Jakou daň platíme za špatné tuky?

Má Česká republika důvod nechat se inspirovat krokem, který právě teď provedlo Dánsko, když se rozhodlo uvalit na tuky obsahující nasycené mastné kyseliny vyšší daň ve snaze ozdravit stravovací návyky a snížit počet kardiovaskulárních a dalších onemocnění? Statistiky podpořené aktuálním průzkumem odborného sdružení Fórum zdravé výživy jasně dokazují, že důvodů je v České republice opravdu dost, minimálně 773 000!

Přesně tolik Čechů totiž podle záznamů praktických lékařů trpí onemocněními srdce a cév, za nimiž stojí právě „nezdravá, málo pestrá a nevyvážená strava plná „špatných“ nasycených tuků, samozřejmě také nedostatek pohybu a naopak příliš mnoho stresu. Tato čísla navíc rok od roku narůstají,“ potvrzuje Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Významným rizikovým faktorem zmíněných srdečně-cévních onemocnění je zvýšený cholesterol, který je úzce spojen s konzumací „špatných“ tuků obsahující nasycené mastné kyseliny. Vezmeme-li v úvahu, že podle aktuálního průzkumu FZV má průměrný Čechve své stravě dvakrát tolik nasycených mastných kyselin, než kolik by měl, nemůžeme se ani divit, že vysokým cholesterolem trpí více jak 70 % Čechů.

Výsledky průzkumu varují

V rámci průzkumu se odborníci podívali na nejprůkaznější hodnoty – tedy na index tělesné hmotnosti (BMI) a na obsah nasycených mastných kyselin. Základem byl pětidenní jídelníček mužů a žen ve věku 35-65 let zaznamenaný na internetovém nástroji e-deník na www.flora.cz. Ani v jedné kategorii se není čím chlubit.

Index tělesné hmotnosti – BMI

Přestože bylo možné předpokládat, že vybraný vzorek ilustruje zvyklosti uvědomělejší části populace, která se snaží dbát o životosprávu a vybírat si vhodné potraviny, zjištěné hodnoty to nepotvrdily.  Výsledky jsou dokonce ještě horší než statistiky ČLK,“uvádí Mgr. Pavel Suchánek, jeden z autorů.  Obezita byla zjištěna u 33 % žen a 48 % mužů, nadváha a obezita pak dokonce u 63 % žen a 80 % mužů!.  Normální hmotnost mělo jen 52 % mužů, u žen se do „normální“ skupiny zařadily zhruba dvě třetiny.

Nasycené mastné kyseliny

U příjmu nasycených mastných kyselin byla situace ještě horší. 48 % mužů konzumovalo větší než doporučovanou denní dávka 20 g, nejvyšší hodnota byla dokonce 30 g/den. U žen byla situace příznivější, tam doporučenou hodnotu překročilo jen 29 procent. Na druhou stranu to byla právě žena, která získala pomyslné prvenství v nejvyšším zkonzumovaném množství SAFA za den – 232,5 g SAFA/5 dní, tedy v průměru 46 g SAFA denně (více než dvojnásobek tolerované denní dávky)!

Při sledování vzájemného vztahu mezi věkem, BMI a příjmem nasycených mastných kyselin analýzy potvrdila, že příjem nasycených mastných kyselin stoupá s věkem a hodnotami BMI, tedy že více špatných tuků mají tendenci jíst starší lidé s vyšší tělesnou hmotností.

Jak se tedy stravovat lépe?

V oblasti doporučení jsou všichni odborníci za jedno: doporučují nahrazovat nasycené mastné kyseliny nenasycenými a zařazovat do stravy potraviny se sníženým obsahem nasycených mastných kyselin. V laické řeči znamenají tato odborná doporučení jediné – jezme  méně másla a tučného masa a méně uzenářských a plnotučných mléčných výrobků a vyměňme je za vícenenasycené, obsažené v rostlinných tucích a výrobcích z nich vyrobených, např. kvalitních margarínech. V jídelníčku by měly své stálé místo najít i tučnější mořské ryby.

Za své zdraví neseme odpovědnost jen mi sami a prevence je to nejmenší, co pro své zdraví můžeme udělat. Prevence zvyšuje délku i kvalitu života a snižuje nejen pravděpodobnost, že onemocníme některým ze závažných onemocnění, ale také naše výdaje – pokud se k ní všichni uchýlíme sami, včas a vědomě, nebude třeba platit žádné daně ze špatných tuků…