potraviny. Problém ale je, že často vyvolávají chuť na sladké.

Žádné negativní účinky aspartamu na zdraví nebyly prokázány, takže je evropskou legislativou schválený jako sladidlo do potravin. Na denní příjem umělého sladila je ale zavedený limit, a to 40 miligramů na 1 kilogram tělesné hmotnosti. Také bychom měli číst obaly jednotlivých výrobků a vybírat ty, které mají menší podíl cukru a přidaných látek. Velký pozor bychom měli dávat na sladkosti s polevou. K její výrobě se často používají nekvalitní tuky s vysokým podílem takzvaných nasycených mastných kyselin (SAFA). Jejich zvýšená konzumace může mít za následek zvyšování hladiny cholesterolu v krvi.

3. DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA CUKRU PRO DÍTĚ?

Maximální doporučené množství jednoduchého cukru je 10 % celkového denního energetického příjmu. To znamená, že například pětileté dítě, které má průměrný doporučený denní příjem energie zhruba 6000 kJ, může v podobě cukru přijmout 600 kJ. V případě, že je přepočítáme na gramy cukru, vyjde nám přibližně 35 g cukru denně. Musíme si ale uvědomit, že těchto 600 kJ musí být součástí celkového denního příjmu, a ne nadbytkem. Do přijatého cukru patří volný cukr, med a jiná sladidla, kterými sladíme. Dále cukr na pocukrování pečiva, ale i v sušenkách. To se velmi často zapomíná.

4. JE HNĚDÝ CUKR MÉNĚ ŠKODLIVÝ?

Co se týká nutričních hodnot, je „hnědý“ třtinový cukr v podstatě totéž co klasický „bílý“ cukr. Ani když budeme sladit medem, s množstvím energie si příliš nepomůžeme, pořád se jedná prakticky o cukr, i když ve výhodnější formě, protože kvalitní med obsahuje navíc prospěšné vitaminy, minerální a další látky. Další možností jsou lístky rostlinky zvané stévie. Má 100–200krát větší sladivost než cukr, a přitom nezvyšuje energetický příjem. Větší přehled, jak na tom jednotlivá sladidla jsou, najdete v tabulce pod textem.

TIP NA ZDRAVÉ MLSÁNÍ: DOMÁCÍ MÜSLI

Potřebujeme:

125 ml vody

75 ml rostlinného oleje

125 ml medu

půl lžičky vanilky

500 g ovesných vloček

4 lžíce sezamových semínek

8 lžic slunečnicových semínek

8 lžic oříšků (neslazených burských,lískových, vlašských)

4 lžíce pšeničných klíčků

8 lžic sójové krupice

8 lžic strouhaného kokosu

8 lžic rozinek

Postup:

V míse smícháme ovesné vločky, lněná semínka, pšeničné klíčky, sójovou krupici a kokos. V zapékací nádobě uvaříme vodu a smícháme ji s olejem, přidáme med, vanilku a důkladně promícháme. Po troškách a za pořádného míchání přidáváme suchou směs tak, aby se dobře obalila medem. Vše dáme do trouby předehřáté na 180 °C, po 15 minutách opět promícháme a teplotu snížíme na 135 °C. Tak postupujeme ještě asi 1,5–2 hodiny, vždy důkladně s promícháním po 15 minutách. Hotovou směs necháme vychladnout, zamícháme slunečnicová semínka, ořechy a rozinky. Recept samozřejmě můžeme obměňovat podle vlastní chuti i podle chuti malých strávníků. Dobrou volbou bývají mandle (případně mandlové plátky), ale i sušené křížaly.

 

MUDr. Alexandra Moravcová, Klinika dětského a dorostového lékařství, VFN a UK, Praha 2 :

Cukr je základním energetickým zdrojem, je nezbytný pro normální fungování organismu. Glukóza je palivo pro mozek. Umělá sladidla jsou podle mě pro děti absolutně nevhodná, tedy pokud je vysloveně nedoporučí z nějakého důvodu lékař. Jen naplňují sladkou chuť. Co se týká množství, obecně platí, že jednoduchých cukrů by měl člověk konzumovat co nejméně a dodávat energii by si měl v podobě polysacharidů. Ty si tělo pak samo rozštěpí na jednoduché cukry, z nichž získává energii, již zakomponuje do všech energetických procesů, které v organismu probíhají. Ovšem s poznámkou, že celozrnné potraviny jsou doporučovány lékaři dětem až od 6 let. Ne všechny je dobře snášejí, nemusí mít ještě dostatečně vyvinutou schopnost je zpracovat v trávicím traktu. Dělají pak neplechu v podobě bolestí bříška. Pro úplně malé děti bych doporučila k mlsání tvarohovo-ovocný piškot s minimem rostlinného tuku (lze ho nahradit jogurtem či kefírem do mouky) a spoustou ovoce. Vysoký příjem cukrů nutí slinivku trvale produkovat inzulin, aby se cukr jeho účinkem dostal do buněk, postupně se zvyšuje hladina inzulinu v krvi, který se stává neúčinným – mluvíme o inzulinové rezistenci, jejímž následkem může být diabetes mellitus 2. typu. Zároveň dochází k ukládání tuku v břišní krajině. Častá konzumace jednoduchých cukrů kazí zuby, rozkolísává hladinu krevního cukru a způsobuje únavu.

MEZI SACHARIDY PATŘÍ

NÁZEV+KDE SE NACHÁZÍ

fruktóza (ovocný cukr) ovoce
maltóza slad (naklíčený ječmen)
laktóza (mléčný cukr) mléko
sacharóza (řepný cukr) cukrová řepa, cukrová třtina
škrob obilná zrna, brambory
celulóza rostlinná vláknina
pektin slupky ovoce
chitin houby
agar usušený sliz mořských řas

 

ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: HANA KNÍŽKOVÁ, DiS., WWW.VYZIVADETI.CZ

Publikováno v časopise Maminka, 27.9.2013