Jak je to s příkrmy?

Od ukončeného prvního roku života do konce třetího roku života prochází dítě obdobím zvaným batolecí. Toto období je provázené celou řadou změn. Děti se vyvíjí po stránce psychomotorické, učí se mluvit, chodit, běhat, upevňují se jejich sociální vztahy. Růst v batolecím věku je, ve srovnání s předchozím obdobím, pomalejší. S tím je spojené snížení chuti k jídlu. Strava dětí v batolecím období se začíná podobat stravě dospělých. Rodina by tedy měla jít dítěti příkladem. V průběhu tohoto vývoje má být dítě vedeno k tomu, aby pochopilo důležitost správné výživy pro jeho růst a mentální vývoj, naučilo se zásady správné výživy a osvojilo si dobré stravovací návyky. Složení jídelníčku zásadně ovlivňuje růst a vývoj dítěte. Může mít vliv pozitivní, ale také negativní. Základy a návyky, které si dítě ve stravování vybuduje, si pak s sebou nese do celého života. Častým problémem je tzv. nechutenství dětí. Nemusí se ale jednat o nechutenství v pravém slova smyslu. Dítě totiž zpravidla musí každou novou potravinu ochutnat alespoň 10x, než si jí oblíbí a zařadí do jídelníčku. Strava batolat by měla být energeticky přiměřená, lehce stravitelná, nepříliš náročná na kousání, přesto by měla obsahovat hrubší kousky, pro podporu správného vývoje dásní a zubů. Děti by ve svém jídelníčku měly mít dostatek čerstvé zeleniny, ovoce, mléka a mléčných výrobků. Neměl by být omezován příjem tuků, zařazování nízkotučných výrobků do jídelníčku malých dětí není vhodné. Z důvodu prevence srdečně-cévních onemocnění je vhodnější dávat přednost tukům rostlinného původu. Nevhodné jsou pokrmy smažené, příliš solené a kořeněné, pokrmy z rychlého občerstvení a větší množství výrobků obsahujících jednoduché cukry.

Faktem je, že každé dítě je individualita a každé se vyvíjí svým tempem. Některé děti už v 11 měsících chodí, jiné se teprve snaží sami postavit. Jednomu začínají růst zoubky už od 5. měsíce, jiné dítě si na první zoubek musí počkat do měsíce 10. Stejné je to i s jídelníčkem, kdy se snažíme cíleně zvolenou správnou výživou podporovat správný růst dítěte a individuálně jej upravujeme podle jeho aktuálních potřeb.

Zhruba v šestém měsíci končí první, výhradně mléčné období, kdy je dítě plně kojeno nebo krmeno počáteční mléčnou kojeneckou výživou a přichází tzv. přechodné období. Nejdříve se začíná příkrmem zeleninovým, následuje masovo-zeleninový příkrm/vaječno-zeleninový příkrm, ovocný a pak cereální příkrm. Nakonec příkrm ovocno-mléčný.

Příkrmy v BIO kvalitě?

Základním pozitivem výroby biopotravin je šetrnější přístup k životnímu prostředí a posílení krajinotvorné funkce zemědělství – např. spásání podhorských luk volně chovanými zvířaty. Dále pak minimalizace zatěžování přírody chemickými prostředky. Avšak nepoužívání chemických prostředků ochrany rostlin může přinášet jistá rizika, způsobená větším výskytem škůdců či chorob napadajících plodiny proto, že nejsou ošetřeny. To platí také o skladování plodin a jejich ošetření po sklizni tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení při skladování.

Ekofarma je uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení, hospodářská zvířata aj. sloužící ekologickému zemědělství. Musí být zaregistrována u Ministerstva zemědělství. Registrace je možná pro pěstování rostlin nebo pěstování rostlin a chov skotu. Pokud ekofarma splňuje všechny potřebné předpisy, považujeme její produkty za bioprodukty – má osvědčení o původu bioproduktu.

Zemědělci jsou nejméně jednou ročně kontrolováni, zda nepoužívají chemické prostředky a umělá hnojiva a zda jsou jejich hospodářská zvířata chována a krmena ekologicky. Pravdou je, že biopotraviny mohou „vypadat hůře“ protože si zachovávají přirozenou chuť, barvu i vůni. Častěji se např. u ovoce a zeleniny vyskytuje strupovitost a rychleji podléhají hnilobě. Potraviny, které jsou k dostání na našem trhu, musí splňovat podmínky českých zákonů i když jsou dovážené.

Teoreticky může BIO vyrábět kdokoliv, pokud k tomu má vše potřebné. Biopotraviny vymezuje zákon o ekologickém zemědělství. Např. zemědělci, kteří chtějí dodávat na trh biopotraviny, musí svoji ekofarmu přihlásit do systému evidence a kontroly. Registrují se u Ministerstva zemědělství. Certifikát však dostane až po uplynutí přechodné doby (cca 3 roky) po kterou je kontrolován, zda neporušuje žádné předpisy. Ale jelikož je malovýroba, kterou jsou biopotraviny vyráběny, dražší, zvyšuje se i cena biopotravin oproti produktům potravinářské velkovýroby.

Pokud se maminka rozhodne, že bude své dítě stravovat pouze a výhradně domácí stravou za použití plodin ze zahrádky bylo by dobré, aby si nechala zjistit a zkontrolovat kvalitu půdu, vody apod. Aby případně předešla možným zdravotním potížím způsobeným např. vysokým obsahem dusičnanů v doma vypěstované zelenině, ze které příkrmy pro dítě připravuje.

Aby její zahrádka byla „biozahrádka“ musela by si nechat udělat podrobný rozbor půdy, podzemní vody, zálivkové vody, ovzduší atd. Těžko ovlivní například komín v jejím městě, silnici vzdálenou 30 m od zahrádky nebo situaci kdy déšť spláchne odpad ze sousedovy zahrady na její pozemek.

Tzv. „skleničky“, které můžeme koupit v obchodě, představují jednou z možností jak se takovým nepříjemnostem (např. s dusičnany) vyhnout. Na našem trhu je velký výběr jednotlivých produktů. Obecně se dá však říci, že dětské příkrmy musí splňovat velmi přísné předpisy a zákonné normy ať už jsou „bio“ či „nebio“. Takže je více méně jedno, zda zvolíme Bio nebo ne. To, zda jsou některé dětské příkrmy BIO a některé ne, záleží na rozhodnutí výrobce dětských příkrmů.

Nepoužívání chemických prostředků jako ochrany rostlin může přinášet určitá rizika. Výskyt škůdců, chorob a pod.. Velkým rizikem je kontaminace plodin například různými bakteriemi či plísněmi. Plísně nemusí být „na první pohled“ patrné, přesto mohou především malé děti velmi potrápit, jelikož produkují zdraví škodlivé mykotoxiny.

Uvařit nebo koupit?

Nepopiratelnou výhodou skleniček je to, že jsou na jejich obale uvedené veškeré informace o složení, což je velmi ceněno zvláště u malých dětí. Také jednotlivé druhy skleniček představují pro některé maminky snadnější orientaci při zavádění příkrmů. Představují také výborné řešení „na cesty“ a výrobci nabízejí široký sortiment různých druhů a pestrých chutí. Faktem je, že dítě v batolecím věku velmi dobře vnímá a jak roste tak si dříve či později uvědomí, že se jeho jídlo „ze skleničky“ moc nepodobá tomu, co má tatínek na talíři. Také kultura stolování je pro děti v tomto věku velmi důležitá. A i když není možné beze zbytku připravovat stejné jídlo pro celou rodinu, snáze se podobnosti dosáhne klasicky uvařeným jídlem.