Bio nemusí být nutně zdravější

Bio potraviny nejsou ani zázračné, ani škodlivé. Belgická spotřebitelská organizace Test-Achats se nedávno zaměřila na jejich srovnání s klasicky produkovanými potravinami. Podívala na jejich cenu, proces výroby či pěstování, obsah výživových látek a jejich dopad na životní prostředí. V případě potravin se podle Test Achats jedná spíše o životní styl než o volbu pro zdraví.

Test Achats oceňuje, že v případě volby organického produktu má spotřebitel mnohem více informací. Ví, jak byla potravina vyrobena či vypěstována, stejně tak i jaké pesticidy obsahuje. Evropská pravidla pro bio potraviny jsou jasně stanovená, poměrně přísná a jejich dodržování je hlídáno.

„Bio předpisy“ se ovšem netýkají obsahu výživových látek ani prospěšnosti pro zdraví. A studie, které by prokazovaly blahodárné účinky pro spotřebitele, jsou podle belgické spotřebitelské organizace zatím neprůkazné.

Dopad bio potravin na životní prostředí má své světlé i stinné stránky. Zvířata v biochovu mají důstojnější podmínky pro život. Pěstování ovoce a zeleniny v biokvalitě zase tolik nevyčerpává půdu, používá pouze omezené množství pesticidů a na poli střídá plodiny. Na druhou stranu je ekologické zemědělství méně efektivní než klasické, vyžaduje více půdy pro celý výtěžek. Pro biochov se zase spotřebuje více krmiva, které musí někde vyrůst. Obojí pak má i výrazně vyšší provozní náklady než klasické zemědělství a za spotřebou energií či použitými materiály taktéž zůstává uhlíková stopa.

Podle Test-Achats se tedy nedá jednoznačně říct, že potraviny v biokvalitě jsou výrazně zdravější, kvalitnější či ekologičtější než ty klasické, zároveň je však nezavrhuje. Považuje je spíše za životní styl, který ale ve výsledku může být prospěšný pro spotřebitele i biozemedělce. Test-Achats také podporuje i ostatní trendy spjaté s biostravou, jako je omezení spotřeby masa, omezení plýtvání a preferování lokálních potravin.

Jak ovšem ukázaly starší kauzy, ne vše, co se označuje za bio, farmářské či lokální, takové opravdu musí být. Svědčí o tom například průzkum francouzské spotřebitelské organizace UFC, který prokázal, že prodejci ovoce a zeleniny v tržnicích v označování původu klamou stejně často jako kamenné obchody. S „farmářským“ zbožím podezřelého původu se pak mohli setkat i čeští spotřebitelé.

ZDROJ: http://spotrebitele.dtest.cz/ Celý článek čtěte ZDE.