HELENA varuje před nezdravým stravováním dětí

Nový pohled na stravovací a životní návyky mládeže v zemích EU poskytla studie HELENA (Healthy Life styles in Europe by Nutrition in Adolescens - Zdravý životní styl ve výživě evropské mládeže), jež upozornila na překvapivě podobné charakteristiky i rozdíly napříč Evropou. Na téma této první evropské obsáhlé studie se koncem dubna konalo ve španělské Granadě mezinárodní odborné symposium.

Tříletý projekt HELENA, podporovaný EU, byl zaměřen na lepší porozumění zvykům v oblasti výživy a životního stylu adolescentů ve věku 13 až 16 let. Příjem potravy je dle odborníků ovlivňován nejen úrovní názorů na výživu a zdraví, ale i volbou a preferencí různých potravin. V předběžné fázi studie byly vyšetřeny parametry zaměřené na pochopení lidského chování a důvodů, které toto chování ovlivňují, a to v pěti státech, jež na řešení projektu spolupracovaly – Belgie, Maďarsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. Celkem 304 adolescentů bylo randomizováno podle věku a pohlaví (věk 13 až 14 a 15 až 16 let) do 44 skupin. Uvnitř těchto skupin byly organizovány diskuse řízené moderátory. Účastníci byli především dotazováni na faktory, které nejvíce ovlivňovaly jejich každodenní volbu potravin.

Snacky jsou univerzální

Investigátoři zjistili, že malá občerstvení -snacky – jsou ve všech zemích univerzálně preferována. Volba potravin pro každé jídlo byla nicméně v každé zemi různá. Pro všechny země byla typická tři jídla denně a v intervalech mezi nimi byly pojídány snacky. Výjimkou je Španělsko, kde dorostenci jedli tři až pět jídel denně spolu se snacky. Mlsání různých snacků, zvláště po vyučování, bylo běžné ve všech zemích.

Výběr potravin je na prvním místě ovlivňován jejich chutí. Hlavní vlivy na výběr potravin byly ve všech zemích velmi podobné. „Chuť“ byla daleko nejdůležitějším faktorem pro volbu pokrmu ve všech zemích. Dalším obdobným faktorem byl vliv rodičů, zvláště při snídani a večeři, kdy kladli důraz na zdravotní prospěšnost potravin a na komfort stolování.

Zvyky ovlivňují výběr potravin ve všech zemích, zvláště při snídani a při výběru snacků, především v Belgii a ve Španělsku. Méně již v Maďarsku a ve Velké Británii. Ve Švédsku jsou zvyky velmi důležité při volbě snídaně i oběda.

Co mladým lidem brání se zdravě stravovat

Dorostenci, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu, dobře rozuměli významu zdravého stravování a věděli, že ne vždy se stravují tak, jak by měli. Avšak domnívali se, že problém „zdravých“ potravin je nudnou záležitostí, tyto potraviny nejsou pro ně příliš chutné, neuspokojí jejich hlad, jejich příprava vyžaduje nadměrné úsilí a jsou drahé. Měli určité znalosti o výživě a zdraví, avšak diskuse ukazovaly, že měli potíže s jejich praktickým uplatňováním.

Výsledky předběžné fáze byly využity při vývoji dotazníku pro získání kvantitativních informací o vlivech na volbu potravin a preference v 10 zemích, kdy kromě výše uvedených pěti zemí byly přibrány také Rakousko, Francie, Německo, Řecko a Itálie.

Častý problém s tělesnou hmotností

Jedním z důležitých závěrů studie bylo zjištění, že zhruba 27 % adolescentů mužského pohlaví a 20 % adolescentů ženského pohlaví vykazuje buď nadváhu, či obezitu. Přitom se odhaduje, že počet obézních dětí či dětí s nadváhou v EU stoupá asi o 400 000 ročně.

„Projekt HELENA nám poskytl dosud nejkomplexnější pohled na situaci ve stravování a na nutriční návyky v Evropě i na modely fyzické aktivity u celkem 3 000 adolescentů ve věku od 13 do 17 let. Tyto informace nám po validní analýze umožní vypracovat efektivní doporučení platná pro budoucí léta,“ uvedl na mezinárodním symposiu konaném ve španělské Granadě koordinátor projektu Luis Moreno.

Varující modely konzumace

Jedním z nejvarovnějších signálů studie byl nepříznivý charakter kompozice stravy v Evropě. Jen 13 až 16 % adolescentů jí alespoň 200 g zeleniny a nejméně dvě porce ovoce denně. Investigátoři zjistili, že u 50 % adolescentů příjem lipidů činil více než 35 % celkového energetického příjmu.

Studie HELENA vytvořila referenční indikátory pro prekursory hypertenze, hypercholesterolémie a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění. Tato data jsou obzvláště cenná pro experty odhadující budoucí vývoj výskytu chronických onemocnění v evropské populaci. Podíl adolescentů, kteří vykázali středně až vysoce náročnou fyzickou aktivitu po celkem 60 minut denně, činil 58 % u chlapců a pouze 31 % u děvčat. Avšak děvčata prokázala vyšší úspěšnost v testech nutričních znalostí, když na jejich vrub připadlo 62 % korektních odpovědí.

S cílem nalézt vhodné a zdraví prospěšné alternativy k populárním snackům byly již vyvinuty a byly testovány cereální snackové tyčinky, nízkotučné hamburgery a celozrnné cereální produkty. Výsledky studie budou konzultovány s reprezentanty potravinářského průmyslu.

Více informací ke studii HELENA je k dispozici na www.helenastudy.com.