Chytré dítě Bez snídaně ani ránu

Jeden z nejdůležitějších rodičovských úkolů je naučit děti snídat. Žádné další jídlo během dne už tolik neovlivní jejich celkové zdraví i schopnost soustředit se jako právě snídaně.

V Česku se první jídlo dne bere jako nutné zlo. Něco, co zdržuje a co se dá zároveň ošidit. Šidíme sebe a učíme to také své děti. Jenže vědci už opakovaně dokázali, že kdo kvalitně snídá, má lepší studijní a pracovní výsledky. Takže když potomkovi nabídnete k snídani rohlík s pomazánkovým máslem nebo plněný croissant z pytlíku, je to skoro, jako byste mu z hlavy vymazali všechny vědomosti, co jste mu tam předchozího dne pomohli dostat.

Čtení, psaní, vztahy

Děti, které špatně snídají, mají problém se soustředěním i krátkodobou pamětí. Podle studie z roku 2006 uveřejněné v odborném časopise Physiology and Behavior naopak dobrá snídaně pomáhá dětskému mozku zapnout při matematice, čtení a odrazí se také na lepším výsledku testů. A podle další studie jsou tyto děti nejen pozornější, ale také se lépe chovají ke svým vrstevníkům a obecně mají pozitivnější vztahy s okolím.

Dospělí to neumí

Firma Mixit.cz, která se zabývá sestavováním cereálních snídaní na míru, loni uspořádala průzkum mezi sedmi tisíci respondenty. Jen třetina z nich vnímá snídani jako zásadní start nového dne. Třetina dokonce snídá až v práci. Toto jídlo se v podstatě už ale za snídani považovat nedá, protože aby měla snídaně onen kouzelný startovací efekt, musí se uskutečnit zhruba do hodiny po probuzení. Je tedy jasné, že dětem často chybí vhodný,dospělácký‘ vzor.

Tak to naučme děti!

Kdy začít s,výukou‘ snídaně? Ideálně už v batolecím věku. Tehdy se upevňují zdravé i nezdravé návyky a navíc, jak upozorňuje iniciativa 1000 dní do života, právě první tři roky jsou zásadní z hlediska budoucího zdraví. Rodiče tedy mají v rukou nejen školní výsledky, ale také pravděpodobnost, s jakou jejich potomek v budoucnu bude zápasit s civilizačními neduhy. Jestli bude obézní, bude trpět cukrovkou, vysokým krevním tlakem či alergiemi. Z průzkumu na 800 dětech mladších tří let vyplynuly dvě zásadní věci. Jednak snídaně často nepokryje energetické potřeby dětí (a ty pak chybějící energii hledají ve sladkostech), jednak přispívá k jejich,zasolování‘. „Malé děti často snídají pečivo se sýrem, máslem, šunkou nebo sladké pečivo, jako jsou vánočky, koláče či sušenky. Takové snídaně, typické pro jídelníček dospělého, ale obsahují příliš mnoho soli, jednoduchých cukrů či nevhodných tuků,“ popisuje dětský gastroenterolog Pavel Frühauf. Například jediný plátek šunky pokryje doporučenou denní dávku soli. Jak tedy vypadá ideální snídaně dítěte do tří let? Lékař u takto malých dětí doporučuje kaše (viz také rozhovor). Výživová poradkyně zaměřující se na děti Hana Knížková považuje za dobrou snídani také jogurt s cereáliemi doplněný kouskem čerstvého ovoce (například jablka nebo banánu).

ROZHOVOR

Kaše jsou nejlepší!

Dobrou dětskou snídani by měly tvořit komplexní sacharidy (zjednodušeně řečeno ty, které tělo dokáže využít postupně, takže víc zasytí), vláknina a bílkoviny. Podle dětského gastroenterologa Pavla Frühaufa, primáře Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, to umožňují kaše. „Doporučuju vybírat je podle věku,“ říká lékař, který také spolupracuje s projektem 1000 dní do života (www.1000dni.cz).

* Máme tedy vařit třeba obyčejnou krupičnou kaši?

Běžná krupičná kaše bez označení, pro jaký věk je vhodná, není pro kojence a batolata nejlepší volbou. Kojenecké a batolecí kaše s určením věku jsou na rozdíl od ní upravovány tak, aby zohledňovaly aktuální vývojovou fázi dítěte. Obsahují snížený podíl soli a cukru a obvykle jsou obohaceny o některé vitaminy, například o vitamin D nebo minerální látky jako železo. Dítěti tak nabízí z nutričního hlediska více než obyčejná krupice. Kaše určené přímo pro malé děti také musí splňovat přísná kritéria hladiny kontaminantů, která je podstatně nižší než povolená hladina v běžné krupici bez věkového určení.

* Dá se říct, kterou kaší by se mělo začínat?

První kaše by měla být čistě obilná s vhodným kojeneckým mlékem, velmi jemné konzistence bez přidaných přísad či cukru. Ideálně by se mělo začínat s rýžovo-kukuřičným příkrmem bez příchutě, který má jemnou chuť a hladkou konzistenci pro snadné polykání. Rýžový příkrm je vhodný, protože neobsahuje lepek, který by se do jídelníčku dítěte měl zavádět mezi ukončeným 4. a 7. měsícem. Později je dobré zařazovat kaše s pestřejšími kombinacemi obilnin či ovoce.

* Když kaši doporučujete k snídani, jak pak z hlediska vyvážené stravy vypadá vhodná večeře?

Obilnou kaši je možné dítěti nabízet i dvakrát denně – ráno k snídani i večer. Je dobře stravitelná, obsahuje vhodné kojenecké mléko, takže ani večer nebude v bříšku dítě,tlačit‘. Ráno z kaše dítě získá dostatek energie pro dopolední aktivity, večer jej kaše příjemně zasytí, aby se mu dobře spalo. Vhodnou večeří může být i polévka, například brokolicová s rozmíchaným vejcem nebo dýňová, případně rizoto. Děti kolem dvou let mohou dostat například i špagety s rajčaty, nikoliv kečupem a sýrem. Pokud rodiče sahají po kaši z časových důvodů, mohou zmiňované pokrmy vyřešit hotovým příkrmem.

NA SLOŽENÍ ZÁLEŽÍ

Děti, které podle studie vědců z americké Tuftsovy univerzity z roku 2005 nesnídaly vůbec, dopadly jednoznačně nejhůře. Výsledky jejich testů byly znatelně horší než skóre jejich vrstevníků, co ráno jedí celozrnné cereálie s mlékem. Mezi nimi se umístili školáci sice snídající, ovšem pokrm chudý na vlákninu a zároveň plný,rychlých‘ cukrů. Po takovém hladina glukózy v krvi lidově řečeno lítá – a důsledkem je špatné soustředění. Nehledě na to, že dítěti brzy vyhládne (dříve než vám). Pokud jste v této nezdravé variantě snídaně poznali oblíbené dětské cereálie z barevných krabic, máte pravdu. Lepší je míchat si je doma a vsadit právě na celozrnné, případně je smíchat se semínky, jako jsou třeba slunečnice či len. Ale pozor – to je možnost až u školáků, malé děti do tří let by celozrnné výrobky ani semínka jíst neměly. Jejich střeva na to ještě nejsou zařízená a také by mohly semínko vdechnout. A až do deseti let by mělo bílé pečivo nad celozrnným v dětském jídelníčku převládat.

Publikováno v časopise: Kondice, 24.2.2015, Rubrika: Medicína – zdravý start