Kolik dětí je obézních?

Nový průzkum zaměřený na prevenci časného rozvoje aterosklerózy odhalil výrazný nárůst obezity u dětí, zvláště pak u chlapců ve věku 13 a 17 let, tedy v období puberty. Jako jednu z hlavních příčin je možné označit zcela nedostatečnou pohybovou aktivitu, neboť na rozdíl od minulých let dochází postupně (byť pomalu) ke zlepšování stravovacích návyků v české populaci. O tom svědčí např. statisticky významný pokles hladiny celkového cholesterolu u dětí do průzkumu zařazených.

Obsah a výsledky studie

Studie organizovaná Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost probíhala po dobu jednoho roku v ordinacích praktických dětských lékařů z celé České republiky. Studie probíhala dotazníkovou formou, dotazníky byly vyplňovány v průběhu preventivních prohlídek.

Do průzkumu bylo zařazeno celkem přes 4 000 dětí ve věku 5, 13 a 17 let, přičemž byly děti rozděleny přibližně na polovinu co do pohlaví. U těchto dětí byly hodnoceny hodnoty BMI, cholesterolu (na základě rizikové rodinné anamnézy) a krevního tlaku, dále se lékaři zabývali pohybovými aktivitami dětí a také kouřením. Do průzkumu byla zařazena i otázka na stravování ve škole či mateřské školce.

• Nadváha či obezita

Z celkového počtu dětí mělo 8,2 % nadváhu a stejný počet byl obézních, 7,1 % mělo naopak nízkou a 4,6 % dokonce velmi nízkou hmotnost. Ve skupině pětiletých dětí byla zjištěna nadváha či obezita u 10,9 % chlapců a 14,5 % děvčátek, u dětí třináctiletých se tato čísla zvyšují až na 21,2 % u chlapců a 16,5 % u dívek. V sedmnácti letech pak trpělo nadváhou či obezitou 16,7 % chlapců a 15,9 % děvčat.

• Cholesterol

U téměř tisícovky dětí (25 % dětí z celého vzorku) byl v rodinné historii zjištěn výskyt ischemické choroby srdeční a zvýšené hladiny cholesterolu v krvi (hypercholesterolémie), což jsou rizikové faktory pro vznik aterosklerózy (kornatění tepen). Časný výskyt ischemické choroby srdeční v rodině byl zjištěn u 10 % dětí, 9 % dětí mělo v rodinné anamnéze hypercholesterolémii. 6 % dětí mělo v rodinné zdravotní historii dokonce kombinaci obou těchto faktorů. U této skupiny dětí byla jejich praktickým lékařem následně kontrolována hladina cholesterolu v krvi.

61 % z těchto dětí mělo hladinu cholesterolu zcela normální (do 4,4 mmol/l), 28 % dětí mělo hladinu zvýšenou (do 5,2 mmol/l) a u 11 % dětí byla hladina cholesterolu v krvi vysoká (vyšší než 5,2 mmol/l. Zvýšená nebo vysoká hladina „špatného“ LDL cholesterolu byla zjištěna u 46 % dětí.

• Krevní tlak

Zvýšenou nebo vysokou hodnotu krevního tlaku mělo 8 % dětí. Největší počet dětí s hypertenzí byl ve skupině třináctiletých (11 %), u sedmnáctiletých dorostenců se tento počet nepatrně snižuje (na 8 %).

• Pohyb

Celá jedna třetina dětí (33 %) má naprosto nedostatečné množství pohybu, tedy maximálně
2 hodiny za týden, což v podstatě odpovídá počtu povinných hodin školní tělesné výchovy. Další třetina má množství pohybu průměrné (tedy 3 až 5 hodin týdně) a jen třetina dětí se pohybuje optimálně (více než 5 hodin za týden).

• Kouření

Je pravděpodobné, že počty kouřících dětí neodpovídají zcela realitě – značná část kouřících dětí totiž při rozhovoru s lékařem nepodá pravdivou informaci a jednoduše kouření popře. I tak však aktivní kouření přiznala 3 % dětí třináctiletých a celých 21 % dětí sedmnáctiletých. Při anonymních průzkumech však bývají zjišťovány až dvojnásobné hodnoty.

Stravování ve škole či školce

Naprostá většina (83 %) pětiletých dětí se stravuje přes den v mateřské školce. Ve školní jídelně obědvá i velký počet dětí třináctiletých (71 %) a sedmnáctiletých (64 %). Z těchto údajů vyplývá, že prostřednictvím vhodné nabídky ve školních jídelnách je možné dlouhodobě ovlivňovat výživu převážné části dětské populace.

Zdravotní důsledky dětské obezity

Na základě údajů o sníženém počtu dětí se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi je skutečně patrné, že oproti minulým letům muselo dojít k pozitivním změnám v jídelníčku většiny dětí. Výsledky laboratorních šetření totiž ukazují statisticky významný pokles hladiny celkového cholesterolu ze 4,5 mmol/l (hodnota z roku 2000) na 4,27 mmol/l. Stouplo i procento dětí s normální hladinou cholesterolu a to ze 44 % až na 61 %. Podobná situace je i u „špatného“ LDL cholesterolu, kdy došlo k poklesu z 2,61 mmol/l na 2,5 mmol/l a zároveň přibylo dětí, které mají hladinu LDL cholesterolu v normě (54 % oproti 49 % v roce 2000).